Petr Jindra Ordine dei libri (cronologico)

Publikace vydaná k 70. výročí Západočeské galerie v Plzni. Kniha, kterou Západočeská galerie v Plzni svým příznivcům u příležitosti svých 70. narozenin předkládá, si neklade za cíl být reprezentativní publikací. Je spíše stručným shrnutím toho, co dnes mohou návštěvníci galerie v rámci jejích aktivit vidět, poznat a zažít, a připomenutím cesty, kterou ke své současné podobě během uplynulých sedmdesáti let dospěla. Přirozený akcent je přitom kladen na období posledních patnácti let (přesněji šestnácti, počítáme-li i rok 2024), tedy počínající rokem 2009, který byl pro Západočeskou galerii v Plzni rokem do jisté míry přelomovým, a končící rokem 2024, který je právě rokem 70. výročí faktického počátku její činnosti.

Plastiky a objekty Viktora Karlíka z let 2012–2019, jež tato česko-anglická kniha představuje, jsou výtvarnými prácemi, které souvisejí s literaturou jako součástí kultury a inspirovaly je osobnosti a díla některých básníků, spisovatelů či filosofů pro autora podstatných. Hanč – Beckett – McLuhan – Kolář – Plíšková – Krchovský – Le Grand Jeu – Knižní gril – Kolmačka – Baudelaire – Kubišta – Matoušek – Kritické časy (Pohřbívaným zaživa) – Bondy – Walser – Zábrana – Céline – Boudník – Sorokin – Stankovič – Topinka – Conrad – Hruška – Knižní klec – Jirous – Kabeš – Dostojevskij – Pánek – Duchamp – Frynta – Gombrowicz – Vodseďálek – Grögerová – Nietzsche – Hauková – Orwell – Knižní krematorium – Poe – Hejda – Zelenka – Rimbaud – Hiršal – Klíma – Musil – Sekal – Topol – DADA – Hrabal – Zajíček – Kafka – Hlasy z podzemí – a další Autorem fotografií děl z Karlíkovy Literatury je Ondřej Přibyl, knihu graficky upravila Josefina Karlíková, představené plastiky, objekty a jiné práce doprovázejí texty historiků a teoretiků umění a literatury Petra Jindry, Michaela Špirita a Marka Vajchra.

Publikace je v pořadí 6. svazkem příspěvků z pravidelných sjezdů historiků a historiček umění, pořádaných pod záštitou Uměleckohistorické společnosti. Téma VI. Sjezdu, který se konal 20. - 21. Září 2018 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze je zde reflektováno v širokém spektru přístupů v pěti tematických celcích: I. Apologie autora; II. Má každé umělecké dílo svého autora?; III. Umělec, umělecké dílo a "spoluautorství" scény; IV. Osobní narativy a sebestylizace umělců a umělkyň; V. Falzum, fikce, mystifikace, aneb Žert, satira, ironie a hlubší význam. Každému tematickému bloku předchází úvodní studie z pera odborných garantů sekce.

Obsáhlá monografie je věnována pozoruhodnému výtvarnému dílu Jiřího Kubového (nar. 1950), které vznikalo soustředěně na okraji veřejného uměleckého provozu. Tento výtvarník nalézal vlastní výrazovou formu odpovídající obsahům vycházejícím z tradice založené na vzájemnosti lidského subjektu a světa, kterou vystihuje fenomenologický pojem Husserlův: Lebenswelt, v překladu Jana Patočky „svět našeho života“. Tato tradice je také tradicí básnickou – fenomény světa prostupuje smysl, který se ustavičně znovu rodí – a výtvarné dílo Jiřího Kubového se k básnické zkušenosti vztahuje nejen svým ustrojením, ale i spoluprací s básníky, k nimž patřil Emil Juliš, Ladislav Novák, Josef Hrubý, nepřímo i Jiří Kolář. Monografie sleduje vývoj Kubového výtvarného díla v dialogické symbiose jeho forem a tematiky a kromě výtvarných děl představuje autorovu korespondenci s básníky Emilem Julišem a Ladislavem Novákem a přináší také studii Petra Jindry, rozhovor, který s Jiřím Kubovým vedl Vladimír Drápal, i biografii s přehledem výstav.

Publikace vyšla jako katalog ke stejnojmenné výstavě pořádané v Muzeu umění v Olomouci. Kniha mapuje eucharistii ve výtvarném umění napříč středověkem, renesancí a barokem. Eucharistie je rozdělena na čtyři kapitoly: I. Mši; II. Eucharistické alegorie a zázraky; III. Příběh Kristových pašijí; IV. Kristovo tělo ve výtvarném umění.

Oblast jihozápadních Čech odpovídá historickému území Prácheňského a Plzeňského kraje, ovlivněná specifickým geografickým charakterem a drsnějším klimatem. Vznik osídlení byl spojen s horními toky řek Otavy a Úhlavy, které vedly k rozvoji přeshraničního obchodu. V poslední třetině 15. století došlo k majetkové expanzi rodu Švihovských z Rýzmberka, který se spojil s dalšími šlechtickými rody, jako Rožmitály a Černíny z Chudenic. Tyto rody se staly významnými mecenáši umění, což vedlo k vysoké úrovni umělecké reprezentace v jihozápadních Čechách během jagellonského období. Významné umělecké realizace vznikly také v královských a poddanských městech, jako Klatovy a Sušice. Dominantní sochařskou produkcí v této době byla dílna Mistra Oplakávání Krista ze Zvíkova, jejíž vztah k dílně Mistra Oplakávání ze Žebráka je zpracován v publikaci. Kniha, redigovaná Michaelou Ottovou a Petrem Jindrou, navazuje na výstavu v Západočeské galerii a Národní galerii, a obsahuje studie o historickém a kulturním vývoji, uměleckohistorické analýzy a katalogová hesla. Příspěvky zpracoval tým odborníků z předních badatelských institucí. Publikaci vydalo nakladatelství Arbor Vitae ve spolupráci se Západočeskou galerií a Filosofickou fakultou Univerzity Karlovy.

Publikace byla vydána ke stejnojmenné výstavě, která se uskutečnila v Západočeské galerii v Plzni od 9. listopadu 2011 do 12. února 2012. První část („místa“) poukazuje na logiku umístění jednotlivých interiérů luxusních bytů v blízkosti dnešní Klatovské třídy v Plzni nebo přímo na této třídě, která v meziválečné době představovala nejlepší adresu ve městě. Současně se zabývá dispozičním řešením Loosových bytů v návaznosti na řešení činžovních domů, v nichž se byty nacházejí. Druhá část („lidé“) se věnuje osobnostem významných zadavatelů Loosových zakázek v Plzni. Zajímá se i o Loosovy plzeňské spolupracovníky. Představuje i jiné soudobé bytové interiéry a vily z Plzně od dalších architektů, a to v linii funkcionalistické i tradicionalistické. Zmíněna jsou jména významných firem, které se na vzniku Loosových prací podílely. Ve třetí části, nazvané „události“, je pozornost věnována osudům Loosových bytů od doby druhé světové války do současnosti. Reprezentativní publikace obsahuje rozsáhlou stať Petra Domanického o souvislostech Loosova působení v Plzni a esej Petra Jindry k portrétům prvních Loosových investorů v Plzni, Wilhelma a Marthy Hirschových, které vytvořil v roce 1909 Oskar Kokoschka na popud právě Adolfa Loose. Kniha, vydaná v česko-anglické verzi, obsahuje více než tři sta fotografií a dostala se do užšího výběru soutěže Nejkrásnější česká kniha roku 2011.

Katalog představuje v pečlivém výběru z posledních let tvorbu dvou předních osobností českého výtvarného umění, Josefa Bolfa a Ivana Pinkavy. Společným rysem jejich tvorby je snaha o postižení základních momentů lidské zkušenosti, otázky zrození a smrti. Jak Pinkavovy černobílé fotografie, tak Bolfovy pochmurné obrazy konfrontují diváka se zneklidňujícím, důsledně stylizovaným světem, který je plný úzkosti, lidské samoty, neklidu a nejistoty. Kompletní obrazovou dokumentaci v kvalitních celostranných reprodukcích (celkem 50 děl) doplňují srovnávací reprodukce k článkům autorů textů katalogu (příklady z tvorby Josefa Bolfa a Ivana Pinkavy). Vydáno Západočeskou galerií v Plzni u příležitosti výstavy ve Výstavní síni „13“ v Plzni v době od 6. 10. 2010 do 6. 2. 2011. Texty Petr Vaňous a Petr Jindra.

Katalog ke stejnojmenné výstavě obsahuje texty Romana Musila, Vojtěcha Lahody a Petra Jindry. Ve stati Operace „Kubišta“. Ke genezi sbírky českého kubismu v Západočeské galerii v Plzni rekonstruuje Roman Musil na pozadí politické a kulturní úlohy krajských galerií v 50. až 70. letech vznik mimořádně…

Výstavní katalog mapuje projevy magického realismu a imaginativního umění v díle výtvarných umělců, zejména malířů, působících v Plzni a na Plzeňsku. Věnuje se období od počátku 20. století do současnosti.

Česko-polské vydání básní Romana Knížete. Kniha má japonskou vazbu (jednostranně potištěné dvoulisty svázané do hřbetu knihy volnými okraji), 100 z 200 výtisků je číslovaných a doplněných originálními ilustracemi Petra Jindry.