Dušan Janák Ordine dei libri (cronologico)

Kniha zkoumá sociologii ve střední Evropě před druhou světovou válkou z čtyř různých perspektiv: dějin institucí, historické sociologie vědění, dějin idejí a sociologické teorie. Autor rozděluje obsah do čtyř tematických okruhů, přičemž se zaměřuje na institucionalizaci oboru v porovnání se západními a východními zeměmi. Srovnává národní sociologické diskurzy pomocí obsahové analýzy dobových časopisů a porovnává díla klíčových teoretiků. Využívá klasické koncepce k řešení současných teoretických problémů a přináší tak komplexní obraz klasické sociologie v regionu. Kniha se ptá, kdy a jak se sociologie etablovala, zda šlo o dohánění západních trendů, a jaké byly specifika východních zemí. Zkoumá témata jako psaní prvních sociologů v Polsku, Slovensku, Čechách, Maďarsku a Rakousku, rozdíly v národních tradicích, vliv domácích a západních intelektuálních vzorů a vzájemné ovlivňování sociologů. Také se zaměřuje na významné momenty v počátcích sociologie a její vztah k politickým režimům, přičemž zkoumá, jak sociologie přispěla k národní identitě a zda se v regionu zrodil funkcionalismus.

Z tematického hlediska publikace pokrývá problematiku vývoje českého politického systému, odborového hnutí, pracovních podmínek, sociálních konfliktů a životní situace dělnictva v letech 1938 – 1948. Monografie je založena na systematickém výzkumu pramenů, který byl prováděn v českých,moravských a slezských archivech.

Studie k formování sociologie jako vědy v Polsku, českých zemích, na Slovensku a v Maďarsku. Kniha pojednává o počátcích sociologie ve vybraných středoevropských zemích, konkrétně v Polsku, českých zemích, na Slovensku a v Maďarsku. Toto pojetí je objasněno v úvodní kapitole věnované problematice vymezení střední Evropy a středoevropské sociologie obecně. Každé z uvedených zemí je poté věnována jedna kapitola zkoumající a popisující obdobné problémové okruhy. Kniha jako celek tudíž mj. umožňuje paralelní srovnání počátků sociologických studií v uceleném geopolitickém rámci užší střední Evropy. Prvním okruhem je stručné shrnutí sociálního a politického vývoje v době formování sociologie jako vědní disciplíny s přihlédnutím k jejich vlivu na rozvoj vědy obecně i na sociální vědy speciálně. Další čtyři tematické okruhy se vztahují k institucionálnímu zázemí etablující se vědní disciplíny, zvláštní pozornost je věnována oborovým časopisům, učeným společnostem, vysokoškolské výuce a výzkumným institucím. Zaměření na klíčové postavy oboru umožnilo živé, problémové a dynamické postižení vývoje sociologie a proměn jejího diskursu ve zkoumaných zemích. V závěru autoři sumarizují hlavní zjištění jednotlivých kapitol ve srovnávací perspektivě a sledují je ve vztahu k sociologii světové.

Vědecká publikace o táborech nucené práce, které v Československu existovaly v letech 1948-1954. Jejich nástupci pak byly nechvalně proslulé nápravně pracovní tábory v blízkosti uranových dolů.

Publikace o působení sovětských poradců v ostravsko-karvinském revíru v letech 1951 až 1957.

Christiaana Barnarda pozná svetová verejnosť nielen ako znamenitého chirurga, ktorý urobil prvú úspešnú transplantáciu srdca, ale aj ako smelého bojovníka proti rasovej diskriminácii v Juhoafrickej republike. Boj o záchranu ľudského života sa snúbi u tohto muža s bojom o ľudské podmienky preň. Tieto dva ciele sú tematickou osnovou románu, ktorý napísal autor spolu s úspešným novinárom a spisovateľom Siegfriedom Standerom. Dalo sa očakávať, že slávny lekár napíše román z lekárskeho prostredia. A predsa on sám nemá rád, ak spájajú jeho úspech lekára s touto knihou. Chcel by, aby sa tieto skutočnosti rozlišovali. Lenže autor Barnard by zaručene nebol napísal román Nežiadúci, keby nebol mal zároveň skúsenosti lekára Barnarda. Lebo to, čo iní autori s toľkou námahou zbierajú, je pre Barnarda jeho každodennou prácou. Čo chcel svojím románom povedať, to vložil so Siegfriedom Standerom presvedčivo a umelecky účinne do konania románových postáv. Hoci nás autori hneď na začiatku upozorňujú, že udalosti aj hlavné postavy sú vymyslené, ani celkom neskúsený čitateľ nemôže nezbadať, že v románe je veľa autobiografických prvkov. Iste má pravdu recenzent New York Book-Review, keď napísal: „Je to román plný srdca. Bude ho čítať celý svet. " A skutočne, odkedy vyšiel, podnikol víťaznú cestu okolo sveta.

Dej sa odohráva v týždni medzi Vianocami a Novým rokom koncom dvadsiatych rokov 20.storočia v New Yorku, kam Nick Charles príde stráviť sviatky. Náhodou sa stretáva so starými známymi z čias svojej kariéry detektíva a nechtiac sa zapletie do vyšetrovania dvoch záhadných vrážd.