Alois Volkman Libri

Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova si letos připomíná 450 let od příchodu prvních jezuitů do Čech (21. dubna 1556). Zároveň je toto jubileum součástí celosvětového Ignaciánského roku, kdy si připomínáme pětisté výročí Františka Xaverského, misionáře Dálného Východu. Je to důvod k plnějšímu pozastavení se rovněž nad postojem jezuitů k české společnosti a společnosti vůči jezuitům. Odpovědi ankety obsahují výpovědi více než sedmdesáti oslovených osobností: různých vyznání, rozmanitých životních zkušeností a myšlenkových orientací. Právě jako celek nabízejí hodnotné svědectví. [básně Alois Volkman]

Volné listy v původní papírové obálce.- Kresby a grafická úprava Otakar Jiránek

Básně chirurga, autor sbírek malá vizita, Stáčení podzimu. Žije v Praze, dodnes pracuje jako praktický lékař.

Básnická sbírka o domově (Kde zemi radlicemi zraňovanou), úctě k životu, lidech (Lidské zimoviště) a pohledech na život (Dna hladin).

Verše známého „mistra zkratky“. Mnohé z nich byly v době totality psány pouze „do šuplíku“.

Básnická sbírka lékaře, která byla ovlivněna jeho povoláním. První a poslední obsáhlejší báseň byla věnována prarodičům autora. Mezi ně vložil řadu klratších, některé mají i strohost aforismu.

První básnická sbírka autora-lékaře, který až dosud publikoval časopisecky. Osobité verše čerpají obrazy z lékařského prostředí, zastavují se u lidského utrpení a pod tímto předznamenáním se dotýkají i milostné problematiky a dobírají se poučeného pohledu na vztah k lidem a k věčným hodnotám života.

Kniha veršů epigramatického charakteru, zabývající se nešvary naší společnosti a našich současníků.

2. doplněné vydání tří sbírek známého básníka (Malá vizita, Tlak mé krve, Bez receptů) přináší úplné znění básní, které kdysi komunistická cenzura nedovolila v původním tvaru publikovat (cenzurovaná místa jsou označena, čtenáři mají proto jedinečnou možnost vnímat, co a v jakém kontextu za "normalizace" vadilo). Kresby na obálce a frontispisu Jiří Anderle. Volkmanova poezie je tematicky i svým étosem a niterným humanismem úzce spojena s jeho celoživotní lékařskou praxí. Racionální duch básníkův tíhne k paradoxu, aforističnosti, sarkasmu a civilnímu výrazu. Nechybí mu břitká kritičnost ani smysl pro humor. Jeho osobitá poezie hoří křesťanským zaujetím, je přesvědčivá, hutná i naléhavá. Nejde o žádnou hru slov, ale o inspiraci vlastním prožitkem. Básníkovo svědecké poznání s citovým zaujetím vyúsťuje v závažné zamyšlení nad problémy člověka i lidstva, ve výzvu k morální odpovědnosti lidského jedince před společností i sebou samým. Volkmanovy tvorby si vážil i Jaroslav Seifert, jehož byl přítelem i osobním lékařem.

Nová básnická sbírka známého, již desítky let publikujícího autora, přináší vtipné i moudré lyrické pohledy na naši současnost a rovněž na věčné téma času a jeho proměn v životě jedince. Tentokrát pro svou výpověď zvolil formu trojverší, proslulého terceta provencálských básníků. Nejen vážná zamyšlení, ale i humor, který je schopen vyvolat úsměv či dokonce smích, předurčují tuto sbírku jako vhodný dárek k Vánocům i k jiným příležitostem.

Sbírka obsahuje verše od roku 1968 až do roku 2002.