Josef Věromír Pleva Libri

Jedna z verzí klasické pohádky o zbloudilých dětech a kouzelné chaloupce. Na rozdíl od tradičního pojetí zde jako záporná postava figuruje kromě ježibaby i "perníkový dědek".

V pohádkové knize J. V. Plevy naleznete nejen příběh o neposlušném Budulínkovi, se kterým měla babička s dědečkem velké trápení, protože je neposlechl a důvěřoval mazané lišce, ale dočtete se také, jaké nové přátele mu babička s dědečkem pořídili nebo co se stalo, když Budulínek nerozumně mlsal. V druhém vyprávění zjistíte, jak se Jeníčkovi s Mařenkou podařilo utéct rozzlobenému dědkovi z perníkové chaloupky. Součástí knihy jsou také veršovaná vyprávění pohádek Františka Hrubína. Poutavými ilustracemi je zpestřila Vlasta Švejdová. Kniha je též vhodná jako první čtení.

Tato kniha je zčásti autobiografická a je zasazena do prostředí Radobylic původně Radňovic na Žďársku, kde J. V. Pleva jako malý nějaký čas s rodiči a sourozenci pobýval. Kniha je i sociálně zaměřená, ukazuje tvrdý život chudších vrstev vesnického obyvatelstva 30. let minulého století,viděný dychtivýma očima malého chlapce. V té době nebyla lékařská péče a hygiena samozřejmostí, Bobeš se tak stává svědkem smrti malého bratříčka, který onemocněl záškrtem. Ani párek nebyl samozřejmostí a pro šestiletého chlapce to byl vždy svátek, když mu jej rodiče mohli dopřát.

"Eskorta" vyšla v r. 1929 jako prvotina mladého moravského učitele Josefa V. Plevy, který později vynikl zejména svou knihou "Malý Bobeš". Příběh tří vojáků první světové války, kteří na samém jejím konci jsou eskortováni do přední linie z trestu za deserci, vyjadřuje zoufalství a odpor prostých lidí, jimž válka rozbila rodinný život. "Kniha je psána básnicky čerstvou, zrnitou řečí člověka, který svěže viděl a cítil, který se utrpením vypěstoval k vyššímu typu lidství a užitku společnosti." (Z kritiky L. Štolla v Signálu 1930.)

Jedna z nejkásnějších dětských knih, dokonale chápající dětské vnímání světa, příběh kluka, který prožívá různá dobrodružství běžného života.

Jedna z nejkrásnějších dětských knih, dokonale chápající dětské vnímání světa, příběh kluka, který prožívá různá dobrodružství běžného života. Tato kniha je zčásti autobiografická a je zasazena do prostředí Radobylic původně Radňovic na Žďársku, kde J. V. Pleva jako malý nějaký čas s rodiči a sourozenci pobýval. Kniha je i sociálně zaměřená, ukazuje tvrdý život chudších vrstev vesnického obyvatelstva 30. let minulého století, viděný dychtivýma očima malého chlapce. V té době nebyla lékařská péče a hygiena samozřejmostí, Bobeš se tak stává svědkem smrti malého bratříčka, který onemocněl záškrtem. Ani párek nebyl samozřejmostí a pro šestiletého chlapce to byl vždy svátek, když mu jej rodiče mohli dopřát. V roce 1961 byl převeden příběh „Malého Bobše“ ve dvou dílech na plátna kin. V úlohách rodičů se divákům představili Radovan Lukavský a Dana Medřická pod režijní taktovkou Jana Valáška.

Próza, seznamující děti – využívajíc jejich fantazie – se zákonitostmi přírody.

Jedna z nejkásnějších dětských knih, dokonale chápající dětské vnímání světa, příběh kluka, který prožívá různá dobrodružství běžného života. Tato kniha je zčásti autobiografická a je zasazena do prostředí Radobylic původně Radňovic na Žďársku, kde J. V. Pleva jako malý nějaký čas s rodiči a sourozenci pobýval. Kniha je i sociálně zaměřená, ukazuje tvrdý život chudších vrstev vesnického obyvatelstva 30. let minulého století, viděný dychtivýma očima malého chlapce. V té době nebyla lékařská péče a hygiena samozřejmostí, Bobeš se tak stává svědkem smrti malého bratříčka, který onemocněl záškrtem. Ani párek nebyl samozřejmostí a pro šestiletého chlapce to byl vždy svátek, když mu jej rodiče mohli dopřát. V roce 1961 byl převeden příběh „Malého Bobše“ ve dvou dílech na plátna kin. V úlohách rodičů se divákům představili Radovan Lukavský a Dana Medřická pod režijní taktovkou Jana Valáška.

V jihomoravské pohraniční vesnici se těžce rodí zemědělské družstvo.