Vladimir Arsenijevic Ordine dei libri (cronologico)

Radnja romana odvija se u Velikom Bečkereku tridesetih godina prošlog stoljeća, fokusirajući se na ljubavnu priču mladog pilota Pavla i njegove supruge Katarine. Ovaj period građanskog društva donosi sentimentalnost i nostalgiju, no autor iznevjerava očekivanja započinjući tragedijom: Pavle pogiba u padu aviona Breguet već u prvom poglavlju. Od tog trenutka počinje ciklično pripovijedanje koje obuhvaća više smjerova i vremenskih razdoblja. Osim ljubavne priče, autor precizno rekreira atmosferu tog vremena, uključujući kuhinjske običaje, odijevanje, politička uvjerenja, te portrete povijesnih ličnosti poput srpskog modernista Todora Manojlovića. Arsenijevićeva vještina pripovijedanja omogućava čitatelju da osjeti potrebu za novim epizodama, unatoč obilju teksta. Njegova bliskost s likovima i sposobnost da ih dočara čine da čitatelj lako postane sudionik tog razdoblja. Ovaj roman nudi ugodno čitanje koje sigurno vodi do završetka.

Literatura, která dnes vzniká na území mluvícím velmi podobným jazykem s řadou podvariant (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko a Srbsko), přežila téměř úplné přerušení vzájemné komunikace během devadesátých let. Dnes je situace zcela jiná, v něčem možná lepší než v časech Jugoslávie. V té době byly ve vzájemném čtení a vydávání i různé politické důvody, dnes po nich není ani stopa, ba spíše naopak, řada politických elit si vzájemnou komunikaci tohoto druhu ani nepřeje. Vzhledem k tomu, že podobné komunikace spíše přibývá, znamená to, že je přítomna autentická čtenářská zvídavost, "ti druzí" se čtou, protože si je lidé číst chtějí. Chtějí i proto, že srbský čtenář sice nemusí vnímat Chorvatsko jako svůj stát, ale chorvatskou literaturu by měl vnímat téměř jako svou, neboť se vyjadřuje k velmi podobným problémům, a navíc srozumitelným jazykem. Sbírka postjugoslávské prózy, kterou Vladimir Arsenijević sestavil pro české čtenáře, je samozřejmě jen jednou z mnoha legitimních a kvalitních variant výboru. Ale snad je dostatečně reprezentativní, aby dobře informovala a zaujala, doufejme, že i někoho inspiruje, aby svůj zájem prohloubil. Se snahou o přesnou vyváženost představuje hlavní proudy současné postjugoslávské prózy díky výboru jejích nejvitálnějších a nejproduktivnějších tendencí.

``Na naslovnu priču zbirke „Predator“ Vladimir Arsenijević je na različite načine nadovezao ostale priče i tako stvorio romanesknu celinu koja suočava čitaoca s opakom komadinom vrlo savremenog sveta u kome je sve globalno povezano: Nihil Musa Baksi, Kurd iz Halabdže, američka TV-zvezda na zalasku Oahu Džim, proterani Albanac s Kosova panker Dren Kastrati, bosanski džanki Hasan Halilović Dambo, prečasni Padraig O`Neill, irački islednik, beogradski mangupi i berlinski anarhisti.Arsenijevića pri tom više opčinjava lokalno, nesvodljivo i različito, nego globalna uravnilovka. Govor njegovih likova sa svih strana sveta protkan je frazama na maternjem im jeziku (što nimalo ne otežava čitanje), a priče donose i lep popis lokalnih jela, namirnica i običaja. I jednog kanibala, spomenutog nihilističnog Nihila Musu, kao i prosvećeni gastronomski hedonizam, diktature, prvomajske demonstracije, ljubav, politiku, opsesije, narkomaniju, književnost...Knjige Vladimira Arsenijevića prevedene su do sada na dvadesetak svetskih jezika. Ovo izdanje, čiju svetsku premijeru imate priliku da čitate, uverljivo pokazuje zašto.``Kruno Lokotar

Belgrad im Herbst 1991§Die Exdealerin Andjela erwartet ein Kind. Die Serben bombardieren Dubrovnik und zerstören Vukovar. Andjelas Freund, der Ich-Erzähler, lebt in ständiger Angst vor den Feldjägern. Andjelas Eltern, ordentliche Leute, unterschreiben den Einberufungsbefehl für den Sohn. Lazar folgt seinem 'Karma' und zieht in den Krieg. Dejan, Drummer der legendären Rockband GSG 9, verliert an der Front einen Arm und endet durch Selbstmord. Nur Vanja gefällt der Krieg. Er war Sänger in der Band, jetzt ist er bereit, sich als Söldner an den Meistbietenden zu verkaufen. Sarkastisch und selbstironisch, doch mit unüberhörbarer Verzweiflung beschreibt der junge serbische Autor Arsenijevic die No-future-Stimmung in der Belgrader Szene.

Jeho literární prvotina V podpalubí, jež představuje první díl zamýšlené tetralogie Claoca maxima, mu vynesla literární cenu bělehradského týdeníku NIN za rok 1994 (jejími nositeli se v minulosti stali významní jugoslávští spisovatelé jako Dobrica Ćosić, Miroslav Kržela, Borislav Pekić a další). Novela V podpalubí se záhy dočkala vydání i v Německu, Itálii, Francii, Švédsku a Dánsku.