Kniha o koncentračním táboře Mauthausen je příběhem o veliké bolesti, o smrti, ale také o obrovské vůli žít. Je o tom, co se skutečně stalo a na co by se nemělo zapomínat. Vyprávění Hanse Maršálka k vydání připravil Vlastislav Janík, rozšířil je a doplnil je o mnoho dalších vzpomínek převážně českých vězňů... Bohatou obrazovou přílohu (neuvěřitelných více než čtyři sta fotografií a reprodukcí dokumentů) sestavil a komentářem doplnil Jaroslav Čvančara. Jedná se o mimořádnou a nadčasovou publikaci.
Monografie odbojářů zavražděných v koncentračním táboře Mauthausen za pomoc parašutistům ze skupin Anthropiod, Silver A, Out Distance, Intransitive a Tin
Před pár lety byli ještě neznámí. Odbojáři z rodin, kteří podporovali parašutisty ze skupiny ANTHROPOID. Teprve v posledních letech se o nich začalo mluvit. Nikdy však nevyšla kniha zachycující celkově jejich osudy v plné šíři a plastičnosti. Kniha chronologicky sleduje osudy rodin, které se staly záchytnými a posléze pevnými body výsadkářů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše. Rodina Králových, která byla jejich prvním kontaktem v protektorátu, přes rodiny Bejblových, Růtových, Baumanových, Starých, Piskáčkových, Smržových až po rodinu Khodlových ve Vysočanech, odkud parašutisté 27. 5. 1942 vyrazili na kolech do zatáčky v Holešovičkách, kde provedli útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Kniha končí příběhem Václava Smrže, který běsnění nacistů přežil, ale střet s komunistickou mocí jej přivedl na cestu exulanta, agenta chodce a později vězně komunistického režimu.
Operace Spelter byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během druhé světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a řazen byl do třetí vlny výsadků.
Desant tvořili št. kpt. Břetislav Chrastina, rtn. Jaroslav Kotásek a radisté rtn. Rudolf Novotný a čet. Jan Vavrda. Jejich úkolem byla podpora a rozšiřování odbojové činnosti a dále sběr zpravodajského materiálu a udržování radiového spojení s Londýnem. Pro tento úkol byli vybaveni radiostanicí s krycím názvem Lenka.
Děj parašutistické skupiny Spelter začíná v noci ze 4. na 5. 5. 1944 seskokem u vesnice Kramolín v okrese Třebíč. Tato publikace vytvořená jako komiks přibližuje nejmladším čtenářům zábavnou formou tyto události, které napomohly v domácím odboji proti německým okupantům ve druhé světové válce a vzniku partyzánské skupiny Lenka - Jih.
Podtitul: " Tři inspirativní příběhy spojující Plzeň a Lidice". - Příběh rodiny Královy - Příběh Josefiny Napravilové (text této kapitoly odpovídá memoárům "Sny a vzpomínky", nově jsou zařazeny některé fotografie) - Příběh Marie Uchytilové-Kučové
Publikace je připomínkou tragických historických událostí českého národa, které by neměly být nikdy zapomenuty. V knize Nesmíme zůstat nic dlužni! je tváří této historie Otto Laadt, číšník z oblíbené kavárny na Karlově náměstí, sokol z Podolí a Braníka a nakonec vězeň z Mauthausenu. Válku přežil a mohl tak podat svědectví o svém výjimečném osudu, ve kterém vždycky platila zásada uvedená v titulu knihy.
Otto Laadt byl oblíbený číšník v kavárně na Karlově náměstí, kde začal svou úspěšnou kariéru. Byl také členem Obce sokolské a působil jako výčepní a provozovatel restaurací v sokolovnách v Podolí a Braníku. Za války při nacistické likvidaci Sokola byl zatčen gestapem a vězněn na několika místech. Po osvobození podal svědectví v procesu s terezínským dozorcem a ze svých poznámek sepsal paměti, které jsou hlavní součástí této knihy.
Vlastislav Janík a Daniel Plaček připravili Laadtovy vzpomínky k vydání a připojili k nim životopisné kapitoly, které memoáry Otty Laadta neobsahovaly. S pomocí archivních zdrojů a svědectví stále nižšího počtu žijících pamětníků se do knihy dostalo mnoho dosud nepublikovaných informací a také fotografie, které autoři dokázali přiřadit ke konkrétním místům a osobám.
Neméně pozoruhodná je shoda náhod, která umožnila dochované Laadtovy paměti vydat a kterou autoři poutavě popsali. Z knihy vystupuje zajímavá a osobitá postava Otty Laadta v plné síle a s ní ožívá i svět první republiky, sokolská tradice českého národa, jeho utrpení za okupace a poválečné události až na konec Laadtova života.
Kniha je životopis Otty Laadta, předka jednoho z autorů, a díky tomu se do ní dostala spousta rodinných podrobností, které oživují obraz hlavního hrdiny. Základem jsou Laadtovy autentické vzpomínky z období německé okupace, které sepsal těsně po válce roku 1945, a téměř po osmdesáti letech byly znovu objeveny. Zbývající biografické kapitoly Laadtova života připsali Daniel Plaček a Vlastislav Janík a text bohatě doplnili komentovanými fotografiemi.
