Kniha vzpomínek ruského spisovatele píšícího česky je unikátním svědectvím o jednom mimořádně pohnutém lidském osudu, životě ruských exulantů v předválečném Československu i českém kulturním životě od té doby až do šedesátých let, kdy autor odešel do exilu ve Švýcarsku. Podrobné poznámky a studie Anastázie Kopřivové knihu povyšují na stručné dějiny ruského exilu u nás. Doslov o autorovi napsal Jan Vladislav.
F. X. Šalda, jehož kritického ducha těžko někdo vyhlížející z našich zašlých kulis překoná, napsal v jednom svém textu: "Česká duše chovala se naopak v téhleté moderní revoluci velmi krotce a obojace: zapálila po svíčce i Bohu i čertu; v této neutralitě jest její slabost a vina, ne ve vzpouře, dovršené ať již tragicky, ať lehkomyslně." S revolucí, spokojenou neangažovaností, bohem i čertem bojoval i Nikolaj Terlecký. Jeho román Don Kichot ze Sodomy je moderním apokryfem. Jenže většina současných čtenářů už dávno nerozumí biblickým tématům… Ale proč by se to nemohli znovu naučit? „Koukej, Lote, že jsme anděl a já ve službách Božích, to už víš. A pokládáš asi za pověru, když ti někdo říká, že andělé jsou hodní a čerti zlí. Ale to není žádná pověra.“
Antiutopie korespondující s obdobnými vizemi George Orwella a Jevgenije I. Zamjatina; její hrdinové nesnadno nalézají různými cestami vztah k Bohu a víru v smysl osobního přesahu a posléze raději volí vlastní zánik než podrobení všeprostupující manipulaci
Sbírka povídek Vítr se vrací (Svobodné noviny 1948), z nichž tři patří do science fiction. Tyto tři povídky můžeme zařadit k vrcholům science fiction té doby. Vyznačují se kultivovaným jazykem, postrádají naivnost technokratické SF 30. a 40. let, mají filozofický přesah. Autorův pohled nabudoucnost je skeptický. V povídce Vítr se vrací popisuje lidstvo vymírající v daleké budoucnosti ve skleněných domech pod chladnoucím sluncem. Povídka Herostrates II se odehrává v dokonalém městě Atomopolis v příštím století. Město je tak dokonalé a tak odlidštěné a zbavené lidského citu, že se ani nedivíme, když je jeho tvůrci ničí v dekadentním záchvatu destruktivního rozjaření. Nejzajímavější povídkou z této sbírky je Potopa, třetí variace na téma dokonalé společnosti. Svět je zničen a zachrání se jen hrstka lidí na plovoucích vorech. Pro přílišnou specializaci, k níž lidé v budoucnu dospějí, jsou však rovněž v nebezpečí smrti, neboť se nedokáží bez moderní techniky postarat ani o vlastní přežití. Kniha vyšla rovněž pod názvem Nejkrásnější země. Povídky v knize: 1. Dobrodružství Kajetána Bárta. 2. Vítr se vrací. 3. Cirkus Zambezi. 4. Na zastávce. 5. Herostrates II. 6. Potopa. Pro odběratele Svobodných novin vydala a vytiskla v roce 1948 Lidová tiskárna, s.z.r.o. v Brně, jako pátý svazek XI. ročníku Knihovny Svobodných novin. -- zdroj: legie.info --
