Ivan Landsmann Libri

Autobiografická próza Pestré vrstvy je první napsanou a vydanou knihou Ivana Landsmanna, bývalého horníka a emigranta. Rukopis byl dokončen v červnu 1986, ale kniha byla vydána až po třinácti letech v roce 1999 v nakladatelství Torst. S převahou tehdy zvítězila v prestižní anketě Lidových novin o nejlepší knihu roku a během času se z ní stala „kultovka jako cyp“. V roce 2013 podle ní vznikla úspěšná inscenace v Divadle Petra Bezruče. Pestré vrstvy přináší svéráznou, tragikomickou výpověď o nelehké cestě horníka, který z rázovitého prostředí ostravských dolů pozdního socialismu odchází do emigrace, kde místo vysněného ráje naráží na tvrdou skutečnost života v kapitalismu. Kniha dodneška působí výjimečná mírou své autenticity a také díky neotřelému využití ostravského dialektu.

Druhý Landsmannův román nazvaný Fotr, je inspirován životem autorova otce. Odehrává se na sklonku třicátých let ve vesnici nedaleko Jihlavy, v okupované Praze a v Karlových Varech. Jeho hlavní postavou je školák a později středoškolák Slávek, na první pohled ztělesnění bezcharakternosti, pudové poživačnosti, obhroublosti a lhostejnosti k utrpení druhých. Landsmann se od Slávka nedistancuje, ovšem ani jeho chování neomlouvá. S určitou naivitou pouze zaznamenává Slávkovo chování, myšlení, promluvy.

Třetí autorova próza přímo navazuje na jeho román Pestré vrstvy. Landsmann v ní líčí svůj život emigranta v Holandsku. Syrové, ničím necenzurované vyprávění o prázdnotě života, alkoholu, nedostatku peněz a jídla a bezcílném míjení dnů je sociologicky pozoruhodným průnikem do života v Rotterdamských hospodách a ubytovnách, na dně holandské společnosti.

Smetanová revoluce je další román od Ivana Landsmanna, který k sobě před lety strhl pozorost svou prvotinou Pestré vrstvy. I ve Smetanové revoluci hraje hlavní roli jazyk, přesněji ostravský dialekt, jímž mluví hlavní hrdina. Bývalý horník Josef, který v nové době ztratil půdu pod nohama, s nevalným úspěchem se snaží podnikat, ale dravý porevoluční trh je na něj příliš. Zvláštní svéráz jeho mluvy a jeho bezprostřední, mnohdy i prostomyslný pohled na fungování světa a společnosti dodávají jeho příběhu tragikomický nádech. Promluvy, jež vede s kumpány po hospodách, kde plánují, co podniknou, jsou neodolatelnou směsí vulgarity a naivity.

Román zúročuje autorovy zkušenosti ze socialistického Československa, z holandského exilu i z období po listopadu 1989