Jan Patočka Ordine dei libri

Patockas Reflexionen uber Europa sind ein Nach-Denken im echten Sinne: Sie entwerfen eine Idee Europas nach seinem Ende. Dennoch - und darin liegt die entscheidende Wendung - bleibt es keineswegs bei einem Lamento uber Verfall und Untergang. Im Gegenteil bilden seine Skizzen vom Anfang und Ende Europas, von seiner besonderen Stellung in der Geschichte und als Geschichte, nur den Auftakt fur eine vertiefte Auseinandersetzung mit dem, was das Phanomen Europa gerade fur die nacheuropaische Welt bedeuten konnte. Weit davon entfernt, eine Apologie Europas nach seinem Scheitern, eine nachtragliche Verteidigung seiner Originalitat, Uberlegenheit, Geistigkeit etc. zu sein, werden Patockas Reflexionen aber auch nicht zur historischen Abrechnung, wie sie heute vielerorts und leichtfertig en vogue ist: Das proklamierte Ende der europaischen Epoche mag Anlass sein fur eine Bilanz seiner Fehler, doch liegt darin nichts vom Gestus des Triumphes oder heimlicher Freude. "Vielleicht ist der Sinn von Europas Untergang positiv." Dieser Satz Patockas umreisst die grundsatzliche Idee, dass gerade in der Enteignung oder Dezentrierung Europas eine Brucke fur die Auseinandersetzung mit den kulturellen Differenzen der globalisierten Welt gewonnen ist.

Na konci letního semestru 1972 byl Jan Patočka donucen ukončit svou přednáškovou činnost na FFUK. Na podzim téhož roku vyhověl prosbě svých bývalých posluchačů a v souvislosti s diskusí, která mezi nimi probíhala nad tehdy aktuálním textem M. Heideggera Konec filosofie a úkol myšlení, přednesl v soukromí přednášku, v níž téma zániku filosofie pojednal z jiné, doplňující perspektivy. Svou přednášku zopakoval v nové podobě začátkem roku 1973 a na základě jejího magnetofonového záznamu připravil její definitivní podobu. K publikování přednášky nemohlo samozřejmě za autorova života dojít a uskutečnilo se až v samizdatovém Archivním souboru prací Jana Patočky. Odtud byla přednáška přetištěna v roce 1987 v exilovém časopise Proměny v New Yorku. Zatímco Heideggerovi šlo o to naznačit, proč se jeho myšlení snaží tradici evropské filosofie, z níž vychází, radikálním způsobem překonat, prochází Patočka velkým obloukem dějinami této tradice a podává výklad o tom, jak se v rámci jí samé toto překonávání připravovalo. Samostatným vydáním této přednášky doplňujeme publikování českého překladu Heideggerova svazku Věc myšlení, v němž je jeho přednáška o konci filosofie obsažena.

Jan Patocka's contribution to phenomenology and the philosophy of history mean that he is considered one of the most important philosophers of the 20th century. Yet, his writing is not widely available in English and the Anglophone world remains rather unfamiliar with his work. In this new book of essential Patocka texts, of which the majority have been translated from the original Czech for the first time, readers will experience a general introduction to the key tenets of his philosophy. This includes his thoughts on the relationship between philosophy and political engagement which strike at the heart of contemporary debates about freedom, political participation and responsibility and a truly pressing issue for modern Europe, what exactly constitutes a European identity? In this important collection, Patocka provides an original vision of the relationship between self, world, and history that will benefit students, philosophers and those who are interested in the ideals that underpin our democracies.

W książce Sokrates. Wykłady z filozofii antycznej autor poddaje analizie różne interpretacje Sokratesa, choćby autorstwa Kierkegaarda, Hegla i Nieztschego. Podejmuje m.in. tematy nauczania Sokratesa, jego korzeni i wychowania oraz pojęcia aret. Wszystkim tekstom tego tomu przyświeca myśl, którą Patoka formułuje we wstępie: () nie chodzi nam o nic innego niż o ukazanie tego szczególnego problemu: Sokrates jako postać nieustannie nieuchwytna oraz Sokrates jako żądanie i ustawicznie odnawiające się wyzwanie. Sokrates, którego stale w niedoskonały sposób konstruujemy, wreszcie Sokrates, z którym lub przeciwko któremu się walczy, który pomimo wszystkich trudności wynikających z czysto obiektywnego pojęcia w jakiś sposób jest między nami.

Devatenáctý svazek sebraných spisů Jana Patočky obsahuje deníkové záznamy reflektující kulturní a dění a filozofické myšlení autora v letech 1946-1950, obsahuje částečně francouzské a německé texty; s Edičním komentářem (s. 567-575) a Jmenným rejstříkem (s. 578-593).

Spanning his entire career, this selection of texts by influential philosopher Jan Patočka illustrates his thoughts on the appropriate manner of being and engagement in the world. The writings assembled in Living in Problematicity examine the role of the philosopher in the world, how the world constrains us through ideology, and how freedom is possible through the recognition of our human condition in the problems of the world. These views outline Patočka's political philosophy and how his later engagement in the political sphere with the human rights initiative Charter 77 corresponds with the ideas he maintained throughout his life. This short and engaging book--published in conjunction with the prestigious philosophy press OIKOYMENH--is an ideal English-language introduction to the most significant Czech philosopher in recent history.