Zora Obstová Libri

Základní práce francouzského medievalisty, autora i u nás známé vynikající knihy Neděle u Bouvines, přináší jedinečný a u nás zcela netradiční pohled na dějiny středověkého umění. Katedrála jako sociální prostor, v němž se v nejrozvinutější podobě uplatnily dobové představy o uspořádání středověkého světa i vesmíru, Dubymu posloužila jako středobod uvažování o době mezí 8. až 14. stoletím, především v prostředí západní Evropy. Na příkladě proměn umělecké výzdoby katedrál a vývoje jejich architektonického ztvárnění autor mistrným způsobem zachycuje vztah člověka k Bohu, ke smrti a k posmrtnému životu, probuzení se lidské individuality a vedle toho i syrovost středověkého světa v jeho každodenním snažení a strádání.

Velká klasická pohádka s neobyčejným hrdinou – dřevěným panáčkem s dlouhým nosem – se proslavila po celém světě. Panáček, kterého vyřezal pan Geppetto z polínka a pojmenoval ho Pinocchio, ožil a podstoupil neuvěřitelná dobrodružství, z nichž mnohdy vyvázl jen taktak. Dostal se do loutkového divadla, mezi loupežníky, k víle Modrovlásce, do vězení, na ostrov včel, a dokonce i do žralokova žaludku. Svého tatínka se takovým putováním dost natrápil, ale nakonec ho velmi překvapil…

Judas, der Verräter? Pilatus, der Henker? Und Jesus, das Opferlamm? Eric-Emmanuel Schmitt mischt die Karten neu und erzählt eine etwas andere Passionsgeschichte voller Suspense und Spiritualität. Jesus Tod am Kreuz hat die Menschen in Jerusalem erschüttert. Sie sprechen von Wunder und Auferstehung. Pilatus, der römische Statthalter, hat wenig Verständnis für jüdische Verrücktheiten. Der Tote muss gefunden werden. Die Ermittlungen beginnen. Eine vertraute Geschichte. Doch es scheint, als hörten wir sie zum ersten Mal. Frei von jeder Überhöhung werden aus Jesus und Pilatus fassbare, menschliche Figuren.

Benché illustrata dalle immagini di centinaia di capolavori di tutti i tempi, questa non è una storia dell'arte. Le immagini, così come una vasta antologia di testi da Pitagora ai giorni nostri, servono a ricostruire le varie idee di Bellezza che si sono manifestate e sono state discusse dalla Grecia antica a noi. Il libro illustra il modo in cui si è variamente concepita la Bellezza della natura, dei fiori, degli animali, dei corpi umani, degli astri, dei rapporti matematici, della luce, delle pietre preziose, degli abiti, di Dio e del Diavolo. Anche se ci sono rimasti solo i testi dei filosofi, degli scrittori, degli scienziati, dei mistici o dei teologi, e le testimonianze degli artisti, attraverso questi documenti si possono ricostruire anche i modi in cui gli umili, i reietti, l'uomo della strada di tutti i tempi, sentivano la Bellezza. E si vede come non solo attraverso epoche diverse ma talora anche all'interno di una stessa cultura diversi concetti di Bellezza siano entrati in mutuo conflitto. Starà ai lettori, nel ripercorrere le pagine di questo libro, decidere se attraverso queste varie sue apparizioni, l'idea di Bellezza abbia mantenuto alcune caratteristiche costanti. In ogni caso, essi vivranno un'appassionante avventura intellettuale ed emotiva.

Tra le mura di un palazzo decrepito, in India, c'è un giardino dove Zahr, la giovane protagonista di questa vicenda, sogna di rifugiarsi. Figlia di un rajah e di una principessa ottomana, nonostante sia nata e cresciuta a Parigi, ha infatti un legame profondo, indissolubile con questa terra. La sua storia è quella di una ragazza che ha perduto tutto: nome, età, nazionalità, genitori. Sua madre fugge dall'India e da un matrimonio infelice e muore in giovane età. Affidata a una famiglia adottiva, poi a un'altra e a un'altra ancora, Zahr viene allevata in un convento di suore, che la educano secondo i dettami della religione cattolica, felici di "sottrarre una piccola musulmana al potere del diavolo"...

Filippo Tommaso Marinettis Manifeste des Futurismus, veröffentlicht am 20. Februar 1909 im Pariser Figaro, gilt als Initialzündung der europäischen Avantgardebewegungen und hatte eine ungeheure Folgewirkung. Es war der Aufruf zur bedingungslosen Ausrottung des Alten, um dem Neuen Raum zu verschaffen. Noch im selben Jahr legte der Autor, der zu einem Glutkern der fatalen Verflechtung von Politik und Kunst(-theorie) wurde, mit einem weiteren Manifest nach: Tod dem Mondschein. Darin radikalisiert er seinen Aufruf und zeichnet die Vision einer glorreichen Zukunft. Der vorliegende Band versammelt alle weiteren bis 1944 verfassten Manifeste Marinettis. Sie zeugen von seiner Kühnheit und instinktiven Hellsichtigkeit, verweisen im Lichte der Geschichte zugleich auf die fatalen Folgen seiner Forderungen, stellen aber darüber hinaus auch die Frage nach der Kunst in unserer heutigen Gesellschaft.

Nejvyzrálejší román populárního belgického autora, za který mimo jiné získal prestižní čtenářskou cenu, souběžně vypráví dva příběhy, jejichž jediným spojovacím článkem je zpočátku jen fakt, že se oba odehrávají v bytě ve čtvrtém patře. Zápletka se zajímavě zamotává a postavy si kladou aktuální otázky (jak uživím rodinu, kde seženu byt a práci), jež jsou v rámci autorovy groteskní poetiky často dovedeny ad absurdum a vyvolávají mrazivý smích i vedou k zamyšlení nad dnešním světem.

'Inventing the Enemy and Other Occasional Writings' covers a range of topics on which Umberto Eco has written and lectured over the last ten years, from the discussion of ideas that have inspired his earlier novels to a disquisition on the theme that runs through his most recent novel, that every country needs an enemy, and if it doesn't have one, must invent it.

Een groot bedrijf in een industriestadje wordt getroffen door een golf van zelfmoorden. Een onderzoeker wordt eropuit gestuurd om de oorzaak te achterhalen, maar hoe harder hij zijn best doet om door te dringen in het bedrijf, hoe moeilijker het hem gemaakt wordt. Het onderzoek is een typische Claudel, met thema's als vervreemding, machteloosheid en menselijkheid. Maar het is ook een kafkaëske roman die af en toe haast surrealistisch aandoet. Hoe kan de eetzaal van het hotel waar de onderzoeker zijn intrek neemt de ene ochtend stampvol uitgelaten toeristen zitten en de volgende dag gevuld zijn met een groep sombere ontheemden? Waarom krijgt hij geen eten, geen drinken, geen bed? Terwijl hij nieuwe ontdekkingen doet, begint de onderzoeker zich af te vragen of hijzelf het slachtoffer zal worden van de helse machine die ook de anderen heeft vernietigd.

Autorka ve své knize zachycuje vývoj tvorby italských prozaiček od druhé poloviny 19. století, kdy se ženy začaly odvažovat prvních nesmělých krůčků na poli literatury, jež byla po dlouhá staletí téměř výhradní doménou mužů, až po dnešní dobu, kdy se poměr mezi spisovateli a spisovatelkami víceméně vyrovnal a mnohé autorky co do počtu prodaných výtisků předstihují mužské autory. Zároveň hledá odpověď na otázku, zda mezi tvorbou jednotlivých autorek existuje vnitřní souvislost, zda existují styčné body mezi jednotlivými díly, zda má moderní ženská literatura v Itálii privilegovaný styl, privilegovaná témata či žánry. Zvláštní pozornost je věnována nejvýraznějším představitelkám italské ženské prózy, jako byly Matilde Seraová, Grazia Deleddová, Natalia Ginzburgová, Anna Maria Ortesová či Elsa Morantová.