Taťana Březinová Ordine dei libri

Moravští bratři jsou veřejnosti známější až v posledních letech, kdy se historici a autoři literatury faktu začali obsáhleji věnovat jednak dílčím událostem po Bílé hoře, tak i působením našich krajanů ve světě. Přitom má tato církev velmi bohatou historii, sahající až k Jednotě bratrské, Janu Amosu Komenskému a dalším významným osobnostem. Věnovali se především misijní činnosti, a to na všech kontinentech světa, nevyjímaje i tak nehostinné kouty, jako je třeba Grónsko. Přesto se informace o Moravských bratrech objevují většinou jen jako dílčí kapitoly připojené k jiným tématům. Kniha Taťany Březinové je tak jednou z mála publikací, která se jim věnuje opravdu podrobně, popisuje historii jejich vzniku, život významných osobností i misijní činnost ve světě. Jedná se tak o významný střípek do mozaiky české historie

Navštivte se známou spisovatelkou a novinářskou řadu turisticky zajímavých a často opomíjených míst, kudy procházela česká historie. Dostanete se do rodiště Bedřich Hrozného, do čekárny nádraží v Benešově, za továrníky severních Čech, do Ochranova i na mnoho dalších míst, spojených především s moravskými bratry a jednotou bratrskou. V mnoha případech nás bude touto knihou provázet především Jan Amos Komenský, ale i mnoho dalších osobností. Vydejme se tedy s autorkou na místa, která jsou pro naši historii důležitá, zároveň často neznámá.

Kniha Beránci s korouhví nás zajímavým způsobem zavádí do významných událostí našich dějin, které nejsou tak známé jako třeba dějiny husitství nebo národního obrození. Autorka zaznamenává svěžím, poutavým publicistickým stylem téměř pět set let naší historie, a zve tak čtenáře na klikatou cestu po doposud méně připomínaných stopách českých bratří. Začíná dobou předhusitskou a končí u tolerančního patentu v roce 1781. Zamýšleným cílem knihy je oslovit všechny čtenáře, kteří se zajímají o naši historii s poselstvím do budoucna, ale také studenty a jejich učitele. Jsme sice malý, ale skvělý národ, říká svým dílem autorka. Přesvědčme se o tom, že má pravdu, i co se historie týče. Kniha obsahuje velké množství fotografií.

Babička na inzerát je zpovědí poválečné generace. Senioři chtějí žít trochu jiný život. Skupinku sedmi lidí, kteří spolu prožili část dětství, spojuje pocit, že už je nikdo nepotřebuje, že jsou na obtíž. Začínali za zpěvu pionýrských písní, končí se smutným pohledem do peněženky. Naskytne se jim však nová příležitost – nastěhovat se do objektu bývalé školky, kde se poznali jako děti. Touha po kvalitnějším životě a pospolitosti, ale i nedostatek peněz, je vedou k poněkud zvláštním aktivitám. Navíc mají stále větší problémy s „náctiletými“ ze sousední školy, kterou také dobře znají z let dětství. Nyní se však strachují o své políčko zakázaných rostlin. A dělat babičku na inzerát je pro některé lákavá nabídka. Ale na opožděný milostný vztah mezi Vladem a Bedřiškou není nikdy pozdě. Tragikomický, úsměvný pohled nejen na poválečnou generaci.

Náhodný nález peněz v bytě rodiny, která se dostává do finančních problémů, přivede její členy v úžas. Jak a proč se dostaly peníze do bytu, nikdo neví, a tak podezírá jeden druhého. Objev dokonale změní jejich životy. Byl to snad blázen, tajemný dárce, nebo mafiák? Stal se jejich byt úkrytem pro cizí peníze? A přinese pěti členům rodiny Škaňkových požehnání, nebo je vystaví strachu a pokušení? Kdo je nakonec pachatelem a jak se figurky rodinného příběhu rozestaví na šachovnici? Úsměvné vyprávění je i pohledem do naší současnosti.

Děj knihy se odehrává na pozadí reality našich dnů, do nichž zasáhne stín metylalkoholové aféry. Do nenápadného domu se nastěhuje student ekonomie Olda. Chce se tak odloučit od své rodiny, namočené do korupční aféry, od otce, který uměl vydělat peníze. Do jeho života vstoupí Renata, sousedka v domě a novinářka, a to nejen tím, že se náhodou dostane ke kauze Oldova otce a že se díky ní snaží udržet si místo v redakci. V domě žijí lidé s obyčejnými starostmi. Osamělá, ale optimistická paní Ema, její nový přítel Arnošt Czessik a rozvádějící se manželé Kvantovi s dítětem. V okamžiku pokusu Kvantové o demonstrativní sebevraždu zůstává malá dcera Johanka po nějakou dobu v péči sousedů. Renata navrhuje Oldovi manželský svazek. O tom, jak to dopadne, se dočtete na stránkách této knihy.

Senioři chtějí žít trochu jiný život. Skupinku sedmi lidí, kteří spolu prožili část dětství, spojuje pocit, že už je nikdo nepotřebuje. Začínali za zpěvu pionýrských písní, končí se smutným pohledem do peněženky. Naskytne se jim příležitost – nastěhovat se do objektu bývalé školky, kde se poznali jako děti. Touha po kvalitnějším životě a nedostatek peněz je vedou k poněkud zvláštním aktivitám. Navíc mají stále větší problémy s „náctiletými“ ze sousední školy a strachují se i o své políčko zakázané rostliny. Ale na odsouvaný a opožděný milostný vztah mezi Vladem a Bedřiškou není nikdy pozdě.

„Jan Březina letí na severní pól!“ hlásaly palcové titulky českých prvorepublikových novin. Podle senzační zprávy se nachází třiadvacetiletý letec a mechanik na palubě letadla legendární sovětské Papaninovy výpravy. To bylo v roce 1937. Ale o necelý rok později, jedné březnové noci, je v Moskvě z neznámých důvodů zatčen. Od té doby jej rodina nikdy nespatřila. Po Janově dramatickém osudu a okolnostech jeho násilné smrti pátrala rodina více než půl století… Autoři knihy – Březinova neteř a prasynovec – ve svém strhujícím vyprávění krok za krokem odhalují výjimečnou životní a profesionální dráhu slavného polárníka, jehož vítal Stalin, aby ho nechal krátce nato poslat bez řádného rozsudku na smrt. Taťana Březinová a její syn Mikuláš Černý umožní čtenáři nahlédnout do tajných archivů a unikátních dokumentů, které už vydaly svá svědectví o tom, jak zemřel nejen legendární český polární letec Jan Březina, ale i stovky tisíc dalších v letech „velkého teroru“. Knížka Návrat zmizelého letce je také výpravou za jiskřivým sněhem, který září proti modrému nebi v místě, jež po staletí dobývaly slavné expedice po souši, na lodích i ve vzduchu, a které přineslo zkázu mnoha statečným mužům. Na ovládnutí severního pólu se jakožto účastník výpravy, která položila základ modernímu výzkumu Arktidy, podílel i československý rodák Jan Březina. Touto knihou se vrací – do naší paměti.

Hořká satira na freudovské téma s detektivní zápletkou. Tragikomický příběh ze současnosti o mezilidských vztazích, kdy se u proslulé Freudovy pohovky ocitají terapeuti i pacienti. Hlavní hrdinka Heda žije osaměle a stýská se jí po dospělých dětech, které si našly vlastní život. Pracuje v penzionu, který se však najednou změní na zařízení se zvláštním určením, na „sanatorium raněných duší“, kde se klienti zklamaní životem i láskou léčí freudovskými metodami. Personál bývalého penzionu je z úsporných důvodů zapojen do léčebného programu. Jak Heda brzy pochopí, jde spíš o podnikatelský záměr než o terapii. Klienti sanatoria tvoří kuriózní skupinu – od nerovného manželského páru přes modelku až po bytost, která změnila pohlaví. Když však Heda náhodně objeví, že mezi klienty je vrah, všechno dostane bouřlivý spád.

Nežijí na výsluní života. Nemají ani tu jistotu, která by jim měla být dána do vínku, jistotu zrození do rodiny. Brzy, už jako děti, poznají, že je nikdo nechtěl. Přesto jsou na světě – outsideři života. Odkud přicházeji? Odjinud. Neobratně vyhlížejí štěstí. Někdy přelétne kolem nich - a oni si ho nevšimnou, jindy na něj mají políčeno - a proklouzne jim mezi prsty. A když ho nečekají, přijde. Je člověk nepopsaný list? Má schopnost překonat nerovné startovní podmínky a podaří se mu doplnit svůj prázdný rezervoár lásky? Bude mít Lída-Žaneta v novele Děravý štěstí možnost vymanit se z osidel špatné matky, když po její lásce touží? Číhá na ni počáteční zrada, aby ji přepadla se vší záludností v nepřipraveném okamžiku. Postaví se na vlastní nohy a půjde za svou nadějí? V novele Seděti na cihlách se nečekaně setkají učitelka z gymnázia s neúspěšnou studentkou v porodnici. Obě jsou maminkami. Ale staré vzpomínky a nedořešené situace je pronásledují i v nejšťastnějších chvílích života. V novele Otevřená náruč čekají děti ve frontě na lásku. A přesto mají šanci. Ať už v podobě nových rodičů, přátelství, různých setkání nebo obyčejné lidské solidarity.