Etty Hillesum Libri

“Il mio dottore si arrabbia tutte le volte che arrivo da lui con un gran sorriso sulla faccia, secondo lui è imperdonabile che si rida di questi tempi.” Il diario e le lettere degli ultimi due anni di vita di Etty Hillesum, scrittrice olandese di origine ebraica, vittima dell’olocausto. Una magnifica testimonianza di uno dei momenti più crudeli e tormentati della nostra storia, descritto attraverso l’esperienza personale e la magnifica personalità di una donna sorprendente, ricca di interessi, caratterizzata da un’intelligenza spiccata e una sensibilità fuori dal comune. “Una storia di crescita spirituale tale che poche volte nella vita mi è capitato di leggere, scritta con una ricchezza interiore e un intreccio di forme degno dei racconti di Henry James... Un dono meraviglioso”. New York Times Etty Hillesum, laureata in giurisprudenza e in Lingua e letteratura russa, insegnò all’università. Nel 1942, impiegata come dattilografa presso una sezione del Consiglio Ebraico, decise, forte delle sue convinzioni umane e religiose, di lavorare nel campo di transito di Westerbork come assistente sociale. Lei e la sua famiglia, eccetto il fratello Jaap, morirono in un campo di concentramento.

For the first time, Etty Hillesum's diary and letters appear together to give us the fullest possible portrait of this extraordinary woman in the midst of World War II. In the darkest years of Nazi occupation and genocide, Etty Hillesum remained a celebrant of life whose lucid intelligence, sympathy, and almost impossible gallantry were themselves a form of inner resistance. The adult counterpart to Anne Frank, Hillesum testifies to the possibility of awareness and compassion in the face of the most devastating challenge to one's humanity. She died at Auschwitz in 1943 at the age of twenty-nine.

The remarkable last letters of Etty Hillesum--unsurpassed in Holocaust literature (New York Times Book Review)--a companion to and completion of her diary An Interrupted Life, which caused a sensation here and abroad.

Pútavé čítanie Denníkov mladej holandskej Židovky Etty Hillesum (1914 – 1943) odhaľuje jej mimoriadny životný príbeh, neobyčajnú duchovnú skúsenosť, ktorá sa zrodila v hrôze holokaustu: zaznieva v nich bezhraničná dôvera v Boha, detská jednoduchosť a otvorenosť, úplná oddanosť a služba blížnym. Skúsenosť utrpenia uprostred pekla hitlerovského prenasledovania v Amsterdame a neskôr v koncentračnom tábore Westerbork v nej neprekrýva zmysel pre krásu života. Autorka Denníkov túžila stať sa spisovateľkou. Toto prianie sa jej paradoxne splnilo mnoho rokov po smrti. Jej dielo sa natrvalo zapísalo do európskej kultúry ako veľké svedectvo víťazstva postoja milosrdenstva a služby nad krutosťou a nenávisťou, ktorú hlásala a uplatňovala totalitná ideológia. Denníky sa stretli s veľkým záujmom takmer vo všetkých krajinách západnej Európy.

Výběr dopisů Etty Hillesum, které psala svým přátelům a rodině v letech 1941-1943 střídavě z Amsterdamu a z tábora ve Westerborku, dokládá, že její korespondence je mimořádná a liší se od dopisů lidí postižených stejným osudem. Odlišnost je ve stylu dopisů, jasné linii myšlenek i v neobvyklém vyjadřování. Etty psala část dopisů ze svého bytu v Amsterdamu do koncentračního tábora ve Westerborku. Měla tam přítele, kterému ve svých dopisech vyprávěla o životě v Amsterdamu. Druhá část jejích dopisů vznikala v táboře Westerborku a Etty je posílala přátelům do Amsterdamu a Deventeru. Tyto dopisy obsahují popisy hrůz a teroru, ale i všedního života a vnitřní statečnosti, kterou nacházela u svých spoluvězňů. Dopisy a deníky, které tato židovská dívka psala v době druhé světové války, byly přeloženy do mnoha jazyků. Od prvního vydání deníků v roce 1981 patří Etty Hillesum k nejznámějším nizozemským spisovatelům. Čtenáři jejích dopisů a deníků nejsou jen židé, ale i křesťané a lidé hledající nábožensko-etické principy, které jsou platné i v současné době.

Válečné zápisky mladé holandské Židovky se na západě setkaly s náležitým uznáním. Etty si navíc uvědomovala svůj literární talent - chtěla se v budoucnosti stát spisovatelkou. To přání se jí paradoxně splnilo mnoho let po smrti. Její dílo se trvale zapsalo do evropské kultury jako veliké svědectví vítězství postoje milosrdenství a služby nad krutostí a nenávistí hlásanou a uplatňovanou totalitární ideologií. Ettina kniha byla a je v rodném Holandsku i takřka ve všech zemích západní Evropy skutečným bestsellerem objevujícím se ve stále nových překladech a vydáních.

"De 1941 à 1943, à Amsterdam, une jeune femme juive de vingt-sept ans tient un journal. Le résultat : un document extraordinaire, tant par la qualité littéraire que par la foi qui en émane. Une foi indéfectible en l'homme alors qu'il accomplit ses plus noirs méfaits. Partie le 7 septembre 1943 du camp de transit de Westerbork, d'où elle envoie d'admirables lettres à ses amis, Etty Hillesum meurt à Auschwitz le 30 novembre de la même année. Le journal d'Etty Hillesum, née en Zélande en 1914, connaît un succès foudroyant aux Pays-Bas lors de sa publication en 1981. Et reste encore aujourd'hui, un témoignage incontournable."--Quatrième de couverture

Verhalen van binnen- en buitenlandse auteurs.

Een intelligente jonge joodse vrouw beschrijft de belangrijkste gebeurtenissen uit haar dagelijkse leven en de dingen waarmee ze bezig is, tussen 27 maart en 19 mei 1942.

Die Tagebücher der jungen Niederländerin Etty Hillesum sind ein bewegendes Dokument des Holocausts und werden als philosophische Lebenskunst, Mystik des Alltags und Ethik des Mitleidens geschätzt. Diese Ausgabe präsentiert erstmals in deutscher Sprache sämtliche Schriften Hillesums. Im Jahr 1941, unter dem Einfluss einer Psychotherapie, begann die 27-jährige Etty Hillesum (1914-1943) ihr Tagebuch zu führen, um Ordnung in ihr Leben zu bringen, Gott zu finden und Zeugin des Schicksals ihres Volkes zu werden. Inmitten des Schreckens sucht sie nach Einfachheit und Achtsamkeit, und nach Licht in der „Hölle auf Erden“, die sie seit dem Sommer 1942 im Durchgangslager Westerbork erlebte, wo sie für den Amsterdamer „Judenrat“ arbeitete. Ihre Briefe aus dieser Zeit schildern den täglichen Horror. Am 7. September 1943 wurde sie nach Auschwitz-Birkenau deportiert und kam dort ums Leben. Nach der Veröffentlichung von Auszügen aus den Tagebüchern 1981 war eine zuverlässige Neuübersetzung des Gesamtwerks überfällig. Diese Ausgabe ermöglicht es, eine Schriftstellerin und Denkerin neu zu entdecken, die zu Recht mit Anne Frank, Simone Weil und Edith Stein verglichen wird. Die Auswahl-Ausgabe „Das denkende Herz der Baracke“ wurde in mehr als 20 Sprachen übersetzt und weltweit über 1 Million Mal verkauft.

In het holst van de nacht formuleerde Etty Hillesum haar gedachten en gevoelens op een zo unieke en intense wijze dat dit niemand onberoerd kan laten. Vanuit Amsterdam stuurt zij brieven naar een vriend in het doorgangskamp Westerbork. Als zij in juli 1942 zelf in het kamp terechtkomt, schrijft zij regelmatig aan haar vrienden in Amsterdam. Het zijn zeldzame beschrijvingen van de verschrikking en terreur, van het dagelijkse leven en van de innerlijke moed die zij bij zichzelf en anderen ontdekt.