Margita Žáčková Libri

Oděv byl ve všech historických dobách symbolem postavení jednotlivce, odrazem jeho smýšlení nebo životního stylu. Tento díl vícesvazkových dějin odívání od Ludmily Kybalové, naší přední odbornice v tomto oboru, sleduje vývoj oděvu ve starověkých kulturách, tvořících předstupeň historie evropského odívání: - v Mezopotámii a Egyptě, dvou velkých civilizacích, odkud máme první doklady o uceleném oděvním stylu - ve východním Středomoří (Kréta, Mykény, Řecko), kde se postupně vytvořil kánon antického odívání - v západním Středomoří (Etrurie a Řím), kde se řecký ideál harmonie a krásy rozvinul do maximálního přepychu a zdobnosti. Knihu doplňují: - citáty vybrané z dobových pramenů - barevný i černobílý obrazový doprovod, tvořený dobovými malbami a skulpturami - kresby jednotlivých typů oblečení - dobové střihy

Kniha přehledným způsobem zachycuje způsob oblékání na území tří severoafrických států, které Arabové nazývají Maghreb a v současnosti je obýváno Araby a Berbery. Tato oblast je z hlediska odívání velmi různorodá a prolínalo se zde po staletí mnoho vlivů: berberský, fénický, římský, židovský, arabský, normanský, byzantský, osmanský a v nejnovější době euroamerický. Jednotlivé oblasti a skupiny obyvatel se odlišují nejen používanými materiály (ovčí vlna, hedvábí, materiály z dovozu, kůže domácích zvířat) a střihy (základem je košile s dlouhými rukávy, džalaby, pruhy látek, forma tradičního oděvu se mísí s oděvy od evropských výrobců), ale i způsoby nošení oděvu. Rozdíl je i v kultuře oblékání mezi městem a venkovem. V Maghrebu existuje velice rozmanitá škála oděvních doplňků (obuv, pokrývky hlavy, závoje, spony, šperky, parfémy a vonné oleje, tetování). Exotikou těchto států se nechala inspirovat i Evropa v oblasti výtvarného umění, literatury a zejména odívání (tzv. etno styl, boty se zdviženou špičkou „aladinky“, výšivky s arabskými vzory).