Jiří Kostúr Ordine dei libri

V loňském roce jsme oslavili 10. výročí našeho společného cestování návštěvou Kréty. Jsem autor a mlynář z Meziříčka Skalák. Doufám, že jeho žena Šárka nebude protestovat, že není zmíněna jako třetí. Přítelkyně Zdeňka přiletěla na ostrov bývalé mínojské říše do Chanie. Jak je naším zvykem, projeli jsme celou Krétu a několikrát se dostali do jejího hornatého vnitrozemí. Vynechali jsme soutěsku Samarii a místo ní navštívili soutěsku Zakros na východě. Samozřejmě jsme se podívali na mínojské paláce jako Knóssos a Faitos, já sám jsem navštívil i Malii. V Irákliu jsme měli štěstí, muzeum s mínojskými sbírkami mělo v neděli volný vstup. Na Krétě jsou také památky řecké a římské antiky, jako Gortyna, a spousta kostelů a klášterů. Se Zdeňkou jsme prozkoumali náhorní planinu Lashiti, kde jsem navštívil Diktijskou jeskyni, kde se schovával malý Zeus. U vesnice Kavousi jsme viděli 3250 let starý olivovník, jehož ratolestmi byli zdobeni vítězové olympijských her v Aténách 2008. Další dvoutisíciletý platan se nachází v Krasi. A proč dva kréťové na Krétě? To je podrobněji vysvětleno v cestopisu. Ještě jsem navštívil dervišský klášter bektášského řádu v Severní Makedonii, kde jsem obdržel titul: Dedebaba.

E-kniha Křížem krážem Zakavkazskem popisuje dobrodružnou cestu do Gruzie, Arménie a Náhorního Karabachu, přičemž Ázerbájdžán byl vynechán kvůli vízovým komplikacím a vysokým zálohám na hranicích. Společně s kamarádem Skalákem a jeho ženou Šárkou jsme se vydali na cestu pod Velký Kavkaz, projíždějící východní Evropou a celým Tureckem, které jsme tentokrát procestovali celé. V Gruzii jsme objevovali odlehlé horské oblasti Svanetie a Tušetie, zatímco Skaláci navštívili Chevsuretie. Naše putování zahrnovalo návštěvu mnoha raně křesťanských klášterů a historických památek, včetně měst jako Batumi, Tbilisi a Jerevan, a také Stepanakert v Karabachu. V Gori jsme zavítali do Stalinova muzea a já přidal válečné muzeum, které se věnuje konfliktu mezi Ruskem a Gruzií. V Stepanakertu jsem navštívil muzeum padlých Arménů. Přírodní krásy nás také okouzlily, včetně 2000 let starého platanového stromu a tajemné jeskyně Azoch v Karabachu. V Arménii jsem se dostal k 5000 let starým skalním rytinám. Naše cestovatelské dobrodružství bylo okořeněno humorem a vztahovými situacemi, jak je naším zvykem. Cestopis doprovází 380 fotografií.

Tři hároši v Podněstří je závěrečná část cestopisné trilogie Františka Stárka Čuňase, Míry Skalického Skaláka a Jiřího Kostúra, doplněná o Šárku Skalickou a novou akvizici Evelínu. Posádku doplňuje pes boxer Ronald, který je jejich věrným společníkem. Cesta začíná v Rumunsku, kde navštíví českou enklávu ve Svaté Heleně. V Moldávii je přivítají ženy českého původu ve vesnici Goluboj, které zpívají české písně. Následuje odjezd do Podněsterské Moldavské republiky, kde si užívají vzpomínky na socialistickou minulost v Benderu a Tiraspolu. Místní pamětihodnosti zahrnují sochy Lenina a dům Sovětů. Cestovatelé se musí připravit na pokuty od špatně placené policie. Zpáteční cesta vede severní částí Rumunska, kde obdivují malované kláštery a dřevěné kostely v oblasti Muramareš. Cestovní atmosféru naruší, když se Čuňas se spolujezdkyní odtrhnou a míří do Maďarska. Zbylí členové posádky se vydávají na trestnou výpravu do Zakarpatské Rusi na Ukrajině. E-kniha obsahuje 110 barevných fotografií.

E-kniha Toulky Bosnou, Albánií a Řeckem přináší cestovatelský výlet autora s kamarádem Skalákem a jeho ženou Šárkou, doplněný o jejich boxera Silonu. Cesta vedla nejen zmíněnými zeměmi, ale i tranzitně Rakouskem a Maďarskem, s návštěvami Chorvatska a Albánie přes Černou Horu. V Bosně jsme objevili „Piramidu“, údajně starší a větší než egyptské, a navštívili poutní Meždugorje, ale autor se rozhodl vynechat náročný výstup a přenechal ho kolegům, což mu přineslo posměch. Cestou jsme zažili i peripetie s noclehy: v Bosně jsem dostal pokutu za spaní v autě a v Chorvatsku nás vyhodili z parkoviště před penzionem, kde jsme byli téměř sami. Naštěstí Albánie, známá milionem bunkrů z éry Envera Hodži, byla příjemná a bezpečná, s antickými památkami jako Butrint a Apolonia. Přírodní krásou se stalo „Modré oko“. Řecko nabídlo mnohá místa jako Ioannina, Arta, Olympia, Mystras, Sparta, Monemvasia, Mykény, Korint, Atény, Delfy a Meteora. Cestopis je plný zážitků, vztahových šťouchanců a humoru, doplněný o více než 300 fotografií.

Básnická sbírka Stařec a láska má podtitul: troufalý milostný deník. Poetickým záznamem mapuje kuriózní milostný vztah. Kuriózitou je v podstatě jen věkový rozdíl mezi autorem a mladou ženou. Ten ale nebrání vášnivému zaujetí láskou, která se nečekaně zrodila v přicházejícím „kmetském“ věku.

Island – země v zrodu: autora už od mládí přitahoval ten zvláštní ostrov, který se nachází na atlantickém švu mezi dvěma kontinenty: Evropou a Amerikou. Frekventovaná sopečná čin-nost ho neustále nově vytváří a tvaruje. Když po komunistické éře se naskytla možnost cesto-vání, tak se autor se svým 40letým synem na Island vypravil. Procestovali ho autorovým te-renním autem i s jeho nehostinným vnitrozemím. Slezli světoznámou sopku Heklu, zažili mořské safari s velrybami, navštívili útesy s mořskými ptáky: papuchalky, alkouny, alkami a i tereji bílými atd. Cesta byla ozvláštněna i jejich vztahovými peripetiemi. Knihu doprovází 126 barevných fotografií.

Kniha vychází ze svazků StB. StB vedla autora jako nepřátelskou osobu. S tímto faktem se seznámil až po dvaceti letech. Tato organizace se nemohla obejít bez konfidentů, o kterých pojednává i tato kniha.

Fenomén společenského okraje, jenž se v kulturní oblasti projevuje v hudbě, literatuře a výtvarném i jiném umění, má současně také polohu vycházející z širší definice kultury, tedy ve specifickém oblékání, bydlení a životním stylu vůbec. O komunitním způsobu života českého undergroundu a o tom, co s ním souviselo v podmínkách totalitního státu, není obecně známo téměř nic. Tato kniha se tedy pokouší v co nejširší dostupné míře zmapovat historii všedního dne českého undergroundu od šedesátých let až do současnosti a podat svědectví o lidech, kteří pobývali na venkovských usedlostech, tzv. barácích, z nichž se často stala významná centra "druhé kultury". Knihu tvoří rozhovory, texty, které na barácích vznikaly a texty o barácích, faksimile novin a dokumentů Veřejné a Státní bezpečnosti a bezmála čtyři sta fotografií různé kvality.

Formou deníkových záznamů popisuje pětašedesátiletý dřevorubec, cestovatel a literát Jiří Kostúr, velký výlet za nejmohutnějšímí stromy světa, které rostou v amerických národních parcích na západních svazích pohoří Sierra Nevady.

Putování s koněm po vlastech českých. Šumavou a Vysočinou. Cestopisné vyprávění o výletech s plachtovým vozem a v sedle po Šumavě a Českomoravské vrchovině. Putování se převážně odehrává v krajině po polních a lesních cestách, ale autora zavede také do venkovských sídel v navštívených lokalitách. Zažije řadu příhod s lidmi a samozřejmě i se svým koněm. V cestovatelském dobrodružství hraje též roli denní tisk a bateriové rádio, které informačním kontrastem k přírodnímu prostředí hor, lesů, luk, rybníků přímo vybízejí k provokativním a kontroverzním názorům na realitu v Česku a ve světě vůbec…