Brian Richardson Ordine dei libri (cronologico)

Kniha amerického naratologa, profesora angloamerické literatury Briana Richardsona nabízí čtenáři vhled do tzv. nepřirozené naratologie, jež se teoreticky vyrovnává s určitým druhem experimentálních, antimimetických děl. Tyto nepřirozené narativy existují už od časů Aristofana a Lúkiana. Byly běžné ve středověku (Rabelaisův Gargantua a Pantagruel) i v renesanci (zvláště Shakespearova imaginativní a sebereflexivní dramata jako například Zimní pohádka), literární teorie je přesto dlouho opomíjela. Antimimetické strategie formují celou tradici inspirovanou Tristramem Shandym a velmi často se s nimi setkáváme v postmoderní fikci a absurdním dramatu. Kniha Briana Richardsona tak přináší do českého prostředí koncept nepřirozené naratologie, jež je v současnosti považována za autonomní součást obecné narativní teorie.

This anthology compiles essential essays on narrative dynamics, exploring how narratives navigate their often unexpected paths from start to finish. It features widely cited works addressing key aspects such as narrative beginnings, temporality, plot, sequence, closure, and framing. Designed as a foundational text for graduate courses in narrative and critical theory across literature, drama, and film, it includes classic essays by E. M. Forster on story versus plot, Vladimir Propp on folktale structure, R. S. Crane on plot, Boris Tomashevsky on story and motif, M. M. Bakhtin on the chronotope, and Gerard Genette on narrative time. The anthology also highlights feminist perspectives with essays by Nancy K. Miller on plot plausibility, Rachel Blau Duplessis on closure, and Susan Winnett on narrative desire. Newer contributions by Susan Stanford Friedman on spatialization and Robyn Warhol on serial fiction enhance the collection. Other significant essays include Edward Said on beginnings, Hayden White on historical narrative, Peter Brooks on plot, Paul Ricoeur on time, D. A. Miller on closure, James Phelan on progression, and Jacques Derrida on framing. Recent essays reflecting cultural studies, postmodernism, and artificial intelligence bring the discourse into contemporary relevance.