Jiří Šotola Libri

Máj Známé autorovo dílo a nešťastné lásce, která končí smrtí. Marinka Námětem byla autorovi nešťastná láska k nemocné, umírající dívce. Romantickým stylem napsaná lyrická povídka zobrazuje život a vzhled v té době jedné z nejchudších čtvrtí Prahy, čtvrti na Františku v kontrastu s krásou Kanálské zahrady v mnohem bohatší části v místě dnešních Vinohrad. Doslov napsal a poznámkami opatřil Dr. Bohumil Banajka. Vydání druhé.

Jiří Šotola coby autor veršů je v současnosti spíše relativizován, ne-li úplně přehlížen. Přitom jeho básnická tvorba provokuje i tím, co o ní dodnes vlastně spíš jen tušíme a co v ní na nás ještě čeká k objevení. Strach, úzkost i sarkastická nota jsou narovnávány a doplňovány ideálem, snem, budoucností. Kontrast i polemika (mnohdy se sebou samým) vede básníka pomalu, ale jistě k výraznému teatrálnímu gestu, k jakési nečasové, loutkové podobě nějakého světa, na nějž se díváme, ve kterém se stejnou měrou ubližuje i miluje. Míří k rozporům, k dialogičnosti, k nějaké stále výraznější dějové poezii.

Soubor divadelních her Jiřího Šotoly obsahuje mimo jiné drama o císaři římském a králi českém Karlu IV. a jeho cestě do Francie. Další hry: Padalo listí, padala jablíčka A jenom země bude má

Prozaická prvotina Jiřího Šotoly je metaforický román o rekatolizaci slavatovského panství Košumberk během 17. století a nástupu baroka v Čechách. Odvěký konflikt mezi člověkem a ideologií ožívá v typickým šotolovským způsobem v působivém díle z roku 1969, jež bylo mj. zdramatizovánopro Divadlo na Vinohradech.

Moderní verše s absurdními příběhy a obrazy, verše, které se v ironickém podtextu dotýkají základních otázek lidského bytí (Co platno člověku? / Co na tom sejde, sejde-li? / ... Co si přát / než nohu lidstva, kterak důstojně /

Román Svatý na mostě je věnován osudům generálního církevního vikáře Jana Nepomuckého, který byl umučen v době panování krále Václava IV. a později byl katolickou církví svatořečen. V typickém šotolovském stylu líčí zákulisní poměry v tehdejší církvi a dějinné paradoxy, které provázely život tohoto světově proslulého světce.

Sbírka básní; verše jsou velmi pesimistické, pochybuje zde o smyslu života.

Knížka básnických variací na téma stárnutí a smrti i věčně obnovovaného koloběhu života a lásky v člověku i lidstvu. 2. vydání

Příběh vojenského zběha, Matěje Kuřete, ohraničený obrazem dvou vítězných Napoleonových bitev – u Marenga v roce 1800 a u Slavkova v roce 1805. V obou bitvách měl také bojovat Matěj Kuře. Narychlo zverbovaný, ve věku čtyřiceti a pětačtyřiceti let, bez ohledu na pokročilý věk a nápadnou sešlost. Jenže Matěj nebojoval. Slavnou bitvu u Marenga prospal ve stohu. Nakonec s ansámblem loutek putuje až do Benátek a odtud zpět do Čech. S odhodláním se prošlapává nesnázemi a své přesvědčení o solidaritě ukřivděných vkládá do dialogů loutek. Živil se, jak se dalo, příležitostně i zlodějinou. Přes všechny strázně a útrapy, jež ho potkávaly, však neztratil schopnost vidět život i z jeho lepší stránky.

Pět her vybraných z české televizní dramatické tvorby let 1960-1965, z nichž každá je svým způsobem ukázkou charakteru a možností s televizí se zrodivšího nového literárního útvaru. - Zítra a pozítří / Jiří Hubač - Zámek pro Barborku / Drahoslav Makovička - Tři chlapi v chalupě/ Jaroslav Dietl - Domácí víno / Pavel Hajný - Příběh o životě a smrti / Jiří Šotola Sestavil a doslov Televizní hra a některé otázky vztahu televize a umění napsal Vladislav Čejchan.

Vím, příjde den, ten s modrým džbánkem míru. Prokletá válko! Můzo šílence! Nikdo pak nedá hlavu pod sekyru. Jen láska bude mučit milence.

Obecnými i hluboce osobními zážitky z druhé světové války inspirovaný cyklus básní, formou sled dopisů "psaných ve jménu lásky" dívce Róze, jež byla jednou z jejích nesčetných obětí. (DB knih)

Život a dílo, ukázky z tvorby, korespondence atd. Na malé gramofonové desce (SP) recituje úryvek z Máje Z. Štěpánek.

Výbor z veršů známého básníka, drsných a pravdivých, o nichž přiléhavě říká jeden z jejich českých tlumočníků, že se v nich „otvírají dveře všem těm, kdo nechtějí se sami se sebou smířit“.

Novela je příběhem osmnácti dětí z francouzského městečka Florenne, které se vypraví pod vlivem kázání potulného mnicha osvobodit Jeruzalém z rukou "bezvěrců". Děti však mají o Jeruzalémě klamné představy ,myslí si, že zde bude hojnost všeho a pro všechny, a že Jeruzalém leží hnedza humny. Od Jeruzaléma očekává každé z dětí něco jiného. Později pro děti přestává být skutečným místem, ale spíše představou, ke které se mohou během svého putování upnout. Na své cestě nemají příliš štěstí - jsou nuceni krást a páchat zločiny, aby přežily, zatímco stále bloudí Francií. Nakonec všechny zemřou nebo se rozutečou po světě, jen jediný účastník výpravy se vrátí domů...

Verše motivované kontrastem světa válek, atomových pum a kapitalismu a světa mírové budovatelské práce, vědeckých objevů a socialismu. Sbírka básní je působivě ilustrována originálními fotografiemi a fotomontážemi.

Za život: verše 1954-1955. Po delší odmlce od vydání své prvotiny se hlásí touto knížkou opětně ke slovu mladý básník, po mnoha stránkách blízký velikému lyrikovi Šrámkovi, razící si však vlastní cestu. Dvě životní zkušenosti dávají ráz jeho lyrické knížce: zážitky ze základní vojenské služby a zážitky milostné. Tu i tam prochází básník mnoha pochybnostmi mladého člověka, ale vítězí v něm poznání o nutnosti sloužit ve zbrani a také jistota lásky. Nekonvenční a po formální stránce vyspělé verše jsou cenným přínosem pro naši současnou lyriku. 1. vydání.

Knížka veršů sovětského básníka (nar. 1924), který obrácen plně k životu, přírodě, člověku a dnešní skutečnosti, hlásí se svými věcnými, formově uvolněnými a někdy až próze se blížícími verši k snahám obohatit soudobé ruské básnictví novými prvky tvarovými a ukázat novéobrazové a sdělné schopnosti poezie.

Psí hodinky: výbor z veršů 1961–1967 Volné meditativní verše, které se na křižovatkách osudů velkých básníků i velkých básnických hrdinů zamýšlejí nad věčně obnovovaným koloběhem života, lásky a smrti (Hvězda Ypsilon), které odpovídají na otázky labyrintu dnešního světa (Co a jak), které se na absurdních situacích dotýkají ožehavých otázek o smyslu života a které do formy říkankovitých dialogů zašifrovávají dění všedních dnů i závažné otázky člověka (Podzimníček).

V atmosféře Protektorátu žije na malém českém městě Růžena Flanderková a Oskar Pakštajn,který ve smíšeném manželství s Růženou hledá záchranu před zařazením do transportu židů... Volné pokračování románu "Malovaný děti".

Děj klíčového románu předního českého prozaika Jiřího Šotoly líčí originální milostný příběh, odehrávající se ve stínu první světové války. Je situován do hlubokého zázemí, do zapomenuté vojenské věznice s několika arestanty, zdánlivě dobromyslným profousem a jeho krásnou,ale přelétavou dcerou Růženou. Sem přichází mladý chlapec odsouzený za napadení velitele. Je to mladý, romanticky založený a nevojensky smýšlející voják, který teprve hledá svůj vztah k životu, k lásce, k umírání... Název Šotolovy novely-románu Malovaný děti je citací z básně Fráni Šrámka "...husaři červení, dragóni modří a myslivci zelení, malovaný děti..." věnované nejen dávno mrtvým vojákům c. k. Rakousko-Uherské armády.