Oldřich Čálek Libri

Ve snu je člověk účasten průběhu snových událostí osobně a cele, i když po probuzení ví, že to byl „jen“ sen. To, co se v něm událo, nemůže být bez následků považováno za bezvýznamný nebo dokonce prázdný kus života. Snový život je podobně jako život v bdění součástí našeho pobytu, bytí-ve-světě. Možnosti snového života jsou prolnuté s možnostmi bdění. Mnohé sny jsou tak určující, že jim podřizujeme bdělý život. I když se nám zdá, že na sny nemusíme brát žádné ohledy – konečně, vždyť je vždy nakonec zapomeneme – přesto, jak jsme se mohli přesvědčit, tvoří nezbytnou, specificky významnou stránku bdělého života. Jsou jeho zavazujícím, inspirativním, dobrodružným, hrozivým, poučným, zábavným i nesnesitelně pravdivým, svébytným aversem. Sny nemáme ve své moci ani tehdy, když se o to snažíme, a někdy se i zdá, že se nám to daří. Pokud by se nějakým způsobem podařilo snový život oktrojovat, znamenalo by to ohrožení samé podstaty lidské existence, totiž svobody. Svobody žít svými, na společném světě nezávislými a nekontrolovanými možnostmi, a to nejen ve snovém, ale i v bdělém životě. Sny nám tento úděl vytrvale připomínají.

Jedinečná publikace hlavního představitele daseinsanalýzy v naší zemi, Oldřicha Čálka, daleko překračuje vlastní záměr díla. Autor se totiž zabývá nejen výkladem možností uplatnění daseinsanalýzy ve skupinové psychoterapii, ale i výkladem teorie i praxe daseinsanalýzy vůbec - včetně její historie, takže lze bez nadsázky označit tuto publikaci za stěžejní dílo rovnocenné dílům zahraničních autorů – M. Bosse a G. Condreau. Publikace prozrazuje vysokou angažovanost a široké vzdělání autora a zároveň překladatele děl těchto i dalších zahraničních autorů. Přes obtížnost látky, která spočívá především v její filosofické dimenzi, hovoří autor ke čtenáři přirozeným a srozumitelným jazykem. Vyvrací jednou provždy dosud zakotvenou představu, že daseinsanalýza je pouhou odrůdou psychoanalýzy a dokládá, že jde o dva zcela různé světy. Upozorňuje na častý redukcionismus soudobých věd o člověku, v nichž převažuje buď monopolizace univerzálního přírodovědeckého přístupu nebo jindy naopak postmoderní dekonstrukce. Působivě a jasně přibližuje čtenáři podstatu fenomenologicky hermeneutické metody. Publikace přináší mnoho zcela nového a problémy zde předložené se mohou stát návodem k přemýšlení všem psychoterapeutům, psychologům, lékařům-psychosomatikům a psychiatrům. Kniha může být ale i inspirací pro kulturní antropology a pedagogy.

Polemická studie autora, který proti sobě staví na jedné straně Freudovu psychoanalýzu a Jungovu teorii archetypů, a na druhé straně svou vlastní fenomenologickou koncepci výkladu lidského snění. Jediným záměrem předkládané knihy je poskytnout terapeutům poučení a vycvičit je v tom, jak přiměřeně pomoci nemocnému, neuroticky nesvobodnému člověku. Setkal-li se tento záměr s určitým úspěchem, je to nepochybně díky tomu, že se snový svět chápe vážně jako něco, co patří nejvlastnější lidské „skutečnosti“. To se pak mohlo podařit jen proto, že se nejprve uvážilo, co „skutečnost“ ve svém bytostném původu vůbec je. Přitom se dostavil jakoby sám od sebe vhled, že i to, co se dává snícímu člověku, je něčím takovým, co obdobně jako danosti našeho bdělého světa vstupuje do své přítomnosti v odkrytosti světově otevřeného zaznamenávání, jako které existujeme ve své nejvlastnější povaze, a tam zůstává.

Kniha, jejímž autorem je prof. dr. medicíny a dr. filozofie Gion Condrau, je věnována dvěma význačným osobnostem - Freudovi a Heideggerovi. Celým dílem, jak jeho historizující a teoretizující částí, tak kapitolami, které přinášejí autorovu koncentrovanou praktickou psychoterapeutickou zkušenost, prostupuje seriózní kritický přístup k psychoanalýze. Daseinsanalýza je psychoterapeutický přístup a postup, který si jako svůj filozofický referenční rámec zvolil existenciální antropologii a hermeneutiku Martina Heideggera. Z této pozice usiluje o humanizaci psychoterapie a její vyvedení ze zajetí animalizujícího pojetí člověka, medicíny, kultury, společnosti, umění, dějin atd. Kniha však představuje i řadu dalších autorů, kteří usilovali o antropologizaci psychiatrie a psychoterapie. Také v tom je její nemalá hodnota.