Petr Kyloušek Libri

O mimoevropských frankofonních literaturách dlouho převládala v českém kulturním prostředí evropocentrická představa, že jsou to více či méně zajímavé odnože metropolitní francouzské kultury. Je přitom zřejmé, že svébytnost francouzsko-kanadské kultury tkví v její americkosti, ovšem americkosti neanglické a nehispánské – tedy v americkosti frankofonní. Menšinoví Franko-Kanaďané si v severoamerickém prostoru vyvzdorovali vlastní kulturní prostor a jejich jinakost patří k základům kanadské identity. Se severoamerickým prostorem jsou spojeni od 17. století. Jsou objeviteli prérií, jimiž prošli až ke Skalistým horám, jako první se vydali po Mississippi až k ústí v Louisianě.

Kolektivní monografie věnovaná dílu Milana Kundery navazuje na stejnojmennou mezinárodní konferenci konanou v Brně v roce 2009. Publikace spojuje příspěvky odborníků k jednotlivým aspektům díla Milana Kundery (Češka, Kosková, Richterová) se studiemi (literárních) historiků a teoretiků, kteří se vyslovují ke konkrétním problémům tvorby tohoto autora (Pavel, Steiner, Koten, Sládek), nechybí ani pohledy z jiných oborů (Scarpetta). Analyzováno je hlavně Kunderovo dílo beletristické, především v jeho estetických a ideových souvislostech, středem zájmu jsou též autorovy eseje a jeho celkový filozofický a kulturní odkaz, a to napříč uměleckými médii.

Boris Vian's prose can be aptly described as party-centric. The sole theme of the book revolves around the countless parties and surprise gatherings organized by Vian and his friends shortly after the liberation of Paris. The main character and driving force behind these events is Vian's childhood friend, Jacques Loustalot, known as Major. Major's surprising antics and happenings were a magnet for girls, the very reason all the parties took place. His most dazzling stunt involved removing and swallowing a glass eye, a remnant of an injury from his youth. Additionally, readers will discover a foolproof plan for charming girls and dealing with any romantic rivals that may arise.

Existuje globalizace i ve slovesné kultuře? Jak je tomu v románských literaturách? Jsou všechny kultury stejné? Přistupme k literaturám jako k prostoru kulturních ohnisek a položme si otázku kulturního spádu nikoli z hlediska center, nýbrž periferií, jejich rezistencí a schopnosti postavit proti centralitám obohacující inovace. Vztahy center a periferií jsou historicky proměnlivé, kulturní konfigurace se mění. To je i případ románských literatur — původní dominance Evropy přechází do fáze recepce a různorodého vlivu Amerik a Afriky na evropské literatury. A česká literatura? Není i v ní podobná interakce s evropským a mimoevropským prostorem?

Anthologie de la littérature française du 19e siecle: poésie, théatre, prose. Výbor z francouzské literatury 19. století: poezie, divadlo, próza.

Anthologie de la litérature française de la Renaissance au baroque baroque: poésie, prose théatre. Výbor poezie, prózy a divadelních her francouzské literatury období renesance a baroka.

Anthologie de la littérature française du 9e au 15e siecle: poésie, prose, théatre. Výbor z francouzské středověké literatury: poezie, próza, divadlo.