Bohumil Němec Libri

Československá národní čítanka: sborník statí k desátému výročí Republiky Československé.

Okamžitě po dokončení prvního vydání začal Otto práce na druhém, revidovaném vydání. Tyto práce pokračovaly i po Ottově smrti roku 1916, ale nikdy nebyly dokončeny kvůli rychle rostoucím nákladům. V roce 1926 vydalo Nakladatelství J. Otto spol. s r.o. v Praze, Karlovo nám. 34, Ottův kapesní slovník naučný a doplňky, 1 813 stran kapesního formátu se 14 mapami a na 3 200 vyobrazení v textu. Ottovo nakladatelství, vedené K. B. Mádlem (Ottův zeť), se k projektu vrátilo a v letech 1930–1934 vydávalo pod názvem Ottův slovník naučný nové doby - dodatky k Velikému Ottovu slovníku naučnému doplňky k prvnímu vydání. Tyto doplňky měly reflektovat nové vědecké poznatky a historický vývoj v době od prvního vydání. Většina hesel byla nových a jen malý podíl hesel původní encyklopedie byl revidován. Roku 1934 se Ottovo nakladatelství dostalo do finančních potíží a v práci pak pokračovalo nakladatelství Novina.

Dodatky k Ottovu slovníku naučnému, zahrnující hesla mezi písmeny Oe-Pr.

Vysokoškolská učebnice rozdělená do kapitol: Anatomie rostlin, Růst, rozplozování a pohyby rostlin, Fysikální a chemická fysiologie a Část lékárnická.

Kniha, která je v naší literatuře první svého druhu, zajímavě líčí dějiny ovocnictví od dob předhistorických až do současnosti. Nejprve se zabývá počátky ovocnictví, pak postupuje podle oblastí, od zemí Dálného východu až na západ, přičemž podrobněji pojednává o vývoji ovocnictví v našich zemích. Věnuje pozornost všem druhům ovocnictví a sleduje nejen vývoj teoretických znalostí, ale i praktické zkušenosti pěstitelů. Uzavírá kapitolou o botanických zahrádkách. 1. vydání.

Ottův slovník naučný Dodatky I 1 A - Bo přání a zašlete jej svým známým. Přidat do přečtených knih » Máte již přečtenou danou knihu? Zařaďte si jí do knihovny a najděte podobné.

Svazek obsahuje výběr z pamětí jednoho z předních duchů našeho národa ve 20. století, Bohumila Němce. Proslul jak ve vědecké obci svým objevem mechanismu vnímání zemské tíže rostlinami, tak svou až opovážlivou kandidaturou na prezidenta Československé republiky v roce 1935. Jeho zásluhy o českou vědu jsou neopominutelné: vysokoškolský profesor, reprezentant naší vědy (nejen biologie) v mezinárodním měřítku, pečlivý správce vědeckých institucí, vášnivý obhájce svobody výzkumu i výuky, bojovník proti iracionalismu všech podob a vyznání. I když své Vzpomínky psal převážně v padesátých letech minulého století, a jsou tedy situací v tehdejším Československu ovlivněny, jejich výpověď o Němcově životní dráze je stále živá a poskytuje velmi zajímavý pramen poznání nejen pro dějiny vědy.