Francois Cavanna Libri

Autobiografický román líčí Cavannovy zkušenosti z druhé světové války: kapitulaci Francie a následnou německou okupaci severu země, exodus velké části obyvatelstva, černý obchod. Vypravěč odjíždí na nucené práce do Berlína, kde se setkává s Ukrajinkou Marií, jež se stane jeho velkou láskou. Během osvobozování Německa se oba přesouvají do Štětína, ale zajmou je sovětští vojáci. Oba s hrůzou sledují hromadné popravy německých civilistů. Vypravěč s Marií ztratí kontakt a poté stráví několik týdnů jejím bezvýsledným hledáním. Závěrečné svědectví o masovém přesunu nacistických pohlavárů na Západ zní děsivě... Za vzpomínkovou knihu na poválečné období Les Ruskoffs (Rusáci) obdržel literární cenu Interrallié.

Vzpomínková kniha Taliáni (vyšla roku 1978) je za srdce beroucí vylíčení Cavannova dětství před druhou světovou válkou v Nogent-sur-Marne u Paříže. A spíše než o italských přistěhovalcích ve Francii živících se jako zedníci je to kniha věnovaná přímo autorovu tátovi, negramotnému zedníkovi s velkým srdcem a lidovou moudrostí. S nenapodobitelným stylem píše otevřeně o své rodině, nogentské základní škole, kamarádech i o hrách nogentských dětí i o společenských a politických poměrech v předválečné Francii. Očima dítěte líčí dospívání chlapce z chudé rodiny na okraji Paříže v dětské partě hrající si ve stružkách u chodníku, první čtenářské i erotické zkušenosti i objevování světa dospělých. Cavannův pohled je pronikavý a jde do hloubky. Vnucuje se myšlenka, že Cavannovo vzpomínání je žánrově příbuzné s velkofilmem Federica Feliniho Amarcord. Jeho devíza je: poznej sám sebe, a přesto se nepřestaň mít rád.

"Un livre ni bête ni méchant mais très tendre. Avec des bouffées de rire et beaucoup d'amour qui livre le troisième volet de l'autobiographie de Cavanna, avec les Ritals et les Russkoffs. Dans un style qui évoque avec bonheur la confession parlée". Paris-Match "Voyage dans l'amour avec Liliane, la petite Polonaise martyrisée par les nazis ; voyage dans le travail avec les expériences journalistiques, graphiques, humoristiques ; voyage, enfin, dans l'amitié et les luttes, avec les potes de toujours. Dans un style alerte, à la plume juste, à l'adjectif décisif". François Cérésa, le Nouvel Observateur

Machiste, Cavanna ? Ou simplement amoureux des femmes ? En tout cas, il aime parler d'elles. Qu'elles se rebiffent ou qu'elles se taisent, qu'elles soient libérées ou soumises, intellos ou cathos, célèbres ou pas... et même flics ! D'ailleurs « si les flics avaient des nichons et des talons aiguilles, la face du monde serait changée ». Insolente, crue, truculente, sa plume sait se faire légère ou grave pour parler du manifeste des 343 ou de la parité, de lady Di ou de Talisma Nasreen. Mais toujours avec talent et humour.

Cavanna, avec son ton familier de baratineur, nous dépeint ses jeunes années d'une façon décousue, se rappelant en vrac les meilleurs moments de son existence d'avant seize ans, à une époque plutot joyeuse malgré la guerre qui pointe à l'horizon.Jean-Claude Lamy, France-Soir

Il fallait être Cavanna pour se permettre de réécrire la Bible quelques milliers d'années après la 1ère édition. Cavanna ne se résigne pas à l'injustice, à la violence et à la cruauté des hommes créés par Dieu. Alors il relit l'Ancien et le Nouveau Testament et les commente à sa manière, verset par verset dans les "Aventures de Dieu" et "celles du Petit Jésus" La Bible du fondateur d'Hara Kiri, journal bête et méchant, auteur des Ritals, des Russkoffs est certes corrosive, d'une irrévérence gaillarde, mais elle est aussi remplie d'humour, franchement drôle et contient une grande tendresse pour notre pauvre humanité. "O Dieu, que je t'en veux de ne pas exister" écrit Cavanna en exergue à ses Ecrtures.