Jiří Žáček Ordine dei libri (cronologico)

Kdo by chtěl být bez pohádky? Jiří Žáček nám otevřel pohádkový svět, ve kterém je navíc něco kouzelného, tajemného i veselého, co namalovala ve svých ilustracích Veronika Balcarová. Přečtete si pohádku O dvanáctihlavém drakovi, Co je na světě nejvzácnější, Pták Ohniváka a liška Ryška nebo Prsten Hadího krále a přijdete na to, že ať už jsou pohádky pravda nebo báje, ať jsou veselé nebo strašidelné, všechny jsou doma u dětí. Dobrou noc! Den je dlouhý, sen je krátký, vy to víte, já to znám. Kdo by chtěl být bez pohádky? Pojď, pohádko, pojď už k nám! Vítej u nás, zůstaň s námi, každý tě rád uslyší, potěš děti, táty, mámy, odměň naše nejbližší.

Je nová kniha básní velkého básníka událost? Ano. Pro autora i pro čtenáře. Jiří Žáček k tomu napsal vysvětlující noticku o stavu našeho světa a poezie: Počítače lidem ušetří spoustu času a práce, ale jsou to jen vysoce výkonní idioti. A proč nám vlastně někdo nebo něco má zjednodušovat práci a šetřit čas? Proč by měl být život jednoduchý? Co budeme dělat s tím ušetřeným časem? Učí nás computery, počítačové hry a internet být lepšími? Ty nejgeniálnější computery, které dovedou vymyslet Teorii relativity, Božskou komedii nebo Dona Giovanniho, mají lidé v hlavě. Nikdo mě nepřesvědčí, že počítače pomáhají na svět kvalitnější literatuře než kdysi psací stroje; a kdo ví, zda nejlepší knihy nebyly napsány husím brkem. Lidé prý přestávají poezii číst. Jak kde a jak kdy. Ve Francii a v Británii zažili podivuhodný návrat čtenářů k poezii. Zřejmě jim verše dokážou dát něco, co jim nedá ani profesionální úspěch, ani komfort a bohatství, ani adrenalinové sporty. Nevím, zda se to dá jednoduše pojmenovat, mohu jen hádat, co to je: okouzlení, sebereflexe, fantazie, pravdomluvné slovo?

Bibliofilsky koncipovaná kniha pevně vykrystalizovaných básní o bytostech, kterým říkáme EVY a které jsou podstatou našich lásek a našeho osudu. Jejich křehké duchovní i smyslné levitace dokonale vystihují litografie Vladimíra Suchánka.

„Přece nemůžeš psát jen samé maličkosti!“ vytkl mi jeden z mých básnických přátel. Tehdy jsem se rozhodl napsat poému nebo cosi na ten způsob, abych mu, i sám sobě, dokázal, že to umím také. Tak dlouho jsem se chystal na poému, až jsem se pustil do čtyřverší. Takže opět maličkosti. Momentky. Lyrické epigramy. A proč ne? Proč by čtyřverší nemohlo být střípkem, v němž se zrcadlí svět? Stačí ovládnout umění zkratky a nápovědí. A to je právě to nejtěžší. Čtyřverší je akord, který zazní a odezní tak rychle, že ho rozptýlená čtenářova fantazie vůbec nemusí zaznamenat. Jsou témata, pro něž se čtyřverší zdá být příliš těsné. Mnohokrát jsem podlehl pokušení připsat další sloku – a pak jsem ji škrtnul. Anebo nechal a škrtnul první. Anebo škrtnul obě a napsal třetí. Připadá mi, že jsem víc škrtal, nežli psal. Ale něco přece zbylo. A z toho vznikla kniha Jsem tady jako pouhý host. JIŘÍ ŽÁČEK

Krásné básničky, kouzelné pohádky, chytré bajky a verše plné legrace ilustroval Adolf Born veselými a humornými obrázky. A proč má kniha tak neobvyklý název. Odpověď ve verších je ta nejlepší: Povíme si spolu hezky láry fáry, třesky plesky. Povíme si halabala, že už je čas,abys spala. Až se vyspíš do růžova, povíme si všecko znova. Kniha je natolik bohatá a rozmanitá, že zaujme, ať ji čtete od začátku, od konce nebo ji otevřete uprostřed. A téměř ke každé básničce patří jedna ilustrace Adolfa Borna.

Proč jsou na světě čerti? No přece proto, aby byl na světě pořádek! Čertík Trdlík s dědou Černoprskem mají na Zemi důležitý úkol – spravedlivě trestat všechny lumpy, zlodějíčky, podvodníky a lháře. A aby jim to napravování darebáků šlo hezky od ruky, pomáhá jim i kamarádka Rozárka. Společně tak zažívají různá napínavá dobrodružství. Knížka je literárním přepisem šesti dílů druhé řady Večerníčku Jiřího Žáčka a Jiřího P. Mišky. Je vhodná pro předškolní děti a malé čtenáře. Večerníček namluvil Ivan Trojan.

Krásné a veselé vyprávění psa Bobíka o tom, jaký je život v lidské smečce. Ale teprve kamarádství se stejným kokršpanělem Alíkem spojí dvě rodiny v jednu a potom je čekají dobrodružství, slasti kamarádství, láska i smutné věci, které se musí naučit překonat.

Co sděluje básník svým čtenářům ve své nové sbírce? Například: Nikdy nežij život napůl, opatrně, s bázní, nebudeš mít štěstí, radost jako z krásných básní. Je známo, že Jiří Žáček nechce nikoho poučovat. Proto dává přednost erupci před ospalou melancholickou selankou. Možná dnes básník ani neví, proč tu je, že se tu život veršem nerozsvěcí, ale přesto chce být světlonošem i přes úpění rozpadajících se věcí.

Výbor z básnických překladů. Jiří Žáček vybral ty nejkrásnější, které přebásnil. Dynamiku této výlučné knihy dotvářejí originální fotografické obrazy a koláže Jiřího Machta.

Život je krátký je nová básnická kniha Jiřího Žáčka s novou poetikou, s nutností nových myšlenek, s novým pohledem na vlastní osud, kterým se řídí duše, a s novou filozofií, jak porozumět lidem a světu. Kdo myslí jinak, bystří naši mysl a dává světu kouzlo, vtip a smysl.

Knižka vtipných a hravých básničiek, ktoré zabavia všetkých bez ohľadu na vek. Vynikajú hravosťou, originalitou a skvelými ilustráciami Adolfa Borna. Vydajte sa s nami do najbláznivejšieho školského roka! Dopoludnia stihneme celý prvý polrok, okolo obeda budú polročné prázdniny a popoludní si dáme druhý polrok plný otázok a odpovedí. Ilustrácie: Adolf Born Preklad: Marta Hlušíková

Pod Čertovou horou v Čertově lese stojí opuštěný zámeček. Lidé z nedaleké vsi mu říkají U Starého čerchmanta. A skutečně! Do zámku se nastěhovali dva čerti – starý zkušený Černoprsk a jeho vnouček Trdlík. Peklo je vyslalo na zem, aby dělali na světě pořádek a trestali lidské nepravosti. Nedaleko v lese ovšem také stojí hájovna a dcera hajného Rozárka nové nájemníky zámečku náhodou objeví. A protože to je nebojácné a hodné děvče, čertů se nebojí, naopak – začne s Trdlíkem kamarádit. Společně tak napraví nejednu křivdu a lumpárnu. Úvodní písnička ke každému dílu: Kde se vzali, tu se vzali pekelníci rohatí a ten, kdo se špatně choval, brzy za to zaplatí. Černý kožich, velké rohy, však je znáte z pohádek, když přiletí na svět lidí, začnou dělat pořádek. Závěrečná písnička ke každému dílu: Hadry cucky, hrom a blesky, buďte hodní, ať je klid. Řeknu vám to lidi česky, normální je nezlobit. Hadry cucky, hrom a blesky, nám se tady líbí moc. Na světě je přece hezky, na shledanou, dobrou noc. Kniha k sedmidílnému Večerníčku, který namluvil Ivan Trojan.

Najmilšie rozprávky sú tie, ktoré čítame alebo rozprávame svojim najmilším. Tie, ktoré naši najmilší vzrušene a zvedavo počúvajú. Stačí otvoriť knižku a preniesť sa do čarovného rozprávkového sveta, v ktorom na deti čaká šestnásť známych aj menej známych rozprávok na dobrý večer a dobrú noc. Pekne a citlivo ich deťom prerozprával mág českej rozprávky Jiří Žáček a rovnako poeticky a magicky ich zilustrovala skvelá maliarka Vlasta Baránková. V knihe nájdu deti rozprávku O mačiatku, ktoré zabudlo mňaukať, O sliepočke Petruške, o Červenej Čiapočke, alebo aj Tri zlaté Vlasy deda Vševeda, Zlatovlásku, Snehulienku aj figliarskeho Kocúra v čižmách. „Nech len takým patrí svet, ktorým v srdci kvitne kvet.“ Mnoho podobných ponaučení nájdu malí čitatelia v tejto pôvabnej rozprávkovej knihe, ktorá je určená deťom od 5 rokov. Preložila: Mária Števková Ilustrovala: Vlasta Baránková Vek: 5+

Zpěvník písniček s notami a akordy ze dvou cédéček. Písničkář Slávek Janoušek se v nich potkal s básníky Danielou Fischerovou a Jiřím Žáčkem. Cédéčka se jmenují Dušičky a Koťata a zpěvníku dala název. Písničky si se Slávkem zpívaly děti ve školkách a školách, v odezvě dostával videa od učitelů a rodičů se zpívajícími dětmi. A tak vznikla tato knížka s notami a texty pro malé muzikanty i jejich rodiče. A taky pro paní učitelky a pány učitele hudební výchovy, jako byl kdysi i Slávek. Zpěvník 43 písní s ilustracemi Kristiny Fišerové.

Je to kniha veskrze humorná hlavně pro toho, kdo už něco ví o našem světě. Například že jsme žili už v pravěku a naši prapředkové Pepan s Madlou měli tolik rozumu, že uměli zařídit, aby člověku bylo blaze a užíval si radostí života. Přesně tuto atmosféru navozují i důvtipné barevné ilustrace Veroniky Balcarové a ukazují, že na počátku vypadal lidský svět jako ráj.

Kopa veselých básniček vybraných z dosavadních autorových sbírek. V této knížce prožijí děti překvapivá dobrodružství. Co se stane, když na zahradě přistanou ufoni? Jak chytit žraloka, který se prohání ve Vltavě? Můžeme v lese zaslechnout mamuty? A ještě mnoho jiných příhod přivede malé čtenáře k údivu.Pro čtenáře od 5 let.

Nová básnická sbírka Jiřího Žáčka nemá za svým názvem otazník, ale najdeme ho ve verši: Čemu nás učí básně? Ptát se. Co je láska? Kdo nám proměňuje život? Čím hoří vášně a kde se rodí něha? A není rozum zrádce, když nám radí? Otázky vystupují z básníkových veršů očištěné od všeho, co není poezie, a vyjadřují s láskou ke slovům, co milujeme, po čem toužíme, co si doopravdy myslíme. Čas ovládá novou sbírku Jiřího Žáčka. Není to odcizený čas podle chronometru, ale různé časy, které se prostupují v jednom životě vrásněním, poklesy, vzestupy a zlomy. Čas mládí, čas lásky, čas úzkostí a ztrát, čas dětství, čas moudrého vyrovnání, čas myšlenek o smyslu života a světa, čas radosti, čas přátelství a pevných vztahů až na věčnost, čas v jednom bloku jako hora, který nikdy nezmizí z našeho života. Tento básnický čas kondenzuje do slov a prší do veršů, barvitý rytmus života se v něm stává okamžikem, ve kterém se za rozbřesku učí ptáci zpívat. S každou novou básní se Jiří Žáček učí zpívat, jako by poprvé prožíval lásku, smutek nad vzdálenou bytostí, radost z maličkostí i touhu po pravdivých myšlenkách a silných zážitcích, aby mohl obdivovat krásu života.

Nová kniha lidových i jiných pohádek ve verších okouzlí malé čtenáře nejen pohádkovými příběhy, ale také jim ukáže, jak líbezná, důvěrná, vtipná a krásná je jejich mateřština, jak umí zpívat. Zázračnou moc pohádek a jejich lidový výraz neopakovatelně vystihla svými obratnými a barevně poutavými ilustracemi Veronika Balcarová. Pozvánka pro děti do knihy veršovaných pohádek Tobě se ještě nechce spát? Pojď, vydáme se do pohádky! Víš přece, že já půjdu rád – jen jestli projdu kouzelnými vrátky. Musíš mít kuráž, to mi věř! Žijí tam čerti, skřítkové i draci, princezny, obři, divá zvěř – jedni jsou pro strach, druzí pro legraci. A když tě úzkost zaskočí, jen zatni zuby – vždyť jsem s tebou, kluku! Hloupým se vysměj do očí, zlým nastav pěst a dobrým podej ruku.

Jiří Žáček napsal dětem pro radost pokračování Aprílového slabikáře. Nové hádanky seřazené podle abecedy a další jazykové rébusy a obrázkové luštěniny bohatě ilustrovala Veronika Balcarová. Luštit hádanky vyžaduje bystrou hlavu, a když si ji děti tímto způsobem procvičí, mohou mít z toho jedině radost. Hádej, hádej, hadači — ale kdo se při tom zmýlí, ať se na svět nemračí!

Učebnice pro vzdělávací obor Český jazyk a literatura. Vydání jedenácté.

Žáčkův Aprílový slabikář naučí děti celou abecedu, naučí je číst. Básničky, říkanky a hádanky s barevnými obrázky přidávají ke každému písmenu jeho slova a ta slova se spojují v řeč, která se dá číst a psát i říkat zpaměti. Až si zahrajete s Aprílovým slabikářem hru na abecedu, která z písmen skládá různá slova, budete znát i tuto básničku: ABECEDA Volám tátu, mámu, dědu: Já už umím abecedu. Mami, tati, to jsem rád - já už umím číst a psát!

Aforismy, satirické verše, vtipné glosy, bonmoty a další kouřové signály Jiřího Žáčka s ilustracemi Milana Janáčka.

Kniha básní Jiřího Žáčka v doprovodu obrazů Josefa Lady, kterým dal promluvit ve svých verších. Tak jako slavní ilustrátoři knih Jiřího Žáčka se snažili vystihnout kouzlo jeho pohádek, humor jeho veršů, poezii jeho dětských knih a přidat k textu ještě něco, co tam patří, tak se Jiří Žáček snaží zachytit ve svých básních Ladovy obrazy, které ho oslovily, chce rozluštit, co vyjadřují, a říct k tomu ještě něco navíc. O obrazech Josefa Lady, které vybral do této knihy a opatřil svými básněmi, Jiří Žáček napsal: „Nějakým zázračným kouzlem začaroval Josef Lada své obrazy a kresby, proto se v nich cítím jako doma. Jako by to byl svět mého dětství. Jako bych já byl ten kluk, který zjara otlouká píšťalku, v létě staví na potoce hráz, na podzim si v ohníčku peče brambory a v zimě staví na návsi sněhuláka a sjíždí na saních ty nejprudší stráně.“

Jsem náruživý „kavárenský povaleč“. Dokonce jsem si před pár roky na to téma napsal sonet. Kavárny si ovšem zaslouží ne jeden sonet, ale celou knížku básní. Atmosféru kavárny utváří mnoho faktorů, vedle číšníků a hostů třeba i počasí, politická situace, sportovní výsledky Sparty a Slavie, výskyt či nevýskyt dívčích půvabů uvnitř kavárny a leckteré další okolnosti. Kdyby kavárny nebyly, chodil bych na kávu do cukráren. Ale to je řešení pro dámy, které si jdou zamlsat, já bych spíš prchal do barů. Anebo bych si kavárničku udělal přímo v bytě. Nejdůležitější je vařit kávu s láskou. Vzpomeňte na Maryšu bratří Mrštíků. Ta vařila kávu bez lásky, a jak to dopadlo! Jiří Žáček

„Přece nemůžeš psát jen samé maličkosti!“ vytkl mi jeden z mých přátel. Tehdy jsem se rozhodl napsat poému nebo cosi na ten způsob, abych mu, i sám sobě, dokázal, že to umím také. Tak dlouho jsem se chystal na poému, až jsem se pustil do čtyřverší. Takže opět maličkosti. Momentky. Lyrické epigramy. A proč ne? Proč by čtyřverší nemohlo být střípkem, v němž se zrcadlí svět? Stačí ovládnout umění zkratky a nápovědi. Ale to je právě to nejtěžší! Čtyřverší je akord, který zazní a odezní tak rychle, že ho rozptýlená čtenářova fantazie vůbec nemusí zaznamenat. Jsou témata, pro něž se čtyřverší zdá být příliš těsné. Mnohokrát jsem podlehl pokušení připsat další sloku — a pak jsem ji škrtnul. Anebo nechal a škrtnul první. Anebo škrtnul obě a napsal třetí. Připadá mi, že jsem víc škrtal, nežli psal. Ale něco přece zbylo. Akordy. Maličkosti z lásky. Jiří Žáček

Barevné leporelo s obrázky Adolfa Borna a básničkami Jiřího Žáčka pro malé děti i malé čtenáře.

Děti, víte kolik má Praha věží, jaké je to v zoo, odkud přitéká Vltava nebo o čem se zdá autům? Že ne? Tak to pojďte honem napravit s veselými básničkami, které pro vás napsal Jiří Žáček. Dozvíte se také, že Praha není jenom naše hlavní město, ale je také jedno z nejkrásnějších měst na světě. Básničky s kouzelnými ilustracemi Veroniky Balcarové vám prozradí, co všechno se dá v Praze vidět, objevit a prožít.

Basta fidli je sbírka humorných a satirických výroků o světě, který není zdaleka tak srozumitelný, jak si myslíme. „Já také vím, že nic nevím,“říkával XY v dobrém rozmaru, „ale na rozdíl od Sokrata nejsem chlubivý.“XY se vyjadřuje ke všemu, co ho těší i rozčiluje, a tedy i k tomu, o čem nemá ani páru. Je proměnlivý jako chameleon: pravdomluvný lhář, smutný vtipálek, nesnesitelný sympaťák, poťouchlý patetik, nemravný moralista, láskyplný kazisvět. Přes všecky tajné sympatie, které k němu pociťujeme, autor upozorňuje, že s mnoha jeho výroky upřímně nesouhlasí a některé ho dokonce pobuřují. Ale když už máme svobodu slova, XY nepodléhá cenzuře.

Kniha přenese děti do fantastického světa krále Sedmilháře. Jak to v takovém království vypadá, zachytil ve svých ilustracích malíř Milan Janáček, a co všechno se tam stalo i nestalo, vypráví Jiří Žáček. K tomu, aby se dostal do říše krále Sedmilháře, potřeboval nespoutanou fantazii. Od prvního slova se v každé pohádce střídá jedno překvapení za druhým, vtip přebíjí vtip a ohromení se vzápětí mění ve veselý smích. Není divu. Vždyť jsou to ty nejzábavnější pohádky naruby. Platí v nich pravidla jako při hře na schovávanou, a to mají děti rády. Rozpustilé dobrodružství se snadno zvrtne v nepříjemnost, ale v pohádkách krále Sedmilháře končí vždy dobře a s vtipným ponaučením .V říši krále Sedmilháře od pondělka do pátku vyprávěči vymýšlejí zbrusu novou pohádku. Kdo má bujnou fantazii, ať se o ni podělí -přidejte se, kamarádi, a svět bude veselý! Dva tucty nejvtipnějších pohádek naruby od Jiřího Žáčka s barevnými ilustracemi Milana Janáčka.

Výběr nejlepších básníků, kteří mezi lety 2012 a 2017 publikovali v literárním čtvrtletníku Partonyma. Kompletní seznam autorů: Petr Borkovec, Aneta Čamová, Jarmila Hannah Čermáková, Jiří Dědeček, Radek Fridrich, Klára Goldstein, Tomáš Jireček, Michaela Horynová, Tereza Sylva Klenorová, Teodor Kravál, Přemysl Krejčík, Václav Krejčík, Dr. Krejzyberd, Radek Lehkoživ, Radek Malý, Michal „Márdi“ Mareda, David Mareš, Filip Mikuš, Aleš Misař, Eliška Kohlíčková, Jana Orlová, Aneta Plšková, Kamil Princ, Petra Strá, Michal Téra, Básník Ticho, Lukáš Trejbal, Lukáš Vavrečka, Bronislava Volková, Ladislav Vondrák, Jiří Žáček. Editor: Přemysl Krejčík.

Pes, který spí v křesle u televize - to už je vlastně poloviční člověk. Vkusné básně o zvířatech a jejich zvycích.

Výbor nejen básnických textů Jiřího Žáčka k ilustracím Adolfa Borna. Jiří Žáček v úvodu "Můj Adolf Born" vysvětluje vznik "knížečky - jako poděkování excelentnímu malíři a svému učiteli humoru".

Bojíte se rádi? A jak dobře znáte vinohradská a žižkovská strašidla? Do prostředí strašidelného Žižkova a Vinohrad vás zavede kniha Strašidlování na Vinohradech a okolí s letmými dotyky Žižkova od Pavla Vrány a Jiřího Žáčka s kresbami J. F. Palmeho.

Knihu epigramů, parodií a humoristické poezie života ilustroval Adolf Born. Epigramy, humoresky a parodie píše Jiří Žáček celé půlstoletí a vždy je ilustroval Adolf Born. Z nich vznikla nová básnická kniha Český satirikon (1966–2016). Obsahuje nejlepší Žáčkovy satirické verše a většinu Bornových ilustrací k těmto básním. Český satirikon dělá průvan ve světě opatrných názorů a vysmívá se samolibým tvorům, kteří rádi poučují a myslí si, že mají patent na pravdu. Arbitři vkusu jsou za všech dob smrtelně vážní, mají rádi úpění a pláč, zato smích jim připadá podezřelý. Z toho důvodu se humor s poezií obtížně kříží, ale v případě Jiřího Žáčka je to spojení šťastné a plodné, posvěcené desítkami ilustrací Adolfa Borna. Jiří Žáček nemá valnou důvěru v příliš obšírné myšlenky a před kazateli věčných pravd dává přednost provokatérům a snílkům. Píše satiru, která nepoučuje, nýbrž inspiruje k vlastním názorům.

Po Hrůzostrašných pohádkách pro malé strašpytlíky, Čarodějných pohádkách pro malé kouzelníky, Chytrých pohádkách pro malé rozumbrady a svazku Ezopových bajek přicházejí básník Jiří Žáček a malíř Adolf Born s další knihou pro malé čtenáře. Jmenuje se Chytrolíni z Hloupětína a je inspirovaná příběhy svérázných obyvatel pohádkového městečka Hloupětína, legračních popletů a trumberů, kteří uvěří každému nesmyslu a nechají se napálit kdejakým kuliferdou. Dozvíte se, jak pěstovali koláče, jak pytlovali vítr pro případ bezvětří, jak stavěli most na kopci, jak slavili masopust s uprchlým medvědem, jak vynalezli ponorku, jakou medicínu užívali na zmoudření, jak si poradili s bezhlavým rytířem, jak si nechali prodloužit léto a zkrátit zimu, jak chovali v rybníku velryby, jak přemohli čerta, jak se dostalo prase do hloupětínského erbu, a prožijete s nimi řadu dalších dobrodružství. Ale jak připomíná autor, čím víc bláhovostí provádějí hloupětínští sousedé, tím víc s těmi zoufalci začneme sympatizovat a nakonec nám jejich zápas se zlomyslným osudem začne imponovat. Nejsme vlastně jejich potomci? Stačí se rozhlédnout, otevřít noviny nebo pustit televizor, abychom viděli, že i my žijeme v epoše bláznivin a pošetilostí. Máme se tím užírat a trápit? Raději se tomu upřímně zasmějme!

Zbrusu nová kniha Žáčkových hádanek, hlavolamů, vtipných rébusů, hříček se slovy a různých zábavných luštěnin s neposednými barevnými ilustracemi Jany Vackové. Kniha je určena dětem, ale možná se nad ní zapotí i jejich rodiče, protože jsou to hádanky velmi důmyslné, cvičí postřeh, bystří rozum a někdy k správnému řešení nevede to, co vás v první chvíli napadne.

Děti, pojďte s námi do světa veselých básniček, které pro vás napsal Jiří Žáček. Z básniček se dozvíte spoustu nových věcí. Jakou řečí mluví zvířata, jaké by to bylo, kdybychom žili ve vodě, jak se chodí do světa a ještě mnoho dalších.

Zásobník rozšiřujících materiálů pro dobré čtenáře nabízí texty zaměřené na procvičování konkrétního písmene, dále hádanky, doplňovačky, přesmyčky. Svěží styl Jiřího Žáčka a atraktivní náměty žáky k četbě vhodně motivují.

Čím budu, až vyrostu? Každý malý kluk a holka ví přesně, čím bude až vyroste :) . Stane se pilotem, hasičem, lékařkou nebo snad herečkou? Osm krásných básniček Jiřího Žáčka.

Podle dějepisce Herodota žil v Malé Asii v 6. století před Kristem otrok Aisopos čili Ezop. Byl prý hrbatý, znetvořený a koktavý, ale hlavu měl bystřejší a myšlení pronikavější než lidé urostlí a zdraví. Uměl pobavit posluchače zvířecími bajkami a vtipnými příběhy, ale zdaleka ne všichni jeho současníci byli jeho obdivovatelé. Traduje se, že byl v Delfách popraven za údajné rouhání bohům. Ezopovi byla připisována většina starověkých bajek, zapsány však byly až po třech stoletích od jeho smrti. Mnohokrát byly převyprávěny prózou i ve verších a najde se jen málo těch, co by nevěděli, kdo byl Ezop. Ale ať už se ten moudrý muž jmenoval Ezop, nebo jinak, ať už žil v 6. století před Kristem, anebo jindy, ať už byl thráckého původu, nebo jného, hlavní je, že jeho bajky dodnes nezestárly. Svět se za tu dobu změnil od základu, lidé létají do vesmíru a dorozumívají se přes celou zeměkouli, ale ovládají je tytéž radosti, vášně a zlozvyky jako Ezopovy současníky. Proto jim tak dobře rozumíme - dospělí i děti. Vzít do rukou převyprávění Ezopových bajek od Jiřího Žáčka a číst si s dětmi moudré a vtipné příběhy, prohlížet si ilustrace Adolfa Borna a povídat si o životě, to může být chvíle, která se nám zapíše do paměti.

Jiří Žáček o své nové knize: „Mé lepší já, idealista a filantrop, mě nabádá k ušlechtilým činům a hustí do mě všemožné pravdy, ponaučení a moudra. Něčím tak nepatrným a malicherným, jako jsou aforismy, by se nezabývalo. Aforismy vymýšlí ten poťouchlý skeptik ve mně, který na veškeré pravdy a moudra pohlíží nedůvěřivě a s podezřením. Aforismy mají tu přednost, že jsou stručné. Šetří čas. A když jsou to myšlenky řečené s espritem a vtipem, není divu, že nacházejí své věrné čtenáře. A proč aforismy píšu? Prostě mě čas od času napadají, já jsem pouhý zapisovač a někdy je zaznamenávám i pomocí fotografie a slov.“

Musím se přiznat, že dlouho mi sonety připadaly příliš staromódní, artistní. Zvláště renesanční velikáni Dante a Petrarca mě upřímně znudili opěvováním fatálních žen — zato jejich vrstevník, ironik a buřič Cecco Angiolieri, který napsal Kdybych byl oheň, zapálil bych svět, mě uhranul svým životním pocitem. Jeho a Shakespearovy sonety mě přesvědčily, že forma nemůže být nudná ani staromódní, že záleží pouze na obsahu, zda bude báseň opravdu úchvatná a vzrušující. Kniha Sonetů je proměnlivá jako život, vážná i rozmarná, láskyplná, melancholická i ironická.

Žáčkovy šansony jsou nefalšovaně lyrické, dramatické, ironické i groteskní, úchvatně zvedají adrenalin a jsou oknem okamžiku, z kterého vyskočíme do krajiny podivuhodné obraznosti. Knihu básník zkomponoval tak, že zachycuje proměnlivost nálad a pocitů, které zažíváme současně. Takový je život, radost i melancholie, štěstí i hořkost zklamání, toužení po lásce i milostná sebeironie. To vše obsáhne Žáčkova citlivost k lidem i ke světu, ve kterém žije s námi a vyznává se z toho, co v něm vidí, cítí a jak by mu chtěl porozumět, neboť hlavně osobní a soukromé záležitosti potřebujeme nějak sdílet s ostatními.

Rádi píšete i kreslíte? Dobrodružství na vás čeká doslova na každém rohu? Pak je tato tvůrčí kniha právě pro vás. Jedinečným způsobem totiž propojuje tvůrčí psaní a kreslení. Je určena všem, kteří milují příběhy, pohádky, komiks, výpravy do tajemných dálek a cesty za dobrodružstvím vlastní fantazie. Volně provázané dvojstrany obsahují příběhy, které vás podnítí k tvoření: malování i psaní a mnoha dalším věcem. Hodí se jak pro děti, tak pro dospělé, k samostatnému i společnému tvoření.

Povídanie pre snílkov z pohádkovej postýlky s farebnými obrázkami ku všetkým rozprávkam. Kniha prenesie deti do kúzelného sveta rozprávok. Ako presne to v rozprávkovom svete vyzerá, zachytil vo svojich ilustráciách Adolf Born, a čo všetko sa tam deje, rozpráva Jiří Žáček. Jeho rozprávková reč je deťom milá. Je blízka fantázii detských snílkov, ktorí majú radosť, keď tajomstvá a kúzla pomôžu, aby všetko dobre dopadlo. Dvadsaťpäť rozprávok, či už ich poznáte, alebo nie, znejú vďaka rozprávačovi ako nové.

Srozumitelná hesla, trochu poezie i legrace a spousta obrázků – to je Encyklopedie pro děti 21. století. Obsahuje na osm set hesel od nejjednodušších a základních slov, s nimiž se dítě setkává od svého narození a velmi brzy chápe jejich význam (maminka, otec, babička), přes odborné pojmy z techniky, zeměpisu, biologie (automobil, cédéčko, světadíl, Austrálie, brambory, had, pavouk) až k abstraktům a filozofickým pojmům (cit, fantazie, zdvořilost, demokracie, náboženství). Žáček původním povoláním inženýr se spojil se Žáčkem básníkem, a tak se tu snoubí výstižnost a přesnost s poezií, vtipem i nonsensem. Vše seřazeno abecedně včetně Q a Y, protože jedním z cílů naší knížky je naučit formou zábavy a hry děti abecedu. V dnešním světě obrovského množství informací není důležité všechno znát, ale umět rychle hledat a orientovat se v dostupných materiálech.

Výběr nejoblíbenějších lidových říkadel, předávaných už léta z generace na generaci. Knížka je určena především nejmenším dětem a jejich rodičům či prarodičům ke společnému předčítání: nad krásnými obrázky Vlasty Švejdové se děti naučí říkanky, na kterých jejich mámy a tátové, babičky a dědečkové sami také vyrůstali.

Kromě fantastických pohádek, kde se to hemží nadpřirozenými bytostmi a čaruje se ostošest, existují i pohádky, ve kterých se nevyskytují pohádkové obludy, kde nevítězí mocné kouzlo či hrubá síla, ale navrch má rozum, moudrost a vtip. Hrdiny chytrých pohádek bývají lidé zdánlivě obyčejní, kteří se v životních zkouškách téměř vždy osvědčí jako lidé naopak neobyčejní, moudří a stateční. Posilují naše sebevědomí a připomínají nám, že k vítězství nad lží a nelidskostí nepotřebujeme čaromocný meč ani pohádkového dědečka, stačí mít kuráž, bystrý rozum a dobré srdce. Není to sympatický vzkaz dávných pohádkářů dnešním rozumbradům a rozumbradkám? Kniha chytrých pohádek plných humorných situací a vtipných nápadů je třetí ze série velkých pohádkových sbírek v převyprávění Jiřího Žáčka a s ilustracemi Adolfa Borna.

Chcete vědět, proč nosíme čepici? Víte, kam plují obláčky? Nebo co najdete v kouzelné zahradě? Veselé básničky Jiřího Žáčka jsou nejen o tom…

Chcete vědět, proč leží kapr v kapradí? Jakou mají Eskymáci abecedu? A kam letí pohádkoví sloni? Veselé říkanky Jiřího Žáčka jsou nejen o tom…

Jiří Žáček o čtyřverších: „Přece nemůžeš psát jen samé maličkosti!“ vytkl mi jeden z mých básnických přátel. Tehdy jsem se rozhodl napsat poému nebo cosi na ten způsob, abych mu, i sám sobě, dokázal, že to umím také. Tak dlouho jsem se chystal na poému, až jsem se pustil do čtyřverší. Takže opět maličkosti. Momentky. Lyrické epigramy. A proč ne? Proč by čtyřverší nemohlo být střípkem, v němž se zrcadlí svět? Stačí ovládnout umění zkratky a nápovědí. A to je právě to nejtěžší. Čtyřverší je akord, který zazní a odezní tak rychle, že ho rozptýlená čtenářova fantazie vůbec nemusí zaznamenat. Jsou témata, pro něž se čtyřverší zdá být příliš těsné. Mnohokrát jsem podlehl pokušení připsat další sloku — a pak jsem ji škrtnul. Anebo nechal a škrtnul první. Anebo škrtnul obě a napsal třetí. Připadá mi, že jsem víc škrtal, nežli psal. Ale něco přece zbylo. Akordy. Maličkosti.

Deset leporel je pozvánkou do veselého světa malého Krtečka a jeho kamarádů. Děti se nad knížkami zasmějí a ještě se leccos užitečného naučí, ať už to jsou základy počítání, jména zvířátek či pravidla slušného chování. V praktickém kapsáři jsou knížky uložené všechny pěkně pohromadě!

Bohatě ilustrovaná knížka plná zvířátek a veselých básniček je vhodná pro děti od 4 let.

Svět, ve kterém žijeme, je plný kouzel, která by lidem z počátku minulého století připadala neuvěřitelná. Díky televizi vidíme, co se děje na druhém konci světa, díky letadlům létáme rychleji a výš než ptáci. A přece nás kouzelné zrcadlo fascinuje mnohem víc než televize a létajícímu koberci se nevyrovná ani seberychlejší letadlo. Pohádkový svět je prostě krásnější, kouzelnější a zábavnější než obyčejná skutečnost. Jiří Žáček a Adolf Born slovem a obrazem znamenitě vyprávějí pohádky z celého světa plné kouzelníků, čarodějnic, kouzelných předmětů, magických zaklínadel, zázračných schopností a divotvorných proměn, veselé i strašidelné, uvěřitelné i neuvěřitelné. A malí kouzelníci po přečtení pohádek pochopí, že na nejmocnější ze všech kouzel - lásku - jsou však i nejstrašnější čarodějové krátcí. Tato výpravná sbírka lidových pohádkových příběhů je pokračováním úspěšných Hrůzostrašných pohádek pro malé strašpytlíky, oceněných Zlatou stuhou.

Strážce majáku je povolání pro cvoky a mnoho jich také končí v blázinci anebo sebevraždou. Kdo zhlédne film o bouři, která zaplavuje vrcholy bretaňských majáků, začne chápat, proč většina z nich má automatickou obsluhu. Kdepak idyla - tobogan do pekla. Když Jiří Žáček stoupá od řeky Smědé k chalupě, jejíž okna se vřezávají do tmy jako světlomety, připadá si jako strážce majáku nastupující do služby. To moře pod ním není moře vody, nýbrž moře mlhy, ale i mlha je voda a hukot větru v korunách stromů zní jako hukot příboje. Troubení aut v mlze připomíná sirény lodí. Ve svém majáku zapisuje myšlenky, nápady, poznámky, připomínky, protimluvy i básně. Básník pracuje, i když spí, vždyť proto je strážce svého majáku.

Chcete vědět, co se učí v Aprílové škole? Kdo se skrývá v telefonním sluchátku? Jaké rošťárny vymýšlí tiskařský šotek? Proč je pozdě honit bycha? Pojďte s námi do světa veselých básniček a pohádek a dozvíte se ještě spoustu dalších věcí. Výběr nejhezčích básniček a pohádek Jiřího Žáčka s kouzelnými obrázky Vlasty Baránkové. Oba dva malým čtenářům přátelsky vzkazují: Buďte hraví, ať jste zdraví.

Daleko na Moravě, uprostřed Valašského království, na malém smetišti nedaleko Vizovic žijí dva krysáci Hubert a Hodan. Spolu se sádrovým trpaslíkem Ludvíčkem spokojeně bydlí v zásuvkách starého šicího stroje s výhledem na vysavač a všem se jim ohromně stýská… Naštěstí na Edáčka je vždycky spolehnutí, a tak se vrací z Prahy na vizovické smetiště, protože domov je tam, kde jsou kamarádi. Jste zvědaví, jaká nová dobrodružství zažila čtveřice sympatických kamarádů s ježkem Pančoškou, žábou Dášou, netopýrem Floriánem nebo stonožkou Viktórií? Pak se začtěte do druhého dílu knížky, ve kterém jsou Krysáci zase spolu. Abyste všechny kamarády na vizovickém smetišti dobře našli, můžete se řídit velkou a podrobnou vloženou MAPOU!

Co oči nevidí je kniha lyrických básní ze všech sbírek Jiřího Žáčka, které mají většinou vážný obsah, ale v celku básně rozdávají radost a vzrušení. Básník nevěří v božské vnuknutí, ale v úžasnou schopnost lidského mozku přemýšlet o více věcech současně, o více pravdách, o kladech a záporech. Jen tak se nám v mysli jako blesk z čistého nebe zjeví nečekané myšlenky a nápady. Fantazie je božský dar a básník musí umět sdělit ho srozumitelně. Jiřího Žáčka fascinuje splynutí poezie a života a líbí se mu rozepsat báseň - a nechat ji nedokončenou. V jedné Bradburyho povídce malíř Picasso kreslí na pláži obrazy do písku a s uspokojením sleduje, jak mořský příliv jeho dílo vzápětí smaže. A stejné uspokojení přinášejí i verše o tom, co oči nevidí.

Bohato ilustrovaná knižka ponúka známe i menej známe príbehy slávneho bájkara Ezopa. Prostredníctvom zábavných a zároveň poučných bájok s prevažne zvieracími hrdinami, ktorí majú ľudské vlastnosti, sa deti ľahšie naučia odlíšiť dobré správanie od toho zlého.

Knížka provokativních, ironických, praštěných a skandálních výroků našeho současníka XY. Jeho názory mohou připadat čtenáři předpojaté, zlomyslné, destruktivní, sexistické a politicky nekorektní, ale na obranu pana XY budiž řečeno, že s většinou oněch názorů nesouhlasí, ba dokonce ho pobuřují. Přesto jsou veskrze pravdivé, jak se lze přesvědčit z následujících ukázek z knihy s ilustracemi Michala Hrdého.

Ucelená „učebnice“ pro nejmenší děti, založená na řadě desíti poznávacích leporel Krtek a jeho svět. S pomocí veselých obrázků Zdeňka Milera a vtipných veršům Jiřího Žáčka a Miloše Kratochvíla se děti zábavnou formou naučí rozeznávat geometrické tvary, protiklady, základní barvy, číslovky od 1 do 10, poznají mnoho zvířátek a naučí se i základním pravidlům slušného chování.

Knížka představuje soubor básniček Jiřího Žáčka inspirovaných obrázky Josefa Lady. Ve verších k obrázkům známým i méně známým se básník vypravil na výlet do světa Ladova dětství. Současný jazyk a pohled blízký dnešnímu dětskému čtenáři se tak spojuje s již klasickým ladovskými výjevy. Toto spojení dává malým čtenářům možnost navštívit krajinu hastrmanů, víl a mluvících kocourků a potkat v nich vlastní pocity, nálady, sny a přání.

Kniha obsahuje 25 stručně převyprávěných Ezopových bajek. Každé bajce je věnována jedna dvojstrana - vlevo text, vpravo obrázek.

Tridsaťosem hrôzostrašných rozprávok o drakoch, obroch, čertoch, ježibabách, čarodejníkoch a ďalších strašidelných bytostiach vybral z domácich folklórnych prameňov a iných európskych zdrojov Jiří Žáček a do slovenčiny preložila Mária Hevierová. Tajomnú atmosféru svojimi ilustráciami dotvoril Adolf Born, a tak sa deti, ktoré sa radi boja doma pod perinou, majú na čo tešiť. A prečo práve hrôzostrašné rozprávky? Pretože ich deti milujú, a dospeláci tiež, len ich nazývajú inak.

Bohatě ilustrovaný, obsáhlý výbor klasických i méně známých pohádek z celé Evropy pro čtenáře, kteří mají pro strach uděláno.

Zásobník rozšiřujících materiálů pro dobré čtenáře nabízí texty zaměřené na procvičování konkrétního písmene, dále hádanky, doplňovačky, přesmyčky. Svěží styl Jiřího Žáčka a atraktivní náměty žáky k četbě vhodně motivují.

Čítanka obsahuje pokračování příběhů malého Toma, s nímž se děti seznámily ve Slabikáři, dále pohádky (i dramatizaci), básně, hádanky a lidová říkadla z Čech a Moravy. Závěr knihy je věnován nácviku čtení některých slov (ta lze vystřihovat a volně s nimi pracovat). Učebnice se stala Nejkrásnější českou knihou roku 1993 a získala i Zlatou stuhu 1993.

Žáčkův veselý domácí slabikář naučí celou abecedu. Básničky, říkanky a hádanky s barevnými obrázky přidávají ke každému písmenu jeho slova a ta slova se spojují v řeč, která se dá číst a psát. 6. vydání