Výbor z kritických článků a studií publikovaných v Kritickém sborníku. Tématicky značně diferencované příspěvky (např. Lis, underground, Peroutka, Bělohradský) spojuje úsilí kriticky analyzovat jazyk konkrétních textů. Jedná se o ukázky praktického uplatnění metody, jež kritikou slov odhaluje fiktivní obrazy světa, v němž žijeme.
Kniha zahrnuje tři texty věnované sémantickému rozboru komunistického jazyka: Lid, demokracie, socialismus (1978), Pohádka o Stalinovi (1980) a Zrcadlo komunistické řeči (1989).
To, že zpracoval své téma na konkrétním materiálu, nám umožňuje poměrně objektivní ohodnocení jeho závěrů. Podle Fidelia je komunistická řeč samostatným jazykem, kterému se "musíme naučit rozumět". Rovněž zdánlivý paradox, který se tu a tam dá nalézt, lze ve skutečnosti vysvětlit v kontextu celého systému oficiální propagandy.