Jan Stavinoha Libri

Kniha Smutná nevyhnutelnost chodu věcí staví do hlavní role historickou osobnost známou snad úplně každému a jejími ústy nabízí absurdně tragikomický pohled na dvacáté století, které s dvěma světovými válkami, miliony ztracených životů, devastací nádherných měst a mnohým utrpením bylo dosud asi jedno z těch nejhorších. Století krajních extrémů s neočekávaně rychlým vývojem techniky, industrializace, komunikace, rychlostí dopravních prostředků, kulek a bomb, které stále nacházejí své využití. Pokud se v budoucnu stále bude rodit onen druh posedlých mocnářů, stalinů a hitlerů, kteří bez váhání rozpoutávají sadistické orgie na ukájení svých politicko-utopistických chtíčů, smutná nevyhnutelnost chodu věcí se bude bohužel stále opakovat.

Een Tsjechische jongen heeft aanvankelijk grote bewondering voor het communistische regime waaronder hij opgroeit.

Píše se rok 1994 a spisovatel Vladimír, původem z Československa, žije se svou ženou Ester, synem Hugem a bíglem Charliem v Amsterdamu. V jeho těle už od narození přebývá i někdo jiný – parazit, který se rozhodne zachytit celý rok v životě „své“ rodiny den po dni prostřednictvím deníkových záznamů. Postřehy z lidského života střídá diplomatické urovnávání sporů mezi znesvářenými myšlenkami či ryze praktické obavy o životosprávu parazitova hostitele.

Povídky v Pražském dixielandu nezapřou autorův český původ, přestože již dlouhá léta žije v Nizozemsku. S hrabalovskou nostalgií či haškovským humorem, ale přesto po svém líčí drobné pražské postavičky šedesátých let. Komunistický režim jim všem komplikuje život, ale oni se vyrovnávají se všemi útrapami důvtipně a s nadhledem. Často je můžeme charakterizovat řekněme jako šibaly, ať už se jedná o školáka, studenta, muzikanta, důchodce, redaktora, recepčního, nebo nezaměstnaného. Sbírka se skládá z dvanácti povídek, z nichž každá se odehrává v Praze a zastupuje jeden měsíc v roce. Kompoziční inspirací bylo pro autora Čtvero ročních dob Antonia Vivaldiho. Postavy hudebníků, často jako osob nerespektujících systém nebo stojících mimo něj, se pak objevují nejen v titulní povídce.

In twaalf verhalen, allemaal spelend in verschillende maanden van het jaar, geeft Jan Stavinoha een beeld van het leven in zijn vroegere woonplaats Praag.