Obsáhlá monografie marxisticky zpracovává a do široké souvislosti s celkovým vývojem začleňuje dějiny českého vojenského umění se zaměřením na Prahu ve feudálním období do konce 16. století. Připojeny mapy tažení kol Prahy a dva exkursy o utrpení lidu ve válkách feudálního období asrovnání věrohodnosti tří kronik o výpravě Jindřicha II. do Čech r. 1004.
Poslední práce Františka Grause, kterou vydal v roce 1987 pod názvem "Pest – Geissler – Judenmorde: das 14. Jahrhundert als Krisenzeit", reprezentuje autorův návrat k tématu krize pozdního středověku. Na podkladě ohromného množství pramenů sleduje krizové projevy především v městském prostředí, jež bylo laboratoří náboženského a sociálního napětí, které v západní Evropě vyvolala ničivá morová epidemie let 1347–1351. Novátorsky se rovněž zaměřil na problematiku protižidovských pogromů, jejichž příčina povětšinou tkvěla v reakcích na vypuknuvší mor a jež živil latentní středověkých antisemitismus. Vedle toho Graus detailně zkoumal proměnu náboženských a společenských představ zapříčiněných věroučnou krizí vyvolanou církevním schizmatem a rozrušením či podkopáním stávajících společenských vazeb. Mory a mrskači jsou barvitou freskou západní společnosti konce středověku, jež na řešení mnoha krizových jevů jen obtížně nacházela adekvátní odpovědi.
František Graus: Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské, II. díl (od poloviny 13. století do roku 1419). Několik ČB příloh na konci knihy + 5 map pod páskou (Nově založené rybníky, Komendy Řádu německých rytířů, Pustiny v Čechách a na Moravě, Města v Čechách a na Moravě, Emfyteutické a české právo, Místní rozvržení zachovaných inventářů).
Přímé obchodní vztahy mezi Čechami a zeměmi Belgie. Cizí sukna, jež byla dovezena do Čech z Německa. Obchod se suknem s Východem a Jihem. Obchod se suknem v Čechách. O významu středověkého obchodu. (Exkurse): 1. Výskyt cizích suken v Čechách. 2. Česká sukna v cizině. 3. Vysvětlivky k mapěobchodních cest. - Seznam použitých rukopisů a literatury. Ruské a francouzské résumé. Rejstřík.
Untersucht werden die ältesten Nachrichten über die Eigenart der westslawischen Völker und ein aufkommendes Eigenbewußtsein bis zu seiner 'nationalen' Vollendung in der ersten Hälfte des 15. Jhs. Der Schwerpunkt der Darstellung liegt bei den Böhmen und Polen, wo die Nationenbildung im Spätmittelalter zur Vollendung gelangte. Nicht voll ausgereift findet sie sich in Mähren; bei den Elbslawen sind nur Ansätze zu einer eigenständigen Bewußtseinsbildung festzustellen. Eine Sonderheit stellt in diesem Umkreis das relativ frühe Aufkommen der Hypothese von einer 'slawischen Verwandtschaft' dar, die bereits im Mittelalter politisch genutzt worden ist. Eine vergleichende Skizze, die den 'Stellenwert' der Nationenbildungen bei den Westslawen bestimmen soll, und ein Register beschließen die Untersuchung.