V této monografii je formulována a řešena základní teoretická otázka informační vědy, kterou je struktura informačního univerza.
Tato struktura je prezentována formou konceptuálního modelu a vytváří nadstavbu standardní struktury univerza bibliografického.
Autoři používají konceptuální modelování jako základní analytickou metodu a následně ji aplikují na další oblasti, jako je výzkumné univerzum či oblast specializovaných knihoven.
Zvláštní kapitola je věnována vztahu konceptuálních modelů a problematiky sémantického zobrazení.
Kříže v krajině jsou často to jediné, co přežilo války, režimy, přesídlování
obyvatel. Mnohdy je ani nevnímáme, jsou pro nás přirozenou součástí krajiny.
Místa spočinutí, odpočinku a kontemplace, orientační body v krajině, nadčasové
objekty spoluvytvářející charakter krajinného a veřejného prostoru, jako i
tolik potřebné paměti místa. Právě pohraničí bylo místem mnoha střetů. Tudy
procházeli uprchlíci během první světové války, komplikovaně zde vznikaly
hranice první československé republiky, aby se po dvacetiletém soužití opět
přemalovávala hranice podle jazyka a velmocenských ambic nacismu. Byly němým
svědkem událostí druhé světové války, ve které zmizelo židovské etnikum,
odsunu německy hovořícího obyvatelstva i natahování drátů a růstu železné
opony, rozdělující rodiny, národy i státy. I dnes jsou mementem našeho chování
se ke krajině jako takové. Fotografové Rudof Prekop a Martin Mlynarič mapovali
kříže na Dačicku více než dva roky, poté byly ve spolupráci s archiváři
popsány a lokalizovány. Vznikla kniha, která je jakýmsi „herbářem krajiny“
tvořeným v různých ročních obdobích focenými kříži vždy v krajinném kontextu,
doplněnými citlivými texty o křížích jako takových, dějinách Dačicka,
spiritualitě krajiny a tamní fauně a flóře. Kniha je plastickým obrazem
krajiny umožňující místním a znalým ponořit se v její znalosti hlouběji a
neznalé vábící ji navštívit.
Publikaci potřebuje mít po ruce každý mladý lékař, který se setkává s akutními stavy např. na oddělení emergency, v ambulantním provozu nebo na lůžkovém oddělení. Přehledná a jednoduchá kniha, která na našem trhu dosud chyběla.
Vítr bohů slova – sborník k 80. narozeninám básníka a esejisty Miloslava Topinky, se volně inspiruje jeho vlastní iniciativou ze 70. let. Zahrnuje práce od řady českých autorů, kteří se ve svých příspěvcích pokusili ztvárnit svou zkušenost s větrem, oblohou, mraky a hvězdami. Miloslav Topinka se ve své tvorbě zabývá hledáním trhlin – za prostorem, za řečí. Říká, že v poezii jde „bezustání o tutéž základní, bezprostřední zkušenost, prožívanou skrz naskrz, o skutečnost vnímanou celým tělem. A o vědomí souvislostí, zkušenost hluboké jednoty. Člověka s přírodou, s vesmírem.“ Autoři básní, povídek, překladů, esejů, fotografií a obrazů ve sborníku předkládají svůj vlastní pohled na tuto skutečnost a zároveň tak vzdávají poctu tvůrci, který může být oprávněně nazýván vidoucím.
