Michel Winock Libri

Michel Winock situates Flaubert in France's century of great democratic transition. Wary of the masses, Flaubert rejected universal suffrage, but above all he hated the vulgar, ignorant bourgeoisie, a class that embodied every vice of the democratic age. His loathing became a fixation--and a source of literary inspiration.--

Zum 200. Geburtstag Flauberts: Die international maßgebliche Biografie. „Winock lässt den Geist des Meisters leuchten.“ New Yorker Ein junger Mann aus wohlhabendem Hause, begabt, aber scheinbar ohne jeden Ehrgeiz: Gustave Flaubert war bereits 35 Jahre alt, als er mit "Madame Bovary" über Nacht berühmt und berüchtigt wurde. Mit ihm beginnt ein neues Kapitel in der Geschichte der Weltliteratur. Michel Winock erzählt in seiner maßgeblichen Biografie von Flauberts Leben in der Normandie und Paris und von seinen Reisen, die ihn bis in den Orient führten. Der Gegensatz zwischen versunkenen Welten und heraufziehender Moderne prägt Flauberts Lebensgefühl. Winock sieht darin den Schlüssel zu seiner Kunst. Egal, ob man sie erst entdeckt oder bereits mit ihr vertraut ist: Diese Biografie führt die ganze Fülle der Welt Flauberts vor Augen.

Der Schock, den Zolas Artikel „J'accuse“ auslöste, war so gewaltig, dass Paris fast umgefallen wäre. In den Salons wird nur noch über Zola und Dreyfus gesprochen. Am selben Tag erscheint eine Petition der „Intellektuellen“, ein Begriff, der von den Antidreyfusards als Verunglimpfung geprägt wurde. Diese Intellektuellen fordern Gerechtigkeit und stellen sich gegen eine Führungsschicht, die unfähig ist, das gefällte Urteil zu hinterfragen. Hier beginnt die Ära des politisch engagierten Intellektuellen, der sich weltweit etabliert hat. Winocks Darstellung beleuchtet die Personen, Ideen und Werke, die das 20. Jahrhundert in Frankreich prägten, und erzählt von den Konflikten, Freundschaften und Feindschaften engagierter Schriftsteller, Philosophen, Künstler und Wissenschaftler. In 62 Kapiteln werden zentrale Debatten über weltpolitische Erschütterungen, Weltkriege, Faschismus, Kommunismus, Okkupation, den Kalten Krieg und die 68er behandelt. Winock gliedert das Jahrhundert in drei Abschnitte, die um Barrès, Gide und Sartre gruppiert sind. Diese Figuren waren Kristallisationspunkte des intellektuellen Lebens, das auch von Persönlichkeiten wie Zola, Mauriac und Camus geprägt wurde. Gegen Ende des 20. Jahrhunderts scheint das gesellschaftliche Gewicht der Intellektuellen zu schwinden. Winock beschreibt den Wandel der intellektuellen Rolle in den letzten Jahrzehnten und beleuchtet ein zentrales Kapitel der französischen Kultur- und Soz

Libro usado en buenas condiciones, por su antiguedad podria contener señales normales de uso

Ce livre pourrait s'intituler : « Le moi national et ses maladies ». À partir d'une définition ambivalente du nationalisme (nationalisme ouvert et nationalisme fermé), l'auteur déploie l'éventail des passions nationales, de Boulanger à de Gaulle, en tentant de définir des notions abstraites (bonapartisme, fascisme, antisémitisme, national-populisme, causalité diabolique, etc.) à travers des récits et des portraits

Victor Hugo býval katolíkem a roajalistou, ve dvaceti letech dokonce básníkem ultraroajalistické strany, ale zemřel jako republikán. Pokud se na politickou dráhu tohoto velikána podíváme v takovéto zkratce, může působit jako kariéra s násilným obratem čelem vzad, která se řídila během dějin, jako tomu bylo u mnoha méně slavných lidí. Jak ale potom vysvětlit aureolu tvůrce, který se stal symbolem, heroldem republiky, zastáncem utlačených a prorokem lidskosti? Michel Winock, historik a emeritní profesor na Institutu politických studií v Paříži, sleduje spisovatelovu dráhu a spojuje při tom soukromé události s převratnými daty národních dějin a literární činnost s politickým bojem. Jednotlivé zápasy Victora Huga tu představují mezníky, které vysvětlují změny jeho kurzu: trest smrti, „tři slavné dny", obrana polského národa, svoboda tisku, boj proti chudobě, základní vzdělání... Zároveň jde i o postupné kroky k rozchodu s tím, co vyznával, a k exilu. Při čtení Michela Winocka poznáme politický život, v němž se bojuje jak na literárním poli, tak i na pařížské dlažbě, a kde bezprostřední nasazení, diktované událostmi, vyžaduje všechny možné změny. Hugo se bil a nepodvoloval se dané politické situaci. Ve své angažovanosti neznal mezí a vypočítavost mu byla naprosto cizí. Snad právě toto lze považovat za politický odkaz Victora Huga a za hodnotu, která je i dnes hodna následování.

Krajní pravice získává podporu širokých lidových vrstev, zvláště těch, kdo ještě nedávno hlasovali pro levici. Do současného francouzského života vnáší nebezpečí, i když zatím stále ještě prohrává. Její příslušníci, ať už kontrarevolucionáři, nebo fašisté, sní o pevním pořádku, silné autoritě, přísné sociální kontrole, stabilitě ve vedení státu a pevné jednotě společnosti. Ve svých vyhrocených projevech má krajní pravice a levice řadu styčných bodů. Psychologickou pohnutkou všech těchto ideologií není nic jiného než strach. Sedm předních francouzských historilů a politologů v knize podává komplexní výklad fenoménu, který zdaleka neohrožuje jen Francii.

Plus de 8000 entrées. Les personnes (de Raymond Abellio à Emile Zola). Les lieux (de l'Action française à l'Ecole d'Uriage). Les moments (de l'affaire Dreyfus à la guerre en Yougoslavie). Index général et système de renvois.

L'historien partage ici ses connaissances avec les jeunes lecteurs, évoquant tous les aspects possibles de cette époque : les grandes bases militaires, le rôle des chefs et des poilus, la reconversion industrielle, la guerre psychologique, les faits d'armes, les taxis de la Marne, le chemin des Dames ..