Blanka Stárková Ordine dei libri (cronologico)

Monografie přináší pohled na sociální pedagogiku jako na historicky zformovaný a aktuálně rozvíjený systém vědy, praxe a profese. Seznamuje čtenáře s klíčovými teoreticko-praktickými koncepty sociální pedagogiky a objasňuje genezi jejího vědního i profesního profilu. V návaznosti na to nastiňuje aktuální rozvoj sociální pedagogiky v ČR a v dalších zemích. Pozornost věnuje procesu socializace a oblastem, ve kterých se rozvíjí sociálně pedagogická praxe – informální výchově, sociokulturní animaci, práci s mládeží, lidovému vzdělávání dospělých, komunitní škole a školní sociální pedagogice. V neposlední řadě objasňuje význam principů, na kterých je založen sociálně pedagogický přístup k práci s lidmi, a seznamuje s profesí sociálního pedagoga v českém i v mezinárodním kontextu. Výběr z posudků: „Předkládaná monografie nemá v České republice obdobu svým obsahovým záměrem ani šíří zpracování znalostní a dovednostní báze dané vědecké oblasti. V kontextu ČR se jedná o práci, která má potenciál stát se základním profilujícím dílem oboru sociální pedagogika a snese srovnání i s významnými mezinárodními publikacemi.“ doc. Radim Šíp „Kvalitní a tvořivé zpracování monografie prokazuje v plné míře autorčinu kompetentnost a profesionalitu na poli sociální pedagogiky a představuje nejen fundovaný zdroj pro studium sociální pedagogiky, ale především značné obohacení sociálně pedagogického myšlení v Česku.“ doc. Věra Poláčková

O LHospitalově pravidle slyšeli všichni. Méně se však již ví o knize, v níž je vysloveno, a o markýzi de lHospitalovi není ani vzdělaným kruhům známo téměř nic. Pravidlo poprvé spatřujeme v § 163 Analýzy nekonečně malých za účelem pochopení křivých čar – a jeho autorem (tak jako všeho podstatného v knize) je markýzův soukromý učitel Johann Bernoulli. Analýza nekonečně malých vychází roku 1696 a vyznačuje milník v dějinách matematiky. Je prvním uceleným pojednáním diferenciálního počtu, jež novou metodu z výšin dostupných jen hrstce vyvolených snáší do rukou široké učené veřejnosti, a to se všemi důsledky, které prosazení počtu nekonečna mělo pro matematické zkoumání přírody a další rozvoj vědy a techniky. Kniha Markýz de lHospital a Analýza nekonečně malých je věnována filosofickým, společenským a obecně duchovním okolnostem vzniku díla, jakož i temnému a po dlouhá staletí skrytému příběhu obou jeho tvůrců, Guillauma de lHospitala a Johanna Bernoulliho. Spolu s úvodní studií pojednávající o osobnosti markýze de lHospitala a prvních dějinách infinitesimálního počtu ji tvoří rovněž překlad Analýzy nekonečně malých opatřený zevrubným komentářem historicko-kritické povahy. Autor působí v Centru pro teoretická studia při Univerzitě Karlově a Akademii věd České republiky. Zabývá se raně novověkou filosofií a vědou se zvláštním zřetelem k dějinám pojmu kontinua na pozadí ideje přírody.

The house breathes. The house contains bodies and secrets. 'A house of women and shadows built from poetry and revenge' Mariana Enriquez The house is visited by ghosts, by angels that line the roof like insects, and by saints that burn the bedsheets with their haloes. It was built by a small-time hustler as a means of controlling his wife, and even after so many years, their daughter and her granddaughter can't leave. They may be witches or they may just be angry, but when the mysterious disappearance of a young boy draws unwanted attention, the two isolated women, already subjects of public scorn, combine forces with the spirits that haunt them in pursuit of something that resembles justice. Layla Martínez's eerie debut novel Woodworm is class-conscious horror that drags generations of monsters into the sun. Translated by Sophie Hughes and Annie McDermott

En Los funerales de la Mamá Grande (1962) se reunen siete cuentos y la novela corta que da titulo al volumen, en la que se narran las fastuosas exequias de esa mujer muerta en olor de santidad a los noventa y dos anos de edad, autentica soberana de Macondo.

Erendira accidentally burns down her grandmother's house and is forced to pay her back with the money she earns from prostitution. However, it seems Erendira has a more appropriate way of repaying her. The book's main themes are death, power, love and duty.

The Argentine writer Julio Cortázar, called by Carlos Fuentes the Simon Bolivar of the Latin American novel, was one of the scintillating geniuses of twentieth-century literature—a writer of sly wit and immense sophistication with a keen eye for character and the workings of social life. The Winners is the story of a luxury cruise, bound for an unknown destination, which runs terribly amok. Funny, frightening, lyrical, and humane, it is a deeply satisfying philosophical novel about crossed lives and wayward love, as well as a brilliant meditation on the myth of the New World.

"L'anno dei miei novant'anni decisi di regalarmi una notte di amore folle con un'adolescente vergine." Comincia così il nuovo romanzo di Gabriel Garcia Márquez, il libro con cui il premio Nobel colombiano torna dopo dieci anni alla narrativa. A raccontare è la voce dell'anziano protagonista, un giornalista eccentrico e solitario, che accanto a un'adolescente scopre il piacere inverosimile di contemplare il corpo nudo di una donna che dorme "senza le urgenze del desiderio o gli intralci del pudore". Scopre forse per la prima volta l'amore, quello che non ha mai cercato in tutte le donne che ha incontrato e conosciuto, trovando "l'inizio di una nuova vita a un'età in cui la maggior parte dei mortali è già morta".

Cercas tells the remarkable story of Rafael Sanchez Mazas, writer, founder of the Spanish Falange and minster in Franco's first government, and an unknown republican solider. At the heart of his true tale are the last moments of the Spanish Civil War, during which Sanchez Mazas narrowly escapes death.

Nel 1955 il giornale colombiano "El Espectator" pubblicò a puntate il resoconto del naufragio di un marinaio, Luis Alejandro Velasco. A raccogliere le parole del naufrago, un ventisettenne cronista alle prime armi destinato a diventare famoso, Gabriel García Márquez. Ripubblicato in volume nel 1970, il Racconto di un naufrago lascia ampio spazio alla voce stessa di Velasco: è lui che ci narra di come, un giorno dopo l'altro, sia approdato sulla sua zattera bianca a quelle acque in cui i naufraghi perdono la nozione dello spazio e del tempo, a quei cieli in cui si smarriscono anche i gabbiani; le sue paure primordiali, i fantasmi che si agitano nella notte così scura da non vedere il palmo della propria mano, l'inaspettata salvezza. Ma è il romanziere e l'uomo di impegno civile García Márquez ad andare oltre la cronaca, indagando sui retroscena dei fatti e sulle responsabilità del governo colombiano, fino a trasformare un piccolo episodio in un pezzo di storia del suo paese.

Rebelde, preguntona e intrépida, Celia es la protagonista del clásico infantil español por excelencia. El relato de sus aventuras y peripecias que a través de sucesivos episodios trazara Elena Fortún ha venido haciendo desde el momento de su publicación las delicias de generaciones de lectores. La razón de la persistencia de Celia se halla en que, más allá de modas y escenarios, su peculiar forma de ver la realidad -mezcla de ingenuidad, sinceridad y osadía-, así como su lógica aplastante ajena a sobreentendidos, desmontan a menudo la espesa y resabiada tramoya en la que desde siempre cimentan su autoridad las "personas mayores". "Celia, lo que dice" es el primer volumen de la popular serie.

Nejznámějším Posseho dílem je román Psi z ráje (Los perros del paraíso), za níž obdržel cenu Premio Rómulo Gallegos a který byl přeložen již do 13 jazyků (česky Odeon, Praha, 1993). Tento postmoderní román o čtyřech dílech popisuje „alternativní historii“ objevení amerického kontinentu a vzniku novověku. Vystupuje zde Kryštof Kolumbus, Ferdinand II. Aragonský, Isabela Kastilská, Aztékové a Inkové, ale také několik postav (či jejich karikatur) z pozdějších období dějin. „Psi z ráje“ – neškodní holí psíci – zde symbolicky stojí v protikladu k zuřivým ovčákům conquistadorů. Román tak nepřímo poukazuje na genocidu původního latinskoamerického obyvatelstva.

Per cinquantatré anni, sette mesi e undici giorni Florentino Ariza ha perseverato nel suo amore per Fermina Daza, la più bella ragazza del Caribe. Ha resistito alle minacce del padre di lei e non ha perso le speranze neppure davanti al matrimonio di Fermina con il dottor Urbino. Un sentimento eterno e incrollabile che Florentino continua a nutrire contro ogni possibilità fino all'inattesa, quasi incredibile, felice conclusione. Una storia d'amore e di speranza, un affascinante racconto di passione e di ottimismo; un'irresistibile epopea romantica, uno sfrenato e travolgente inno alla vita e alla fantasia.