Jan Spousta Libri

Kniha vykládá (a osobním příkladem ilustruje) jak se má věřící člověk vyrovnat s nemocí a s blízkostí smrti.

Náboženství a filozofie v minulosti a současnosti. Úvod do filosofie jako základu evropské kultury, s důrazem na vztahy s křesťanstvím.

Eschatologie. Das Buch beschäftigt sich mit den letzten Dingen des Menschen und dem Leben nach dem Tod.

Jsem přesvědčen, že myšlenka hříchu pro mnohé z nás přestala být užitečná, protože jsme se museli vydat úplně jinam, abychom znovu získali představu o smrtící povaze skutečného zla. Nikdo nemůže popřít, že zlo je zcela reálné. Ale to, co mnozí z nás nyní vnímají jako skutečná zla ničící svět, se zjevně velmi liší od toho, čemu většina lidí říká hřích – tedy od osobních chyb či vin nebo údajných soukromých přestupků proti Bohu. Což opravdu strašlivou povahu zla zdaleka nevystihuje. Proto jsme o hřích ztratili zájem. Ztratili jsme zájem také proto, že jsme slovo hřích obvykle slyšeli používat k tomu, aby někdo někoho soudil, vylučoval či ovládal nebo aby zahanbil a ovládal sám sebe, ale málokdy aby vnesl do lidské situace rozlišení nebo hlubší porozumění, tím spíš aby projevil soucit nebo odpuštění. Vnímám to tak, že čím víc je náboženství nebo kultura posedlé hříchem, tím víc nemilující a kognitivně strnulí jsou jeho příslušníci. Vzpomeňte si na kultury založené na zahanbování v mnoha čistě islámských zemích, úzkoprsé a kulturně nekritické formy judaismu, nepřítomnost humoru v kalvinistické Ženevě, krutost velké části puritánské Nové Anglie, nemilosrdné náboženství mnoha luteránů a inkvizitorství španělského a vůbec většiny lidového katolicismu.

Přes všechnu svou inspirativnost, všechny své nádherné výroky, všechny životy, které navždy změnila, Bible pořád působí mnoha lidem velké těžkosti. Téměř vždy vede ke katastrofě v rukou egocentrických, nemilujících nebo po moci toužících lidí nebo těch, kteří se stále nenaučili číst duchovně inspirovanou literaturu. Historie to dokazuje pořád, století za stoletím, takže nejde o nepodložený, neuctivý ani zaujatý závěr. Upalování kacířů, křižácké výpravy, otroctví, apartheid i vyhánění a útlak domorodců, to vše bylo ospravedlňováno pomocí vybraných citátů z Písma. Takže hned z kraje víte, kam mířím. Můj přístup obecně je změnit čtenáře a neměnit text. Jen konvertovaným lidem lze svěřit inspirovaný text. Jedině oni budou působit v symbiotickém vztahu se slovy a příběhy (symbióza = „sdílený život“). Jedině u nich není pravděpodobné, že by použili Bibli jako zdroj osobní moci, jako kladivo nebo jako zdůvodnění svého špatného chování. Zůstaňte v modlitebním dialogu s téměř jakýmkoliv duchovním textem – i problematickým – a skoro vždy přinese ovoce. (úryvek z knihy)

This unique text of esoteric Taoism provides insight into the secret religious traditions of ancient China while exploring the relationship between Western and Eastern traditions, as well as Jung's concept of the unconscious. The ancient esoteric text, influenced by Buddhism, Confucianism, and possibly Nestorian Christianity, includes practical instructions for meditation exercises that enable the practitioner to break free from worldly attachments, achieve health, and ultimately experience the "birth of the golden flower," symbolizing spiritual rebirth. C. G. Jung utilized the opportunity to comment on the text not only to write a study comparing the psychology and spiritual lives of Western and Eastern individuals, highlighting important practical implications of this comparison, but also to vividly articulate the foundations of his theory of the collective unconscious, for which the Chinese text provided valuable evidence.

Překlad biblického atlasu, který redigoval J. B. Pritchard. Většinou dvoustránkové mapy, zachycující historii Palestiny od osídlení Kenaanu až po vznik křesťanské církve. Mapy jsou doplněny textem, tabulkami, vyobrazeními, rodokmeny atd.

Ein erheblicher Teil der Europäer glaubt laut neuesten Forschungen an die Wiedergeburt nach dem Tod. Reinhart Hummel versucht, diese Fragen zu beantworten. Er untersucht das wachsende Interesse an Reinkarnation und Karma und beschreibt als Beispiele mehrere wichtige Glaubenskonzeptionen der Wiedergeburt: Hinduismus und Buddhismus, modernen Spiritismus und Anthroposophie. Gleichzeitig thematisiert er die Bedeutung und Funktion des Glaubens an die Wiedergeburt in diesen Konzepten und beschreibt die Unterschiede zur christlichen Glaubenslehre, die auf dieselben Fragen des Lebens, des Todes und der Erlösung unterschiedliche Antworten gibt.