Helena Zápalková Libri

Kniha vydaná k výstavě v Arcidiecézním muzeu v roce 2009. Monografie předního olomouckého sochaře Andrease (Ondřeje) Zahnera.

Publikace vyšla jako katalog ke stejnojmenné výstavě pořádané v Muzeu umění v Olomouci. Kniha mapuje eucharistii ve výtvarném umění napříč středověkem, renesancí a barokem. Eucharistie je rozdělena na čtyři kapitoly: I. Mši; II. Eucharistické alegorie a zázraky; III. Příběh Kristových pašijí; IV. Kristovo tělo ve výtvarném umění.

Další z monografických výstav Arcidiecézního muzea Olomouc se zaměří na tvorbu jedné z nejvýraznějších a nejoriginálnějších osobností moravského baroka, sochaře Jiřího Antonína Heinze. Jako jeden z mála na Moravě působících barokních umělců vyšel tento svitavský rodák z domácího prostředí. Životními osudy je neodmyslitelně spjat se třemi místy svého působení – Uničovem, Olomoucí a Znojmem. Poměrně velký počet dochovaných děl zahrnuje řadu jak jednotlivých exteriérových soch i složitě komponovaných sousoší, tak náročné řezbářské a později také štukatérské realizace v chrámových interiérech. Vystavený výběr především z Heinzovy řezbářské tvorby přiblíží originalitu a uměleckou opravdovost tohoto výjimečného sochaře, jehož nejlepší díla jsou srovnatelná s díly předních sochařů evropského baroka.

Katalog k výstavě Křížové cesty Johanna Wenzela Bergla, která prošla rozsáhlým restaurátorským zásahem.

Katalog ke stejnojmenné výstavě věnované restaurování významného oltářního celku z Uničova.

Kniha Olomouc Sloup Nejsvětější Trojice a další mariánské a trojiční sloupy, pilíře a obelisky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kterou vydalo v roce 2023 nakladatelství FOIBOS BOOKS s.r.o. v edici Světové památky UNESCO, vychází jako třináctá v této řadě. Publikace je hlavně soustředěna na nejvýznamnější památku této kategorie, Trojiční sloup v Olomouci, který byl zařazen mezi národní kulturní památky. Druhá část knihy je jen pokusem o celkový přehled památek této kategorie, na který je nahlíženo ne tolik s ohledem na sochařskou práci, ikonografický a ideový program, nýbrž přednostně na jejich architektonickou podobu. Pozornost se tak zaměřuje více na architekturu, která sice nebyla vždy invenční, ale mnohdy se na vzhledu těchto víceméně sochařských děl podíleli i architekti, někdy dokonce ti nejvýznamnější.