Jerzy Putrament Libri

Realisticky vylíčená historie partyzánského oddílu Lidové armády, vedeného generálem Boldynem, v bialystockých lesích a bažinách od podzimu 1943 do května 1944, kdy se oddíl po smrti svého velitele probije na Volyň, osvobozenou již Sovětskou armádou.

"Skutečnost" byl název týdeníku, který vydávali vilenští studenti v době před druhou světovou válkou, v němž hlásali pokrokové ideje, které se staly trnem v oko vládním úřadům. Tak se stalo, že pod směšnými záminkami byl časopis zastaven a redaktoři pozatýkáni. Poté následoval monsterproces v němž byli redaktoři žalováni pro protistátní zločiny.

Výbor obsahuje osm povídek (Jeden a druhý břeh mostu, Svatá kulkol, Počátek eposu, Velikonoce, Boldynovy začátky, Prázdné oči, Nehoda v Krasnostavu a Ultima Thule) z díla významného polského prozaika, publicisty a šéfredaktora časopisu Literatura. Náměty pro své povídky, vyznačující se dramatičností a publicistickou zkratkou, čerpal z tragických událostí druhé světové války.

Dej románu je zaradený do poĺských súvislostí, a to do rokov po obrodných udalostiach XX. a XXII. sjazdu KSSS, všetky problémy autor stavia v ich plnom dosahu pre život a odvažuje sa ísť aj po neschodných cestách. Jeho hrdinou je prokurátor Leon Pociel, syn významného komunistického činiťeĺa.

Dějištěm románu je Polsko těsně po druhé světové válce, kdy se země, zvláště venkov, těžce vymaňuje z chaotických poměrů, do nichž ji uvrhla válka. Jeho hrdiny jsou komunisté, kteří obětavě, často i za cenu vlastního života, obnovují v zemi řád a zákon, maří snahy domácí i zahraniční reakce o návrat k předválečným poměrům a dosazení statkářsko-plukovnické vlády a postupně ji uvádějí na cestu vedoucí k budování pokojného a šťastného života všech.

Společenský román zachycuje na pozadí složitých poměrů v Polsku těsně před touto válkou a zejména pak během ní příběh dívky, která jde vytrvale za svým milostným citem, nedbajíc přehrad společenských a později i politických překážek, přičemž svého cíle dosahuje vždy již jen jako milenka ženatého muže.

Bylo to dva roky po válce, kdy z Varšavy vyjela přeplněným vlakem čtyřka šestnáctiletých chlapců k Mazurským jezerům. Tam na ně čekala loď Atalanta, mahagonem vykládaná přepychová plachetnice. Jenže tu byl kámen úrazu — ani jeden z chlapců, přestože se teoreticky o jachtingu naučili všemu, ji neuměl řídit. Ale jak to k odvážnému mládí patří, vydali se na Velkou plavbu, která jim přinesla řadu překvapení a dobrodružství. Těžko všechna je vyjmenovat, snad postačí jen náznak, že se chlapci setkávali s několika tajemnými lidmi a záhadami, jež dlouho nemohli proniknout a pochopit. Tak třeba je tu usměvavý pan Balbiňski, shodou podivných okolností jdoucí ve stopách chlapců až na státní statek v Gořijalkách, kde přes to, že jsme ve dvacátém století, straší ve vysoké zámecké věži. Vysvětlení „jádra temnot“ bylo ohromující — nejen proto, že byli odhaleni velmi nebezpeční lidé, ale že k němu největším dílem přispěl ten ze zdánlivě nejméně odvážných, romantický a nepraktický Ondřejek Vaverko, u něhož by nikdo nepředpokládal takovou statečnost a hrdinství. Ale nejen napínavá a detektivní je Putramentova kniha. Jak to u prázdninového románu není ani jinak možné, je prostoupena jiskřivým, rozesmávajícím humorem. Úsměvný prázdninový román Putramentův je určen mládeži a s chutí si jej přečtou i dospělí, kteří mají rádi romantiku slunečného léta.

Román o tragických událostech v Polsku v září 1939 čerpá zejména z prostředí vládních a vojenských kruhů, z nichž autor do svého románu uvádí řadu postav historicky věrných. J. Putramentovi, který se věnoval diplomatickému povolání, podařilo se proniknout do intrikánského ovzduší vládních činitelů, kteří osnovali malicherné pikle i ve chvílích nejzávažnějších, kdy se rozhodovalo o budoucnosti země a jejího lidu...