La scrittura di Çiler İlhan approfondisce i temi dell'identità e dell'esilio, caratterizzata da uno stile lirico e da un acuto intuito psicologico. Attraverso le sue storie e i suoi saggi, esplora spesso le intricate connessioni tra culture e individui, offrendo ai lettori profonde riflessioni sulle questioni sociali contemporanee. La sua prosa si distingue per la capacità di evocare forti emozioni e immagini vivide che persistono a lungo dopo la lettura. İlhan contribuisce alla letteratura turca con una voce distintiva e rappresentazioni avvincenti dell'esperienza umana.
This harrowing tale, which spans sixteen hours and is told through the eyes of a mysterious narrator, delves into the bad blood between two timeless villages in Turkey. Based on a true story, the book tells of geographical complexities, tangled relations, hazy memories and unreliable witnesses: a story in which perhaps is nothing as it seems...
Sbírka je malou antologií příběhů inspirovaných krátkými zprávami, jež člověk většinou jen přelétne očima, když ráno při kávě listuje novinami. İlhan tyto příběhy zaznamenává velmi úsporným jazykem, kde nic není nadbytečné, a tak i tato drobná, zdánlivě nespojitá vyprávění dostávají podobu velké epické fresky. Exil je útěk, útěk před denními hrůzami, násilím a smrtí, která nás obklopuje, útěk vyjádřený drobnopisem událostí. Exil je mozaika, mozaika střepin zdánlivě nesouvisejících příběhů tvořící temnou plochu každodenní skutečnosti, skutečnosti, o které se dovídáme v denním žurnálu zpráv, skutečnosti, která teprve v osobních příbězích se stává bolestnou až k nesnesení. Exil je kniha úděsu a děsu.