Jaroslav Marek Libri

Dějiny dějepisectví jsou nejen výkladem toho, jak v různých dobách z různých příčin lidé, zabývající se odborně minulostí, dějiny studovali a jak je vykládali, jak je uváděli ve vztah k přítomnosti; jsou také svědectvím, že v dějepisectví jako ve většině humanitních věd vznikají dílčí pracovní postupy i celkové koncepce, jež jsou k dispozici dalšímu bádání a mohou být kdykoliv aktualizovány. Dějiny dějepisectví jsou dokladem kontinuity lidského vědeckého myšlení, které nikdy nemůže beztrestně přetrhat tradici a začínat od počátku.

Prof. Ph.Dr. Jaroslav Goll (14. července 1846 Chlumec nad Cidlinou – 8. června 1929 Praha) byl významný český historik a medievalista, vlivný pedagog, diplomat, básník a překladatel. Je považován za zakladatele pozitivistické historické školy v Česku. Zabýval se především česko-polskými vztahy. Na univerzitě utvořil instituci seminářů, kde se pouze nepřednáší, ale kde se badatel učí rozboru pramenů jako základní historické metodě. Založil Český časopis historický. Z jeho žáků se vytvořila tzv. Gollova škola, jež pokračovala ve stylu jeho práce do 20. století. Jaroslav Goll mimo jiné poskytoval soukromé hodiny pozdějšímu císaři Karlovi I. během jeho studií v Praze. Kniha popisuje život, vědeckou a politickou činnost Jaroslava Golla. Dále přináší také ukázky Gollova díla

Zpracoval autorský kolektiv Historického ústavu ČSAV pod vedením Jaroslava Marka.

Markova monografie o filozofii dějin a dějinách dějepisectví.

Vstup analyzuje a hodnotí metody, jež číselně vyjadřují některé historické skutečnosti, dále pramenné materiály a pracovní postup. Výklad se omezuje na Brno, Olomouc, Jihlavu a Znojmo, na města, u nichž jsou prameny - rejstříky a knihy městských dávek - co nejúplněji dochovány. Zkoumá počet obyvatelstva, populační vývoj, velikost měst, majetkovou diferenciaci, ekonomické rozvrstvení obyvatelstva a specializaci řemeslné výroby. Dovozuje, že malé procento námezdně pracujících a nedostatek obchodního kapitálu způsobily stagnaci moravských měst i porážku městské politiky. Práce tvoří protějšek ke studiu soudobého venkova a zemědělství.

Osmnáct příběhů vražd a politických atentátů v českých dějinách počínaje rivalitou Ludmily a Drahomíry a konče případem majora Schramma.