Na historických faktech založená studie podává rozbor literárně teoretických bojů, které probíhaly ve 20. letech v SSSR mezi stoupenci formalistické školy a rodící se marxistickou kritikou. Autor, přímý účastník literárního dění ve 20. letech u nás, objasňuje též ideové kořeny pražského literárního strukturalismu a jeho vztahu k ruským formalistům. Podle autorových slov „chce kniha podnítit výměnu názorů, proto má také vědomě polemický charakter“.
6. vydání (Dějin Svazu Komunistů), 21. české vydání (Manifestu Komunistické strany)
Autor se zabývá rozdílným postavením a chápáním umění v kapital. společnosti a v naší dnešní lid. demokratické společnosti. Kapitalismus učinil vše, i umění, předmětem obchodu. Autor podrobně probírá společenskou funkci uměnívjednotlivých společen. formacích. Teprve socialismus umožňuje pravý poměr k umění, osvobozuje hospod. jak umělce, tak i vnímatele a umění se může stát spolutvořitelem nové lepší společnosti.
