Sándor Gergely Libri

Panský soud je úvodem rozsáhlé trilogie (po prvé vyšel její první díl rusky a maďarsky v Moskvě r. 1935). Autor v ní zachycuje nesnesitelné životní podmínky uherských nevolníků počátkem 16. stol., z kterých vyrostlo velké povstání selského lidu, vedeného jedním z největšich postav maďar. historie, Jiřím Dózsou. V této části je vylíčeno ticho před bouří, ticho zvučící však zoufalým stonem mučených ubožáků. Poddaný je kusem inventáře svéhopána asvécírkve. Králi odvádí daně, zeměpánu poskytuje dary a právo první noci, představitelům Říma platí desátky a devátky. Část týdne pracuje na panském za sebe, část za rychtáře. Vynechá-li robotu, dostane pětadvacet ranholí.Těžší přestupky (pytláctví a p.) jsou trestány utětím ruky (to když je panský soud milostivý) nebo hlavy. Ve věčných půtkách mezi pány vytéká krev nebožáků proudem. A tu vzplane jiskra naděje: z Čech přicházejí zvěsti o bratřích ze Štyrska, o selských vzpourách. Páni reagují útlakem ještě krutějším.

Panský soud je úvodem rozsáhlé trilogie (po prvé vyšel její první díl rusky a maďarsky v Moskvě r. 1935). Autor v ní zachycuje nesnesitelné životní podmínky uherských nevolníků počátkem 16. stol., z kterých vyrostlo velké povstání selského lidu, vedeného jedním z největšich postav maďar. historie, Jiřím Dózsou. V této části je vylíčeno ticho před bouří, ticho zvučící však zoufalým stonem mučených ubožáků. Poddaný je kusem inventáře svéhopána asvécírkve. Králi odvádí daně, zeměpánu poskytuje dary a právo první noci, představitelům Říma platí desátky a devátky. Část týdne pracuje na panském za sebe, část za rychtáře. Vynechá-li robotu, dostane pětadvacet ranholí.Těžší přestupky (pytláctví a p.) jsou trestány utětím ruky (to když je panský soud milostivý) nebo hlavy. Ve věčných půtkách mezi pány vytéká krev nebožáků proudem. A tu vzplane jiskra naděje: z Čech přicházejí zvěsti o bratřích ze Štyrska, o selských vzpourách. Páni reagují útlakem ještě krutějším.

Poslední díl a tragický konec i trilogie o selském povstání a jeho vůdci Jiřím Dózsovi. Selské vojsko je mohutným a jednotlivým celkem s jediným cílem: osvobodit pracující lid Uher z feudálního otroctví a vytvořit lidský život, v němž by nebylo pánů a poddaných. Avšak v panském táboře nastanou roztržky, jeden korouhevní pán nenávidí druhého a třetí ze sporu těží a chce použít síly lidu pro své sobecké cíle. Tak je údernost selského vojska oslabena a vojsko korouhevního pána Zápolyho, jenž touží stát se králem, porazí selské vojsko na hlavu. Dózsa sám padl do zajetí, je posazen na rozžhavený železný trůn a na hlavu mu nasazena rozpálená žel. koruna. Ostatní vůdci nezdařeného povstání jsou nejkrutějším způsobem popraveni.