Ústředním tématem knihy je sugestivní popis patologického jednání v pracovním prostředí, přičemž autorka prostřednictvím hrdinky Bizárky nahlíží na stísněné situace s ironií a humorem. Tragično s existenciálními prvky nostalgie a hořkosti se střídá s komickými momenty, podtrženými specifickým jazykem, který kombinuje metafory, neologismy a korporátní mluvu. Analýza toxického prostředí je obohacena ironickým nadhledem, jenž hrdinku chrání před beznadějí a letargií. Při setkání s psychopatickou osobou, která zneužívá moc, je pro jednotlivce klíčové zachovat si důstojnost a etické hodnoty. Hrdinka se snaží přežít s čistým štítem a neškodit, přičemž se vyrovnává s psychickými mučícími nástroji psychopatických nadřízených. Autorka v debutu zachycuje morální a profesní rozklad firemní kultury a vyzývá k širší reflexi o smyslu povolání a etickém přežití v nezdravém pracovním prostředí. Zaměřuje se na tabuizované téma bossingu a šikany, které je ve společnosti minimálně reflektováno. I pro hrdinku Bizárku se však objevují světla na konci tunelu, což naznačuje naději i v reálném světě.
