Ivana Hlubinková Kožmínová Ordine dei libri (cronologico)

Příběh o lásce, ztrátě a odvaze čelit tomu, čeho se všichni bojíme nejvíc - smrti. Venda a Hynek žijí spokojený manželský život, dokud jejich štěstí nepřeruší zdrcující diagnóza karcinomu slinivky. Následuje deset měsíců plných naděje, bolesti, víry i bezmoci, na jejichž konci Hynek umírá a Venda zůstává sama se svým žalem. Když se zdá, že se s pomocí blízkých znovu nadechuje k životu, přichází další krutá rána. Osud Vendy se prolíná s vyprávěním Lenky, zdravotní sestry pracující v hospici, jejímž posláním je doprovázet umírající i jejich rodiny s lidskostí a soucitem. Prostřednictvím skutečných a bolestných příběhů lidí, kteří se nedokážou smířit se smrtí, kniha klade otázky o smyslu utrpení, strachu, lásky i odpovědnosti vůči těm, kteří zůstávají. Citlivé a hluboce lidské vyprávění připomíná, že smrt je neoddělitelnou součástí života a že její tíha je často těžší pro pozůstalé než pro ty, kteří odcházejí. Kniha vybízí k zamyšlení nad tím, jak o smrti přemýšlíme, proč se jí tolik bojíme a zda bychom ji neměli přijmout jako přirozenou součást naší existence. I když se člověk setká s bolestí, ztrátou a smrtí, která ho navždy poznamená, život tím nekončí. Učí nás jít dál, znovu se nadechnout a najít krásu i v obyčejných okamžicích. Protože i po té nejhlubší temnotě může přijít světlo a život může být znovu smysluplný a krásný.

„Pokud někdy svěsím hlavu, tak jenom proto, abych obdivovala své lodičky.“ Společné motto žen, kterým je lehce přes třicet, jsou úspěšné, krásné, inteligentní a zatraceně sexy. Očekávají lásku, něhu, dobrý sex a trochu toho finančního zabezpečení. A zatím se jim do cesty připletli jen chlapi bez charakteru, peněz a hlavně bez koulí. Jak a kde potkat toho pravého? Sarkastický a hlavně pravdivý příběh žen, které vzaly budoucnost do svých rukou a vydaly se na lov pana Božského.