Zkušený autor více než desítky knih ve svém novém románu barvitě vykreslil životní příběh Anny Marie Františky – velkovévodkyně Toskánské (1672–1741). Čtenáře zaujme nejen dramatický osobní život šlechtičny, ale stejně tak i život na jejich panstvích. Byla majitelkou zámku v Zákupech a na mnoha hospodářstvích, např. na Svádově, v Hostivicích, Ploskovicích, Toužimi, Buštěhradu, Středoklukách, Ostrově, Tachlovicích a v roce 1726 koupila zámek Kácov.
Malířova Malá mořská víla. Vyprávění o Cyrilu Boudovi je povídání o velkém českém umělci i o vnitřně krásném člověku, jemuž příroda i rod daly nadání tvořit barvou, perem, tuší i rydlem neopakovatelné obrazy, grafiku a knižní ilustrace. Doplněno křídovou přílohou. Ilustrace Jiří Bouda.
Dodatky. Závěrečný svazek o vodních mlýnech v Čechách, na který navazuje obdobně koncipovaná řada o vodních mlýnech na Moravě a ve Slezsku, zachycuje jak dodatky k dosavadním dílům, tak i celé, dosud nepokryté oblasti, například Havlíčkobrodsko, mlýny na Kocábě aj.
Ústecko, Teplicko, Děčínsko, Chomutovsko, Lounsko, Žatecko, Litoměřicko, Roudnicko. Osmý svazek vyprávění o mlýnech, jejich vzniku, prodeji, přestavbách, požárech, osudech jednotlivých mlynářů i známých a méně známých mlynářských rodů líčí mlynářství na Děčínsku, Litoměřicku, Lounsku, Roudnicku, Teplicku a Ústecku.
Královéhradecko, Pardubicko, Jaroměřsko, Chlumecko, Novobydžovsko, Hořicko, Litomyšlsko, Českotřebovsko, Vysokomýtsko, Náchodsko, Dobrušsko, Lomnicko a Novopacko. V putování po zaniklých i dosud alespoň částečně dochovaných vodních mlýnech nás autor tentokrát zavádí na Královéhradecko, Pardubicko, Jaroměřsko, Chlumecko, Novobydžovsko, Hořicko, Litomyšlsko, Českotřebovsko, Vysokomýtsko, Náchodsko, Dobrušsko, Lomnicko a Novopacko. Opět jde jen o výběr stovky mlýnů (z tisíců!). Na základě místních či rodových kronik, starší literatury, ale i osobních kontaktů a návštěv popisuje autor dějiny mlýnů a mlynářů v dávné i nedávné historii.
Liberecko, Jablonecko, Frýdlantsko, Českodubsko, Českolipsko, Železnobrodsko, Turnovsko. Sedmý svazek vyprávění o mlýnech, jejich vzniku, prodeji, přestavbách, požárech, osudech jednotlivých mlynářů i známých a méně známých mlynářských rodů (za všechny jmenujme alespoň Riegry ze Semil) líčí mlynářství na Českodubsku, Českolipsku, Frýdlantsku, Jablonecku, Liberecku, Turnovsku a Železnobrodsku.
Českobudějovicko, Jindřichohradecko, Vltavskotýnsko, Táborsko, Strakonicko, Českokrumlovsko, Milevsko, Písecko, Pelhřimovsko. S pátým dílem mlynářské encyklopedie zavítáme do jižních Čech, do oblasti horního Povltaví a východního Pošumaví. Opět se dovíme něco o historii jednotlivých mlýnů,o pověstech s nimi spojených a životě jejich stavitelů a obyvatel. Tento díl nabídne i unikátní rodokmen slavného mlynářského rodu Hrubantů.
Plzeňsko, Rokycansko, Kralovicko, Manetínsko, Přešticko, Klatovsko, Domažlicko a Pošumaví. Tentokrát autor zaměřil pozornost na západní Čechy. Podobně jako v předchozích dílech nechává promlouvat jednak archivní prameny, matriky, katastry, ale také obecní a rodové kroniky či pamětníky, dobový tisk a dosud roztroušené časopisecké články, na řadu mlýnů pak sám zavítal. Stejně jako u předchozích titulů však jde pouze o výběr z tisícovek mlýnů, které u nás klapaly ještě na přelomu 19. a 20. století.
