Miloš Dvořák Libri

Již třetí pokračování úspěšného stejnojmenného titulu. Je překvapující, že nás, kteří se rádi procházíme mezi náhrobky ve stínu starých stromů, je tolik. Tahle zvláštní (a z pohledu mnohých trochu morbidní) záliba má dokonce svůj odborný název – tafofilie. Všem, které oslovuje mystická atmosféra hřbitovů, je určena tato kniha, jejíž autor sjezdil s fotoaparátem celou naši republiku a během pátrání mnohdy téměř detektivního hledal místa odpočinku dalších více než 250 osobností, které si zasloužily najít své místo i na jejích stránkách. Bohužel, tahle kniha nebude nikdy dokončena. I v minulém roce přibylo několik lidí, kteří si zaslouží fotografii a připomenutí v Průvodci…

Kniha je pokračováním úspěšného stejnojmenného prvního dílu. Je překvapující, že nás, kteří se rádi procházíme mezi náhrobky ve stínu starých stromů, je tolik. Tahle zvláštní (a z pohledu mnohých trochu morbidní) záliba má dokonce svůj odborný název – tafofilie. Všem, které oslovuje mystická atmosféra hřbitovů, je určena tato kniha, jejíž autor sjezdil s fotoaparátem celou naši republiku a během pátrání mnohdy téměř detektivního hledal místa odpočinku dalších více než 250 osobností, které si zasloužily najít své místo i na jejích stránkách. Bohužel, tahle kniha nebude nikdy dokončena. I v minulém roce přibylo několik lidí, kteří si zaslouží fotografii a připomenutí v Průvodci…

Publikace řeší architektonické uspořádání zahrad, především jejich plošné a prostorové členění, vedení cest a schodišť a umístění okrasných zdí, odpočívadel, dlažeb, pergol a jiných staveb. Všímá si využití vody v zahradě, uplatnění zahradních plastik a zvláštní pozornost věnuje stavebním a technickým problémům v zahradách, terénním úpravám, oplocení, stavbě zídek a bazénů i jejich estetické stránce. Text je provázen řadou vyobrazení a praktických návodů. Publikace je určena nejširšímu okruhu čtenářů.

Jsou lidé, kteří mají rádi procházky po hřbitovech a vychutnávají si jejich tichou atmosféru. Mezi nimi je autor, divadelník a fotograf Miloš Dvořák, který se dlouhá léta věnuje pátrání po hrobech zapomenutých i pečlivě udržovaných osobností, které zanechaly stopu v historii našeho národa. Díky jeho úsilí vznikla unikátní obrazová publikace o místech posledního odpočinku přibližně 250 významných osobností kultury, sportu a vědy. Kniha, vydaná v červnu 2015, obsahuje množství barevných i černobílých fotografií a ilustrací Zuzany Jesenské-Kubicové, doplněná předmluvou výtvarnice Ivy Hüttnerové. Při natáčení pořadu o první republice vzpomíná autorka na setkání s mnoha osobnostmi, jejichž hroby nyní hledá. Překvapení a nadšení zažila, když jí Miloš Dvořák ukázal svou sbírku fotografií hrobů slavných lidí. Při hledání hrobu svého profesora herectví Oty Sklenčky zažila frustraci, ale nakonec položila květiny na náhrobek Stelly Zázvorkové. Kniha nabízí nejen informace o místech posledního odpočinku, ale i možnost zavzpomínat na osobnosti, které ovlivnily životy čtenářů. Publikace je součástí PROJEKTU ADOPCE VÝZNAMNÝCH HROBŮ, který zahájila Správa pražských hřbitovů, a zakoupením knihy mohou lidé přispět na údržbu těchto hrobů.

Kniha obsahuje studie, stati a recenze významného kritika katolické orientace Miloše Dvořáka (*1919-1971) uveřejněné ve významných periodikách (Tvar, Akord, Listy pro umění a kritiku atd.), dále jde o texty, které po nucené odmlce v 50. letech mohl M. D. publikovat v 2. polovině 60. let (Tvář,Host do domu, Obnova). Nechybí ani studie zachované jen v pozůstalosti.

Pět literárních studií. Nejsilnějším vůdčím motivem knihy je úzkost o osud národa a lidstva. Ta nejsilněji promlouvá v esejích Rozjímání o dnešní poesii (1947), Několik znamení času (1963) a Mír Otokara Březniny (1967), který je tu pojat ve významu jako Pax Romana nebo Pax Christi. Tatoúzkost je vyvolávána pocitem bezmocnosti, jemuž se dnešní člověk bezděčně a někdy záměrně oddává. Nevíra v sílu ducha je souběžná s nevírou v sílu slova, která přivoluje k jeho desintegraci, k jeho rozbití. Tomu jsou věnovány první dvě stati rozdílného data vzniku: Zvuk a slovo (1943) a inflace slova v dnešním věku (1967).

Je překvapující, že nás, kteří se rádi procházíme mezi náhrobky ve stínu starých stromů, je tolik. Tahle zvláštní (a z pohledu mnohých trochu morbidní) záliba má dokonce svůj odborný název – tafofilie. Všem, které oslovuje mystická atmosféra hřbitovů, je určen již čtvrtý díl úspěšné obrazové encyklopedie, jejíž autor sjezdil s fotoaparátem celou naši republiku a během pátrání mnohdy téměř detektivního hledal místa posledního odpočinku dalších více než 250 osobností, které si zasloužily najít své místo i na jejích stránkách. Bohužel, ani tahle kniha nemusí být poslední. Stále přibývají lidé, kteří si zaslouží fotografii a připomenutí v Průvodci…

Baladická básnická skladba vidí chmurný obraz světa, prozářený pouze vírou v Boží moudrost. Poznámku k textu napsal Mojmír Trávníček.