Miroslav Halík Ordine dei libri

Svědectví Karla Čapka o presidentovi T. G. Masarykovi v novinových článcích, poznámkách a fejetonech. Uspořádal Miroslav Halík, který knihu opatřil vydavatelskou a edičními poznámkami a vysvětlivkami.

Brožura je cennou pomůckou pro všechny zájemce i literární historiky zabývající se Čapkovým životem a dílem.

Baladická próza o pronásledování dvou pytláků-vrahů hajného v hlubokých lesích, kteří štváni svědomím i vykonavateli spravedlnosti v sebeobraně dále zabíjejí... Ve vyprávění vyniká líčení duševních stavů obou štvanců, opojených nejprve krásou lesa a pocitem svobody a postupně propadajících beznaději. Medailón o autorovi napsal Milan Pávek. 9. vydání, v nakladatelství Československý spisovatel 4. vydání.

Trilogie s autorovým doslovem se skládá z baladického příběhu Hordubal (1933) z Podkarpatské Rusi, z exotického příběhu o zřítivším se letci Povětroň (1934) a z Obyčejného života (1934), civilistického příběhu,ukazujícího bohatství zdánlivě prostého života. Jednotlivé její články spojuje totéž poslání a Čapkova umělecká technika, rozklad reality a její nový sklad z hlediska různých postav. Tento postup umožňuje autorovi ukázat, že co nejdokonalejší poznání člověka je podmínkou lásky k němu, základním bodem praktické mravnosti.

Recenze, stati, kresby a fotografie o divadle a dramatu, které zachycují významné události a portréty osobností, a jejichž autorem je Karel Čapek.

Zákruty lidského tajemna se otevírají i v posledním, nedokončeném románu Život a dílo skladatele Foltýna. Je to snad nejdiskutovanější Čapkova práce, vyprovokovala řadu názorů i výkladů. Před čtenáře snad poprvé postavil překvapivě hlavního hrdinu jako člověka nečestného, přesvědčeného o své velikosti a nalhávajícího uměleckou upřímnost svému okolí. Autor sice na několika místech připomene jeho lepší stránky, například se stává, že cítíme nefalšovanou Foltýnovu víru ve vlastní genialitu. Ale tím se jeho životní cesta stává ještě tragičtější, je směšná a málo politováníhodná. Zesilující se slabošství, neschopnost si je přiznat, jako by rezonovalo s náladami některých v pomnichovské době.

Výbor ukázek z novodobé francouzské poezie, jejž K. Čapek sestavil a přeložil uprostřed první světové války a rozšířil v polovině let třicátých. Vydán poprvé r. 1920 zapůsobil jak novostí poezie, tak překladatelským uměním, jež českému překladatelství odkrylo i stanovilo nové cesty. S předmluvou Vítězslava Nezvaka, doslov napsal Milan Blahynka, ediční požnámku napsal a vysvětlivky sestavil dr. Miroslav Halík. Vydání deváté, v Česloslovenském spisovateli první.

Co jsem na světě uviděl. Polemický filozofický esej spadá do posledního období autorovy literární tvorby a je počítán mezi jeho nejvýznamnější opusy díky snaze o postižení smyslu a podstaty lidské existence.

Causerie Jak vzniká divadelní hra a Jak se dělá film je třetí a druhá číst triptychu, který ještě s causerií Jak se dělají noviny vyšly v knižním souboru pod společným názvem Jak se co dělá.