Jiří Kovtun Libri

Výbor z Masarykových projevů a vystoupení na půdě vídeňského parlamentu v letech 1891-93 a 1907-1914.

Básník, prozaik, překladatel a historik Jiří Kovtun napsal ve své monumentální trilogii Tajuplná vražda – Masarykův triumf – Republika v nebezpečném světě jedinečného průvodce po novodobých českých dějinách od Hilsneriády do konce prezidentství T. G. Masaryka v roce 1935. Na více než dvou tisících stran popsal velké české dějiny, ale zachytil i mnoho ze života a myšlení dané doby. Trilogii zamýšlel rozšířit v tetralogii svazkem Republika v obležení, zachycujícím první prezidentství Edvarda Beneše, léta 1935–38, se zaměřením na zahraniční politiku a mezinárodní souvislosti československé tragédie. I zde se Kovtun pohyboval na pomezí beletrie a historické práce. Více než šest let sbíral historický materiál a podklady – zejména v zahraničních archivech –, a přes dva roky knihu psal. Bohužel jeho práci ukončila předčasná smrt. Republika v obležení zůstala nedokončena: ze tří plánovaných oddílů knihy autor dokončil pouze oddíl první. Ten však byl dokončen zcela – a nyní vychází jako samostatná knižní publikace, již předmluvou a závěrečným historickým kalendáriem doplnil odborník nad jiné povolaný, historik prof. Robert Kvaček. Knihu k vydání připravil Jan Zelenka.

Zpracováním i pojetím výjimečná práce americkočeského historika, překladatele a publicisty Jiřího Kovtuna (bývalého novináře Svobodné Evropy a bývalého vedoucího pracovníka Kongresové knihovny ve Washingtonu). Historické dílo, které přináší úhrn dosavadních znalostí o hilsneriádě a řadu nových faktů, a zároveň dramatický příběh, který autor pojal jako variaci na Dostojevského téma. Obrazové přílohy.

Prezidentská éra T. G. Masaryka a Pražský hrad jako symbol nové demokracie. Architektonické proměny Hradu v letech 1918-1935. Publikace přibližuje, jak se začal Hrad po r. 1918 nekonvenčními úpravami odvážně proměňovat v současné sídlo hlavy nového, demokratického státu, a zároveň se snaží postihnout zrakem neviditelnou, duchovní podobu Pražského hradu, kterou v době první republiky ovlivňovala především neopakovatelná osobnost prvního československého prezidenta. Kniha obsahuje kromě barevných snímků zachycujících významné architektonické úpravy exteriérů a interiérů Hradu také řadu písemných a obrazových dokumentů, mnohdy poprvé publikovaných. V knize se nacházejí texty: Symbol nové demokracie / Jiří Kovtun a Architektonické proměny / Zdeněk Lukeš.

Výbor kulturně-politických rozhlasových úvah nesoucí název po památné větě, jíž Ferdinand Peroutka tak často uzavíral své komentáře na vlnách Svobodné Evropy: „Budeme pokračovat.“ Exilové vydání. Uspořádal Jiří Kovtun, grafická úprava Věra Držmíšková, návrh obálky s použitím obrazu Petra Horáka Barbora Munzarová.

Známý historik (Masarykův triumf, Tajuplná vražda), prozaik a překladatel žijící ve Spojených státech se čtenářům v Čechách představuje poprvé jako mnohostrunný básník. Jeho básně vznikaly v průběhu čtyřiceti let. Kniha shrnuje čtyři sbírky: Sentimentální dopisy jsou básně v próze, Zrození řeči dlouhé rýmované skladby, titulní sbírku tvoří kratší básně ve volném verši a Radosti a smutky básníka Tu Fu přinášejí jedny z nejlepších parafrází staré čínské poezie.

První, exilové vydání knihy Masarykův triumf vydává rodina Škvoreckých pod záštitou Sixty-Eight Publishers v Torontu k 50. výročí smrti TGM. Obálku s použitím fotografie Masarykovy busty od Jiřího Hanzálka navrhla Barbora Munzarová. Vlastním tématem knihy je rozhodující fáze Masarykova zápasu o vytvoření samostatného československého státu – období jeho amerického pobytu v posledních měsících války, zakončené triumfálním návratem do Prahy 21. prosince 1918. V tomto historickém rámci však autor dokáže říci mnohem víc. S využitím dosud neznámých dokumentů z archívů americké diplomacie a soudobé publicistiky přináší řadu nových poznatků o světové politice válečných let, o formování a funkci legií, zejména v Rusku, o vůdčích osobnostech a koncepcích našeho zahraničního odboje i o situaci a smýšlení tehdejší české a slovenské menšiny v USA. V rozsáhlých historických exkursech podává vývoj Masarykových filozofických a politických názorů a především ucelený, plastický portrét jeho neopakovatelné osobnosti.

Borìs Pasternàk nacque nel 1890 a Mosca. Il suo ingresso nella vita intellettuale russa coincise con la moda del cubofuturismo e con le più accese esperienze di rinnovamento letterario. Ma per quanto animato da un ansioso bisogno di ricerca, egli non dimenticò mai la più genuina tradizione della sua terra come testimonia l'opera poetica e, ancor meglio e di più, il romanzo. La sua poesia, così improduttiva ai fini della propaganda, non lo mise mai in buona luce presso le autorità; egli stesso, non per una ben individuata ragione di ordine politico, ma per un preciso bisogno di salvare la libertà dell'arte e del pensiero, sin dal 1930 visse in disparte nella sua dacia di Peredelkino presso Mosca, dove morì nel 1960. Fu in questa volontaria solitudine che maturò e fu scritto Il dottor Živago. Il premio Nobel per la letteratura, conferitogli nel 1958, e l'eco enorme e l'impressione profonda suscitate in tutto il mondo dal romanzo non valsero a toglierlo dall'isolamento nè ad attenuare il gelo ufficiale della politica e della letteratura sovietica. Solo dopo decenni dalla prima edizione mondiale, Il dottor Živago venne pubblicato in Urss.