Aleš Valenta Ordine dei libri

Nouriel Roubini, jenž proslul svými úspěšnými předpověďmi náhlých obratů v hospodářském a politickém vývoji světa, vykresluje vyhlídky lidstva pro 21. století. Analyzuje deset fundamentálních problémů ekonomické, finanční, politické a ekologické povahy, k jejichž destruktivnímu potenciálu nelze přirovnat nic z toho, co lidstvo zažilo v minulosti. Patří k nim obrovské celosvětové zadlužení, negativní demografický vývoj, dramaticky se zhoršující stav penzijních systémů, deglobalizace se závažnými důsledky pro mezinárodní obchod, růst geopolitického napětí v důsledku soupeření mezi Spojenými státy a Čínou, nevypočitatelný faktor v podobě rychlého rozvoje počítačových technologií a z nich bouřlivý vstup tzv. „umělé inteligence“ i výhled „přehřáté“, částečně neobyvatelné planety.Závěrečná kapitola přináší pozitivní autorovy návrhy, jak by bylo možné odvrátit některé z těchto hrozících katastrof.

Tato kniha sleduje původ a obsah zákona o občanských právech z roku 1964 a jeho důsledky. Norma, jejímž prvotním účelem bylo zrovnoprávnit černochy na jihu Spojených států, přinesla osudný odvrat od principu svobody. Vyplynula z ní neblaze proslulá afirmativní akce a nakonec i ideologie politické korektnosti. Američané tak ztratili nejen svobodu slova, ale i demokracii, protože prosazování "nové ústavy", jak autor nazývá změť právních norem a úředních vyhlášek, které se postupně nabalily na zákon o občanských právech, se čím dál víc odehrávalo - a dosud odehrává - nikoli v parlamentu, ale prostřednictvím soudů a státních úřadů. Zásadním politickým paradoxem Spojených států je v posledních desetiletích skutečnost, že s postupným odstraňováním segregace černochů problém rasy nejen nezmizel, ale dokonce se stal dominantní americkou obsesí. Caldwell neopomněl žádný ze zásadních problémů novodobé Ameriky - například feminismus, sexuální menšiny, migraci, moderní technologie a z nich vzešlé nové elity, otázku diverzity, diskriminaci a úpadek bělochů nebo zánik univerzity jako prostoru svobodného myšlení. Jeho text se opírá se o rozsáhlé rešerše z literatury i médií a je významným příspěvkem ke zkoumání nynějšího bezprecedentního rozpolcení americké společnosti.

Demografie, zemědělství, energie a hospodářství – to jsou čtyři „velké civilizační přechody“, jež zcela proměnily náš způsob života. Ačkoli jimi mnoho společností prošlo, na Zemi stále žijí stovky milionů lidí, kteří jsou tímto vývojem nedotčeni. Co to pro planetu znamená a kam tato nerovnováha lidstvo v blízké budoucnosti zavede? Mezinárodně uznávaný vědec Václav Smil představuje největší výzvy současnosti, které už nyní formují podobu našeho světa.

První autorizovaný životopis Tändzina Gjamccha, 14. dalajlamyPrvní autorizovaný životopis Tändzina Gjamccha, 14. dalajlamy, sepsaný jeho dlouholetým spolupracovníkem, je fascinujícím pohledem na životní příběh jedné z nejvlivnějších světových osobností. Normanova kniha uvádí čtenáře do málo známých a v mnohém překvapivých dějin Tibetu před dalajlamovým narozením, ukazuje bohaté kulturní tradice i zaostalost země. Pozornost je věnována předchůdci Tändzina Gjamccha, 13. dalajlamovi, za jehož doby se vyhrotily mnohé problémy, kterým musel čelit jeho nástupce. Kniha vypráví komplikovaný příběh vztahu mladého dalajlamy a čínských komunistů, jeho dramatického útěku ze země, usazení v exilu, vyrovnávání se se záludnostmi světové politiky a mnohaleté obtížné cesty do postavení přední duchovní autority současného světa. Čtivá a dramatická kniha přináší zároveň portrét dalajlamy jako významného myslitele.

From the Middle East and its political instability to China and its economic rise, the vast region stretching eastward from the Balkans across the steppe and South Asia has been thrust into the global spotlight in recent years. Frankopan teaches us that to understand what is at stake for the cities and nations built on these intricate trade routes, we must first understand their astounding pasts. Frankopan realigns our understanding of the world, pointing us eastward. It was on the Silk Roads that East and West first encountered each other through trade and conquest, leading to the spread of ideas, cultures and religions. From the rise and fall of empires to the spread of Buddhism and the advent of Christianity and Islam, right up to the great wars of the twentieth century—this book shows how the fate of the West has always been inextricably linked to the East.

Předpoklady, průběh a důsledky kulturní revoluce v SRN Zatímco konzervativci interpretují rok 1968 na Západě jako první krok na cestě, která přivedla Západ na práh „měkké“ varianty totalitarismu, názor dnešních západních elit i mnoha společenskovědních intelektuálů v bývalé „východní“ Evropě je právě opačný. Podle jejich soudu rozbili studentští rebelové autoritativní struktury poválečné společnosti ve prospěch vyššího stupně demokracie a osvobodivé plurality. Tyto dva postoje jsou zcela protichůdné, jelikož první z nich klade na první místo svobodu, zatímco druhý upřednostňuje rovnost, resp. permanentní levicovou radikalizaci „liberalismu“. Předmětný text představuje polemiku s ideologií kulturní revoluce, ale chtěl by rovněž přispět povšechně k lepšímu poznání tohoto nesmírně důležitého politického jevu v českém prostředí. „Osmašedesátý“ u nás je a vždy nepochybně zůstane spojen především s traumatem, vyvolaným sovětskou okupací, následnou vlnou emigrace a tzv. normalizací. Dostupné literatury v češtině o západním roce 1968 je s přihlédnutím k jeho osudovému významu pro dnešní Západ (a nejpozději od vstupu České republiky do EU i pro nás) poměrně málo, přičemž zcela chybí kritická pojednání. Do roku 2021 nevznikl text, který by českého zájemce seznámil se zřetelnou vazbou mezi idejemi a praxí šedesátého osmého roku a stavem veřejných záležitostí dnešních západních společností.

Kniha komplexně pojednává o problematice uranu od historie jeho těžby v Krušnohoří přes vznik atomové bomby až po sovětský monopol na československý a východoněmecký uran po druhé světové válce. Zvláštní pozornost autoři věnují organizaci těžby této suroviny v komunistickém Československu po roce 1948, na které se zásadním způsobem podílely tisíce politických vězňů v pracovních táborech. Pro českého čtenáře zcela neznámou kapitolou jsou okolnosti těžby uranu na saské straně Krušných hor, kde vznikl největší uranový podnik v sovětském táboře – Wismut AG. Mezi jeho zaměstnanci bylo kromě politických vězňů nemalé množství žen pracujících i pod zemí.

Dálný východ, Palestina a Španělsko (1922-1923). Na podzim roku 1922 se Albert Einstein, v té době již vědecká celebrita par excellence, spolu se svou tehdejší manželkou Elsou vydal na skoro šestiměsíční cestu na Blízký, Střední a Dálný východ. Zastavil se v Honkongu a Singapuru, krátce pobyl v Číně, šest týdnů přednášel v Japonsků a necelé dva týdny strávil v Palestině. Nakonec pobyl i tři týdny ve Španělsku. Edice jeho brilantních cestovních postřehů, jakkoli někdy stručných telelegrafických a někdy i irelevantních, dokládají Einsteniův zájem nejen o vědu, ale i o filozofii, umění či politické dění. V denících se zmiňuje i o setkání s významnými osobnostmi, vědci či státníky a o důležitých událostech: o audienci u španělského krále, o své inaugurační přednášce na místě budoucí Hebrejské univerzity v Jeruzalémě či o zahradní slavnosti u japonské císařovny. Ceníky však rovněž odhalují Einstenovy poněkud předsudečné a stereotypizující názory o různých národech či rasách. Edici Ze´eva Rosenkranze uvádí editorova rozsáhlá historická studie, kniha dále zahrnuje faksimile deníkových stránek, řádu ilustrací, fotografií a dalšího doprovodného materiálu.

Thilo Sarrazin se ve své nejnovější práci zaměřuje na islám a jeho vliv na německou společnost. V první kapitole analyzuje náboženství z pohledu znalce Koránu, zatímco ve druhé kapitole poskytuje historický, demografický a hospodářský kontext současného islámského světa. Klíčovým bodem jeho analýzy jsou sociální a kulturní poměry v těchto společnostech, které jsou podle něj zásadně ovlivněny Koránem a jeho doslovnou interpretací, jež dominuje většině islámských představitelů. Sarrazin tvrdí, že Korán formuje muslimskou mentalitu, která je v rozporu se západními hodnotami a euroatlantickou politickou demokracií, jež odděluje světskou moc od náboženství. Dále upozorňuje na expanzivní povahu islámského učení, umocněnou vysokou porodností v islámském světě, která je spojena s nerovnoprávností a nízkou vzdělaností žen. Autor není optimistou ohledně střetu islámu se slábnoucí západní společností, ale na závěr nabízí návrhy na reformu imigrační politiky, která by se vyhnula ideologickým tabu multikulturalismu. Důležitou podmínkou úspěchu je otevřená kritika islámského náboženství, které západní elity často brání ve jménu boje proti islamofobii.

První část knihy Česká trilogie líčí cestu M. Šeborové do protinacistického odboje, v němž úzce spolupracovala s dr. Vl. Krajinou, jedním z vedoucích činitelů odbojové organizace ÚVOD. V r. 1941 byla zatčena a zbytek války 1945 strávila v koncentračním táboře Ravensbrück. V době po osvobození, námětu druhé části, pracovala na sekretariátu strany národně socialistické. Byla znovu zatčena a v jednom z prvních politických procesů po únoru 1948 odsouzena na pět let, jejichž peripetie popisuje v druhé části. Poslední – nejkratší – část oživuje syrovou realitu života „třídních nepřátel“ v komunistickém Československu padesátých let, z nějž se Šeborové a jejímu manželovi podařilo v r. 1956 utéci na Západ.