Ivan Hlaváček Ordine dei libri

Kniha vzpomínek významného českého historika, archiváře a diplomatika, dlouholetého pedagoga Katedry pomocných věd historických a archívního studia na FF UK v Praze. "Má člověk, který prožil doslova celý svůj život v prostředí, které překračuje určité základní horizonty společnosti - a toto je či bylo svým způsobem ve své podstatě ojedinělé - povinnost vydat o něm i o sobě v něm a ovšem i o lidech, kteří v něm a na něj působili, svědectví pro budoucnost? Nebo je jen na jeho libovůli tak učinit? Domnívám se, že to sice pochopitelně je na vůli jednoho každého z nich, ale záleží i na tom, zda chce a hlavně zda má co sdělit. Neboť není nic horšího, podávají-li se jen banality. Nicméně v nějaké formě by tak činit měl, tím spíš, že z historického hlediska jsou i banality svědectvím. Ale říkejme tomu třeba morální či kategorický imperativ, stačí ovšem to říci i méně vznešeně, protože totiž může jít o poučení sebe sama, o jakési zamyšlení nad tím, co se mělo udělat lépe či aspoň jinak."

Kniha provází čtenáře historií Dýšiny, jejího okolí i samotného golfového hřiště. Měla by být přínosem pro nastupující generaci, která už nepamatuje dobu, kdy v těchto místech kouřily železárenské komíny. 2. vydání

Kniha provází čtenáře historií Dýšiny, jejího okolí i samotného golfového hřiště. Měla by být přínosem pro nastupující generaci, která už nepamatuje dobu, kdy v těchto místech kouřily železárenské komíny.

Kniha Ivana Hlaváčka, předního znalce lucemburské epochy, zpřístupňuje výpisy z register dvorské kanceláře českého a římského krále Václava IV. (1378-1419). Celkem 335 písemností let 1397-1407 se zachovalo v tzv. Codexu Přemysleus, nalezeném na konci 18. století v Přemyšlu a nyní chovaném v pražské Národní knihovně. Soubor je cenný nejen tím, že…

Přednášky ze stejnojmenného cyklu pořádaného v Českých Budějovicích.

Kniha zpřístupňuje u příležitosti životního jubilea část obtížně dostupných zahraničních vědeckých studií prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc. Sleduje tři volně spolu související tematické oblasti. Čtenář zde nalezne statě věnované panovnickým dvorům jako výkonným orgánům státní správy a vlády, královským rezidencím jako hlavním sídlům vladaře a…

Die gesammelten Aufsätze zum Thema Böhmen und seine Nachbarn in der Přemyslidenzeit versuchen zu klären, wie es in Böhmen unter der rund vier Jahrhunderte umfassenden Herrschaft der Přemysliden-Dynastie (ca. 900 bis 1305) zu einer Reichsbildung kam, die einerseits die Grundlagen zu einer selbständigen Staatsbildung schuf und die sich andererseits in einem engen Interdependenzverhältnis zu den benachbarten Nationen vollzog. Die Felder, auf denen dies untersucht wird, sind die politisch-rechtlich-soziale Verfasstheit des Landes, die Rolle der Kirche und der Kultbeziehungen, die Orientierung des Adels, die von Hegemoniebestrebungen der Přemyslidenfürsten gegenüber den polnischen und ungarischen Nachbarn geprägten 'Außenbeziehungen' sowie das Verhältnis Böhmens und seiner Herrscher zu Kaiser und Reich. Darüber hinaus galt es, den wissenschaftspolitischen Versuch zu wagen, eine Diskursfähigkeit, wenn möglich eine Verständigung herzustellen zwischen Gelehrten, deren Weltbild und historiographische Tradition sich in den letzten beiden Jahrhunderten zunächst unter nationalstaatlicher, seit dem Ende des Zweiten Weltkriegs eher unter westlich-‚bürgerlicher’ resp. östlich-marxistischer Prämisse in sehr unterschiedlicher Richtung entwickelt hatten und die unter dem Signum eines vereinten Europa zu einer Neuorientierung zu kommen suchen.