Jiří Špička Libri

Učebnice obsahuje základní informace o dějinách Itálie. V rozsáhlé kapitole o životě v Itálii jsou zachyceny zvyklosti obyvatel poloostrova a každodenní realita. Mezi hlavní témata patří např. mentalita, volný čas, sport, sdělovací prostředky, škola, rodina a náboženství. Jednu kapitolu tvoří také cesta po italských regionech, zachycuje jejich hlavní rysy a významné pamětihodnosti. Text vychází z nejaktuálnějších údajů dostupných v tisku a statistikách a je doplněn množstvím ilustračního materiálu. Jasný, stručný a srozumitelný jazyk přispívá k rozšíření slovní zásoby a k osvojení si správného vyjadřování v italštině. Publikace bude jistě vítanou a užitečnou pomůckou pro samostudium nebo jako doplněk výuky na jazykových školách a gymnáziích.

Gutenbergova čítanka současné italské prózy. Tato čítanka je jedinečnou příležitostí, jak českému publiku ukázat, co se v italské literatuře dělo v posledních zhruba patnácti letech, a jak mu představit reprezentativní díla tohoto období napříč žánry, generacemi, tématy a regiony. Přináší zejména autory našim čtenářům dosud neznámé, ale splácí i dluh takové osobnosti, jakou je nositel Nobelovy ceny Dario Fo. Kromě něj čítanka nabízí psychologické prózy Antonia Tabucchiho a Eleny Ferrante, ukázky z rozmáchlých vyprávění o osobní svobodě od Maurizia Maggianiho a Melanie Mazzucco, neapolskou fantasy od Giuseppa Montesana, zpověď zamilovaného gymnazisty od Enrica Brizziho a humorný příběh z klobásové párty od Michela Serry. Na konci svazku na čtenáře číhají dva velmi svérázní autoři: Aldo Busi, který svým barokním jazykem líčí pikantní epizody z maloměstského života, a Aldo Nove katalogizující úchylky konzumem vymytých mozků. Zrcadlové italsko-české vydání. 1. vyd.

Nejslavnější příběh slavného Dekameronu Vyprávění o Gualtierim a Griseldě, poslední příběh Dekameronu, je nejslavnější, nejkomentovanější, nejnapodobovanější a nejkontroverznější povídka Dekameronu. V nejrůznějších uměleckých formách byla mnohokrát samostatně a s úspěchem přeložena, převyprávěna, zbásněna, inscenována a zazpívána. Množství významů a asociací, které dokázala Griselda vyvolat, zároveň ukazuje, že Dekameron nebyl psán pouze pro pobavení, ale že vnímavý čtenář, který vyjde hravému, ale i náročnému autorovi vstříc s otevřenou myslí, bude odměněn zážitkem skrývajícím se za první rovinou vyprávění. Pro koho vlastně Boccaccio vyprávěl – pro sebe, své přátele, měšťany, ženy, pro současníky, nebo pro potomstvo? A nalezl ve své době dostatečně vnímavého čtenáře svého Dekameronu, nebo se jeho publikum chtělo prostě bavit?

„Dnes jsem vystoupil na nejvyšší horu zdejšího kraje, kterou po zásluze nazývají Ventosus, tj. Větrnou. Učinil jsem to z pouhé touhy spatřit tuto slavnou výšinu.“ Těmito slovy se počíná líčení slavného italského básníka jeho příteli Francesku Dionigimu v listě, který jeho autorovi vynesl značně nadsazený titul „otce alpinismu“. I když rámcem vyprávění je výstup na známou francouzskou horu, prvoplánové pochopení celého textu zpochybňuje sám Petrarca. Na samém vrcholu bere do ruky Augustinova Vyznání, aby jeho zrak padl na slova: „a jdou lidé, aby obdivovali horské výšiny, mohutné mořské proudy, toky vodnatých řek, zálivy oceánu, dráhy hvězd a přitom zapomínají na sebe samotné.“ Nejen zde, ale i v mnoha dalších detailech se text při bližším pohledu ukazuje daleko komplexnější a mnohovrstevný. Jak pozoruhodné a hluboké interpretace skýtá, ukazují ve svých komentářích k novému překladu Jana Janouška Jiří Špička a Tomáš Nejeschleba.

Přestože je Francesco Petrarca jednou z klíčových postav dějin evropské kultury a přátelil se s Karlem IV. a jeho dvorem, tato připravovaná monografie bude vůbec první petrarkovskou monografií v českém jazyce. Autor, který se různými aspekty Petrarkova díla zabývá již více než deset let, v knize nabízí komplexní pohled na širokou škálu Petrarkových politických a občanských názorů, pramenících ze studia antických autorů, z osobního styku či korespondence s mnoha vlivnými přáteli nebo z konkrétních životních zkušeností získaných v Avignonu a v severoitalských státech. Kniha se otevírá Petrarkovým politickým životopisem, který je zároveň úvodem do problematiky, a pak se věnuje jednotlivým prvkům Petrarkova politického myšlení, jako jsou kritika avignonského papežství a úpadku autority svaté říše římské, politika Karla IV., patriotismus, revoluce římského tribuna Coly di Rienzo, aktualizace antických dějin, politika severoitalských dvorů nebo úvahy nad profilem dokonalého panovníka.

Monografie je výslednou publikací stejnojmenného tříletého badatelského grantového projektu, jehož cílem je soupis inscenací, mapující přítomnost francouzských a italských dramatiků všech dob na moravských a slezských scénách třinácti divadel, od dob založení nejstarších z nich až do současnosti, resp. do konce divadelní sezóny 2006/2007.