Maggiori informazioni sul libro
Carlo Ginsburg, autor dnes již legendární mikrohistorické studie Sýr a červi, se ve čtyřech jeruzalémských přednáškách přednesených na počest Menahema Sterna věnuje vztahům rétoriky a historiografie. Na základě značně odlišných textů – Aristotelovy Poetiky, Vallova prokázání nepravosti Konstantinovy donace, jezuitských historiografických záznamů z počátku 18. století a Proustova komentáře k Flaubertovu stylu – ukazuje, že rétorika se vztahuje nejen k ornamentu, ale i k historickému porozumění a pravdě. Spolu s autorem tak čtenář objevuje oblast na pomezí klasické pozitivistické historiografie a postmoderního přístupu, pro nějž je historický popis pouze jedním z nekonečného množství možných příběhů, vyprávěním opírajícím se spíše než o pravdu o rétorickou dovednost vypravěče.
Acquisto del libro
Mocenské vztahy: Historie, rétorika, důkaz, Carlo Ginzburg
- Lingua
- Pubblicato
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Mocenské vztahy: Historie, rétorika, důkaz
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Carlo Ginzburg
- Editore
- Karolinum
- Pubblicato
- 2013
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 162
- ISBN10
- 8024620790
- ISBN13
- 9788024620794
- Serie
- Tag
- Saggistica, Scienze sociali, Tema stórico, Storia, Tematica filosofica, Filosofia, Letteratura Italiana, Narrazione, Storiografia, Retorica, Filosofia della storia, Lime
- Prima pubblicazione
- 1999
- Titolo originale
- History, Rhetoric, and Proof: The Menachem Stern Jerusalem Lectures
- Valutazione
- 4,35 su 5
- Descrizione
- Carlo Ginsburg, autor dnes již legendární mikrohistorické studie Sýr a červi, se ve čtyřech jeruzalémských přednáškách přednesených na počest Menahema Sterna věnuje vztahům rétoriky a historiografie. Na základě značně odlišných textů – Aristotelovy Poetiky, Vallova prokázání nepravosti Konstantinovy donace, jezuitských historiografických záznamů z počátku 18. století a Proustova komentáře k Flaubertovu stylu – ukazuje, že rétorika se vztahuje nejen k ornamentu, ale i k historickému porozumění a pravdě. Spolu s autorem tak čtenář objevuje oblast na pomezí klasické pozitivistické historiografie a postmoderního přístupu, pro nějž je historický popis pouze jedním z nekonečného množství možných příběhů, vyprávěním opírajícím se spíše než o pravdu o rétorickou dovednost vypravěče.


