Bookbot

Logika smyslu

Valutazione del libro

Maggiori informazioni sul libro

Logika smyslu francouzského filosofa Gillese Deleuze, která poprvé vyšla v roce 1969, patří k hlavním dílům tohoto autora před jeho spoluprací s Felixem Guattarim. Kniha je kolekcí 34 řad paradoxů, na něž v závěru navazuje formou přílohy pět již publikovaných, upravených statí, jež rozvíjí ty body, které jsou v předchozích řadách pouze zběžně naznačeny. Ústředním tématem je myšlení dění, jež se Deleuze snaží ve stopách Henri Bergsona či A. N. Whiteheada prosadit proti dominantní filosofii bytí. V tomto novém rámci pak přetváří klasické pojmy události, smyslu či ideje a chce ukázat, že pouze jiné chápání vztahu mezi diferencí a opakováním otevírá cestu novému obrazu myšlení, jež svou nutnost nečerpá z evidence prvních principů, nýbrž ze zkušenosti setkání s problematičností, v níž se nám ukazuje svět.

Acquisto del libro

Logika smyslu, Gilles Deleuze

Lingua
Pubblicato
2013
product-detail.submit-box.info.binding
(In brossura)
Ti avviseremo via email non appena lo rintracceremo.

Metodi di pagamento

4,3
Molto buono
747 Valutazioni

Qui potrebbe esserci la tua recensione.

Titolo
Logika smyslu
Lingua
Ceco
Editore
Karolinum
Pubblicato
2013
Formato
In brossura
ISBN10
8024622351
ISBN13
9788024622354
Serie
Prima pubblicazione
1969
Titolo originale
Logique du sens
Valutazione
4,3 su 5
Descrizione
Logika smyslu francouzského filosofa Gillese Deleuze, která poprvé vyšla v roce 1969, patří k hlavním dílům tohoto autora před jeho spoluprací s Felixem Guattarim. Kniha je kolekcí 34 řad paradoxů, na něž v závěru navazuje formou přílohy pět již publikovaných, upravených statí, jež rozvíjí ty body, které jsou v předchozích řadách pouze zběžně naznačeny. Ústředním tématem je myšlení dění, jež se Deleuze snaží ve stopách Henri Bergsona či A. N. Whiteheada prosadit proti dominantní filosofii bytí. V tomto novém rámci pak přetváří klasické pojmy události, smyslu či ideje a chce ukázat, že pouze jiné chápání vztahu mezi diferencí a opakováním otevírá cestu novému obrazu myšlení, jež svou nutnost nečerpá z evidence prvních principů, nýbrž ze zkušenosti setkání s problematičností, v níž se nám ukazuje svět.