Maggiori informazioni sul libro
Tato kniha doplňuje dva předchozí svazky Améryho esejů Bez viny a bez trestu a O stárnutí, s nimiž tvoří podle jeho slov životopisný román-esej. Víc než životní příběh, poznamenaný trýznivými zážitky z nacistického pronásledování, je však zdůrazněna jeho reflexe. Autor vypráví o svém rakouském mládí před nástupem nacismu a o letech strávených ve Vídni po Hitlerově ovládnutí Německa. Další kapitola zachycuje válečná léta a autorův pobyt v emigraci a v internačním táboře ve vichistické Francii. Nechává však stranou zkušenosti a úvahy o holokaustu a spíše líčí ztrátu iluzí o demokracii a idealizované Francii. Její porážku vnímá – a stejně tak i selhání inteligence – jako svou osobní prohru. Dvě kapitoly věnuje úvahám o existencialismu Jeana-Paula Sartra a polemice se strukturalismem. Hořkost vystupuje ze stránek kapitoly o autorových návratech do poválečného Německa. Nedůvěra ve schopnost Němců navázat na někdejší hodnoty ústí v autorův tragický pocit ztráty identity, pocit cizoty jak v německé kultuře, jejíž součástí původně byl, tak v té francouzské, kde se necítil doma.
Acquisto del libro
Marná léta učednická, Jean Améry
- Lingua
- Pubblicato
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Marná léta učednická
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Jean Améry
- Editore
- Prostor
- Pubblicato
- 2013
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 200
- ISBN10
- 8072602780
- ISBN13
- 9788072602780
- Serie
- Ritiro
- Střed (Prostor)
- Prima pubblicazione
- 1971
- Titolo originale
- Unmeisterliche Wanderjahre
- Valutazione
- 4,2 su 5
- Descrizione
- Tato kniha doplňuje dva předchozí svazky Améryho esejů Bez viny a bez trestu a O stárnutí, s nimiž tvoří podle jeho slov životopisný román-esej. Víc než životní příběh, poznamenaný trýznivými zážitky z nacistického pronásledování, je však zdůrazněna jeho reflexe. Autor vypráví o svém rakouském mládí před nástupem nacismu a o letech strávených ve Vídni po Hitlerově ovládnutí Německa. Další kapitola zachycuje válečná léta a autorův pobyt v emigraci a v internačním táboře ve vichistické Francii. Nechává však stranou zkušenosti a úvahy o holokaustu a spíše líčí ztrátu iluzí o demokracii a idealizované Francii. Její porážku vnímá – a stejně tak i selhání inteligence – jako svou osobní prohru. Dvě kapitoly věnuje úvahám o existencialismu Jeana-Paula Sartra a polemice se strukturalismem. Hořkost vystupuje ze stránek kapitoly o autorových návratech do poválečného Německa. Nedůvěra ve schopnost Němců navázat na někdejší hodnoty ústí v autorův tragický pocit ztráty identity, pocit cizoty jak v německé kultuře, jejíž součástí původně byl, tak v té francouzské, kde se necítil doma.