Maggiori informazioni sul libro
Genetický kód se na Zemi objevil s prvními buňkami. Kódy kulturní evoluce dorazily téměř o čtyři miliardy let později. Jde o jediné kódy, které současná biologie rozpoznává. V této knize však Marcello Barbieri vysvětluje, že se v přírodě nachází mnoho dalších organických kódů a že se nejen objevovaly po celou historii života, ale také vyznačovaly její hlavní kroky. Kód ustavuje vztah mezi dvěma nezávislými „světy“ a tvůrce kódů je mezi těmito „světy“ třetí součástí. Z toho důvodu lze buňku považovat za triádu genotypu, fenotypu a ribotypu. Starobylé ribotypy představovaly činitele, které daly vzniknout prvním buňkám. Kniha dále objasňuje, jak lze organických kódů a pamětí využívat k novému výkladu problémů, s nimiž se biologové setkávají u buněčné signalizace, epigeneze a embryonálního vývoje. K demonstraci způsobu, jakým mohou embrya s využitím kódu a paměti zvyšovat vlastní složitost, se uvádí matematický model.
Acquisto del libro
Organické kódy. Úvod do sémantické biologie, Marcello Barbieri, Zdeněk Žáček
- Lingua
- Pubblicato
- 2006
- product-detail.submit-box.info.binding
- (In brossura)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Organické kódy. Úvod do sémantické biologie
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Marcello Barbieri, Zdeněk Žáček
- Editore
- Academia
- Pubblicato
- 2006
- Formato
- In brossura
- Pagine
- 239
- ISBN10
- 8020014039
- ISBN13
- 9788020014030
- Serie
- Tag
- Saggistica, Scienza e Matematica, Scienze Naturali, Biologia, Scienza, Evoluzione, Genetica, Semantica
- Titolo originale
- Organic codes: an introduction to semantic biology
- Valutazione
- 4 su 5
- Descrizione
- Genetický kód se na Zemi objevil s prvními buňkami. Kódy kulturní evoluce dorazily téměř o čtyři miliardy let později. Jde o jediné kódy, které současná biologie rozpoznává. V této knize však Marcello Barbieri vysvětluje, že se v přírodě nachází mnoho dalších organických kódů a že se nejen objevovaly po celou historii života, ale také vyznačovaly její hlavní kroky. Kód ustavuje vztah mezi dvěma nezávislými „světy“ a tvůrce kódů je mezi těmito „světy“ třetí součástí. Z toho důvodu lze buňku považovat za triádu genotypu, fenotypu a ribotypu. Starobylé ribotypy představovaly činitele, které daly vzniknout prvním buňkám. Kniha dále objasňuje, jak lze organických kódů a pamětí využívat k novému výkladu problémů, s nimiž se biologové setkávají u buněčné signalizace, epigeneze a embryonálního vývoje. K demonstraci způsobu, jakým mohou embrya s využitím kódu a paměti zvyšovat vlastní složitost, se uvádí matematický model.