Maggiori informazioni sul libro
Reflexivní próza přibližuje epistolární formou život a dílo českého exilového spisovatele Jana M. Kolára. Autor představuje rozporuplnou osobnost již zemřelého a téměř zapomenutého prozaika, esejisty a novináře, vzdělaného a kultivovaného představitele poúnorové emigrace. Autor jako vypravěč údajně v roce 1983 poprvé náhodně objevil jeden z jeho francouzsky psaných románů v Paříži, o čtyři roky později v Německu, kde katalogizoval díla zakázaných českých autorů, si mohl přečíst jeho korespondenci příteli a později i další romány, eseje i poznámky. Polemika a konfrontace s názory tohoto spisovatele mu umožňuje ujasnit si vlastní myšlenky a postoje. V dopisech, které mu adresuje, rozvíjí své úvahy o literatuře a jejích tvůrcích, o literárním stylu, o rasismu, křesťanství a víře, o politice a politicích, o samotě a především o životě v exilu. Nekompromisně odsuzuje období normalizace v Československu, které deformovalo lidské charaktery, a vyjadřuje i své rozčarování z polistopadového vývoje české společnosti.
Acquisto del libro
Dlouhá partie biliáru, Lubomír Martínek
- Lingua
- Pubblicato
- 2004
- Rilegatura
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Dlouhá partie biliáru
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Lubomír Martínek
- Editore
- Paseka
- Pubblicato
- 2004
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 222
- ISBN10
- 8071856649
- ISBN13
- 9788071856641
- Serie
- Valutazione
- 4 su 5
- Descrizione
- Reflexivní próza přibližuje epistolární formou život a dílo českého exilového spisovatele Jana M. Kolára. Autor představuje rozporuplnou osobnost již zemřelého a téměř zapomenutého prozaika, esejisty a novináře, vzdělaného a kultivovaného představitele poúnorové emigrace. Autor jako vypravěč údajně v roce 1983 poprvé náhodně objevil jeden z jeho francouzsky psaných románů v Paříži, o čtyři roky později v Německu, kde katalogizoval díla zakázaných českých autorů, si mohl přečíst jeho korespondenci příteli a později i další romány, eseje i poznámky. Polemika a konfrontace s názory tohoto spisovatele mu umožňuje ujasnit si vlastní myšlenky a postoje. V dopisech, které mu adresuje, rozvíjí své úvahy o literatuře a jejích tvůrcích, o literárním stylu, o rasismu, křesťanství a víře, o politice a politicích, o samotě a především o životě v exilu. Nekompromisně odsuzuje období normalizace v Československu, které deformovalo lidské charaktery, a vyjadřuje i své rozčarování z polistopadového vývoje české společnosti.