Maggiori informazioni sul libro
Kniha Metahistorie vyšla poprvé roku 1973. Hlavní myšlenka Whiteovy analýzy historiků a filozofů dějin spočívá v tom, že historické dílo nikdy není objektivním zachycením toho, „co se skutečně stalo“. Historická fakta totiž historik uchopuje pomocí básnických, rétorických a narativních postupů, které v sobě implicitně nesou jistou obecnou představu o zákonitostech historie, o možnostech vysvětlení historických fakt, stejně jako o možnostech proměny společnosti (tedy ideologii). Právě za to, že analyzuje historická díla prostředky vyhrazenými doposud převážně dílům fikčním (v tom se nechává inspirovat třeba Giambattistou Vicem), sklízel White vždy ostrou kritiku. Podle kritiků totiž ignoruje rozdílný ontologický status fikčního a historiografického diskursu. Navzdory této kritice zůstává Metahistorie zřejmě nejvlivnějším dílem v oblasti metodologie historiografie, přinejmenším v druhé polovině dvacátého století.
Acquisto del libro
Metahistorie, Hayden V. White
- Lingua
- Pubblicato
- 2011
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Metahistorie
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Hayden V. White
- Editore
- Host
- Pubblicato
- 2011
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 608
- ISBN10
- 8072943766
- ISBN13
- 9788072943760
- Serie
- Tag
- Saggistica, Scienze sociali, Tema stórico, Storia, Tematica filosofica, Sulla letteratura, Filosofia, XIX Secolo, Storia d'Europa, Critica letteraria, Teorie Scientifiche, Storia Culturale, Narrazione, Storia della letteratura, Storiografia, Filosofia della scienza, Filosofia della storia, Narratività
- Prima pubblicazione
- 1973
- Titolo originale
- Metahistory
- Valutazione
- 4,1 su 5
- Descrizione
- Kniha Metahistorie vyšla poprvé roku 1973. Hlavní myšlenka Whiteovy analýzy historiků a filozofů dějin spočívá v tom, že historické dílo nikdy není objektivním zachycením toho, „co se skutečně stalo“. Historická fakta totiž historik uchopuje pomocí básnických, rétorických a narativních postupů, které v sobě implicitně nesou jistou obecnou představu o zákonitostech historie, o možnostech vysvětlení historických fakt, stejně jako o možnostech proměny společnosti (tedy ideologii). Právě za to, že analyzuje historická díla prostředky vyhrazenými doposud převážně dílům fikčním (v tom se nechává inspirovat třeba Giambattistou Vicem), sklízel White vždy ostrou kritiku. Podle kritiků totiž ignoruje rozdílný ontologický status fikčního a historiografického diskursu. Navzdory této kritice zůstává Metahistorie zřejmě nejvlivnějším dílem v oblasti metodologie historiografie, přinejmenším v druhé polovině dvacátého století.