Maggiori informazioni sul libro
Kniha Trhlina v dějinách je příspěvkem do dnes již rozsáhlého souboru děl o holocaustu. Francouzský kulturní historik Enzo Traverso se však termínu holocaust vyhýbá a s diskursivní přísností, charakteristickou pro francouzskou esejistickou literaturu, hovoří o židovské genocidě. Zaměřil se, jak sám předesílá, na její první reflexi ve čtyřicátých a padesátých letech, v době, kdy v evropské kultuře zaujímala jen okrajové místo. Odhaluje, jak se inteligence západního světa vnitřně bránila přijetí signálů od hlásičů požáru, vizionářů upozorňujících na prvky odcizení člověka sobě a osvícenské kultuře založené na humanitě, jak odmítala akceptovat svědectví o genocidě a jak zrůdný fakt vyhlazovacích táborů zpracovali ve svých dílech autentičtí svědci, kteří přežili.
Acquisto del libro
Trhlina v dějinách - Esej o Osvětimi a intelektuálech, Enzo Traverso
- Lingua
- Pubblicato
- 2006
Metodi di pagamento
Qui potrebbe esserci la tua recensione.
- Titolo
- Trhlina v dějinách - Esej o Osvětimi a intelektuálech
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Enzo Traverso
- Editore
- Academia
- Pubblicato
- 2006
- Serie
- Tag
- Saggistica, Tema stórico, Storie vere, Storia, Giornalismo narrativo, Giornalismo d’opinione & Saggi, Ebrei, Olocausto, Campi di Concentramento, Persecuzione, Auschwitz (campo di concentramento), Genocidio
- Prima pubblicazione
- 1997
- Titolo originale
- L'Histoire déchirée, Essai sur Auschwitz et les intellectuels
- Valutazione
- 4,15 su 5
- Descrizione
- Kniha Trhlina v dějinách je příspěvkem do dnes již rozsáhlého souboru děl o holocaustu. Francouzský kulturní historik Enzo Traverso se však termínu holocaust vyhýbá a s diskursivní přísností, charakteristickou pro francouzskou esejistickou literaturu, hovoří o židovské genocidě. Zaměřil se, jak sám předesílá, na její první reflexi ve čtyřicátých a padesátých letech, v době, kdy v evropské kultuře zaujímala jen okrajové místo. Odhaluje, jak se inteligence západního světa vnitřně bránila přijetí signálů od hlásičů požáru, vizionářů upozorňujících na prvky odcizení člověka sobě a osvícenské kultuře založené na humanitě, jak odmítala akceptovat svědectví o genocidě a jak zrůdný fakt vyhlazovacích táborů zpracovali ve svých dílech autentičtí svědci, kteří přežili.